Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důvodů k růstu cen zlata stále přibývá

aktualizováno 
Diskuse okolo zlata v posledních měsících mírně utichla, historické rekordy jsou však stále na denním pořádku. Naposledy v první polovině listopadu jeho cena vystoupala nad 1 400 dolarů za unci a v plném lesku si tak zlato připomnělo desetiletou růstovou šňůrou.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Dosavadní čtvrtinové zhodnocení řadí tento rok mezi nejsilnější v novodobé historii zlata. S každým dalším procentem vzhůru se však množí spekulace ohledně zlaté bubliny, která co nevidět praskne. Jsou tyto obavy oprávněné?

Zlato je a vždy bylo považováno za jedno z nejbezpečnějších aktiv, ke kterému se lidé uchylují v období strachu a nejistoty. Pokud ve společnosti tyto pocity přetrvávají, poptávka po zlatě zůstává vysoká.

Tomu odpovídá také současná situace, kdy se světové ekonomiky ještě neoklepaly z krize, a už opět dochází k jejich zpomalování. Zlatu hrají do not také další problémy, které se po krizi objevily v celé své kráse. Pokud budou vyřešeny, zlato nebude mít další důvod k růstům. Zatím se však situace příliš nezlepšuje.

Vývoj cen zlata

Dluhové problémy evropských zemí se neustále prohlubují

Obchodníky stále trápí dluhové problémy některých zemí evropské periferie. Po Řecku, které si už několik měsíců musí půjčovat od Mezinárodního měnového fondu a zbytku zemí EU, se do podobné situace dostává Irsko. Trhy vyžadují osmiprocentní úrokovou sazbu za nákup irských dluhopisů, což je dlouhodobě neudržitelná hladina.

Stále hlouběji se propadá také důvěra v Portugalsko a některé další evropské země včetně Španělska a Itálie. Přes určitá stabilizační opatření dluhy všech zmíněných zemí neustále narůstají a v příštích letech tomu nebude jinak. To může v budoucnu vyvolat bankrot některých zemí a ohrozit také společnou evropskou měnu.

Podobná charakteristika platí také pro USA nebo Japonsko, kterým pomalu začínají dluhy přerůstat přes hlavu. Světová ekonomika je v posledních letech závislá na dluhovém financování, což zlato plně reflektuje.

USA tisknou peníze jako na běžícím páse

V roce 2009 nastoupily USA bezprecedentní cestu tištění peněz, které prostřednictvím různých mechanismů rozdávají finančnímu sektoru. Naposledy na začátku listopadu schválily další pobídku ve výši 600 miliard dolarů. Některé krátkodobé efekty mohou být považovány za přínosné, ale z dlouhodobého hlediska znamenají takové zásahy do ekonomiky cestu do pekel. Více peněz v ekonomice neznamená nárůst bohatství společnosti, ale pouze přerozdělování a inflaci.

Zjednodušeně řečeno, za jeden dolar lze koupit méně zboží a služeb než v minulosti.

Pokračování této politiky je jisté do poloviny příštího roku, navíc další nalévání peněz do ekonomiky může být kdykoliv ohlášeno. Zlato jako nejstarší a prověřený prostředek směny, jehož množství nikdo nemůže uměle navýšit, z této politiky těží.

Nebezpečí měnových válek a protekcionismu stále trvá

Světovým ekonomikám se stále nedaří nastolit stejné tempo růstu jako před krizí. Některé dokonce stále klesají. Proto se snaží hledat cestičky, které by jim pomohly, a to i na úkor ostatních států. Jednou z cest je oslabení domácích měn, které pomůže exportu a vylepší obchodní bilanci se zahraničím.

Pokud se však podobnou cestou vydá více států, nejenže podobná politika ztrácí účinnost (když všichni oslabí své měny, tak se situace pro nikoho nezmění), ale vyvolává třenice v mezinárodním obchodu i vztazích. Navíc oslabování měn je útokem na úspory v ekonomice. Za slabší měnu lze totiž koupit méně dováženého zboží a služeb.

Ochrana domácího trhu neboli protekcionismus může přijít na řadu v zemích, kde snaha o oslabení národní měny nebude úspěšná. Příkladem země, která se dlouhodobě snaží oslabit svoji měnu, může být Japonsko se silným jenem.

Ale také pevný kurz čínského juanu k americkému dolaru, se kterým jsou USA dlouhodobě nespokojeny, vytváří ve světové ekonomice napětí. Mezinárodní třenice a obviňování patří mezi základní prvky nejistoty a strachu investorů, kteří se upínají ke zlatu.

Cesta vzhůru

Dalších důvodů, proč bude i příští rok růstová šňůra zlata pokračovat, je celá řada. Odvrácení popsaných problémů v nejbližší době je nepravděpodobné. Dobrým pomocníkem při řešení hospodářských problémů by byl silný ekonomický růst, který by většinu problémů odstranil.

Pokud však nepřijde, budou se ekonomiky i v následujících letech plácat na místě a jejich situace se může dále zhoršovat. Investoři si to uvědomují a snaží se proti takové situaci pojistit. Zlato je díky svým vlastnostem na předních místech v uvažování investorů i obyčejných lidí, kteří do něj přetavují část úspor.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

Ilustrační snímek
Zlato je úplně jiná investice, která dává smysl, říká analytik

Investice do zlata je jednou z možností, jak uložit volné peníze. Analytik Pavel Ryska upozorňuje, že kolem investic do zlata koluje řada mýtů. Reaguje tak na...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.