Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Faktury je nebavily. Tak stvořili Fakturoid, který je teď i dobře živí

aktualizováno 
Dohromady je dal Twitter a chuť vytvořit internetový projekt, který by je uživil a byl k užitku drobným podnikatelů i jim samotným. A uspěli. Vytvořili praktickou aplikaci na vystavování faktur po internetu a jejich Fakturoid dnes využívají tisíce živnostníků.

Lukáš Konarovský (vlevo) a Jan Korbel spolupracují a podnikají na dálku. Usednout k jednomu stolu se jim podaří výjimečně. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Vidět je sedět u jednoho stolu je ale tak trochu svátek. „Pro nás jsou to malé Vánoce,“ říkají. Spolupracují totiž už pár let prostřednictvím internetu. Lukáš Konarovský komunikuje z Prahy a Jan Korbel z Heřmanova Městce u Pardubic. A vyhovuje jim to.

Profil

Lukáš Konarovský (26)
Vystudoval VŠE v Praze, věnuje se vývoji aplikací.

Jan Korbel (35)
Vystudoval VŠE v Praze, věnuje se tvorbě uživatelského rozhraní pro Fakturoid.

Vyvinuli on-line fakturační aplikaci pro živnostníky a drobné podnikatele, kterou nazvali Fakturoid. Za vývoj aplikace obdrželi zvláštní cenu poroty v anketě Křišťálová Lupa 2010. Do projektu nyní přizvali 26letého Edu Riedla, který vystudoval ČVUT v Praze a věnuje se programování.

„Když jsou lidé na jednom místě, mají tendenci se rušit a tvůrčí práce je složitější. Na tvůrčí práci potřebujete mít určitý klid, pak to jde pořádně,“ říká Jan Korbel. „Jednou za čas společně přece jen někam vyrazíme. Některé věci se řeší lépe osobně, například jednání s případnými partnery. Jedině tak zjistíte, jak moc má každý v hlavě srovnané myšlenky a zda to není plýtvání časem,“ dodává Lukáš Konarovský.

Nápad začít podnikat společně se zrodil na jejich prvním osobním setkání v Praze. Zjistili, že si rozumí, že chtějí vytvořit něco, co bude k užitku pro ně samotné i další zájemce, a navíc to může přinést i zisk. A nápad byl na světě. „Což vytvořit fakturační aplikaci,“ shodli se.

Jaký je váš vztah k fakturám?
Lukáš: Je to nezbytné zlo, ale nutné. Všichni podnikatelé musejí řešit fakturaci. Věděli jsme, že v tomto směru neexistuje dobrý nástroj, který by byl k užitku. V té době existovaly jen kanóny na vrabce – tedy softwary s účetnictvím, jejichž součástí je i fakturace. Pro drobné podnikatele byly příliš složité a navíc drahé.

Jan: Byli jsme oba živnostníci, fakturovat jsme museli, měli jsme s tím přímou zkušenost. Každý jsme na to měl nějaké vlastní řešení, pro svou potřebu. Proto jsme se začali radit, jak vymyslet, aby fakturace byla co nejjednodušší a usnadnila živnostníkům i nám život.

Vymyslet aplikaci, která by byla k užitku, však nebylo tak snadné. Kolik jste do toho investovali času?
Lukáš: Do úvodní verze, kterou jsme vypustili do světa, aby ji otestovalo prvních pár desítek lidí, jsme každý věnoval nejméně 600 hodin čistého času. A další čas jsme věnovali tomu, abychom lidem dávali po internetu najevo, jaké řešení vytváříme. Vše jsme dolaďovali za pochodu a rok trvalo, než si mohli naši fakturační aplikaci vyzkoušet první zákazníci.

Jan: Já měl v té době zhruba 20 klientů, takže práce na Fakturoidu byla pro mě v té době jen bokovka. Jak se nakonec ukázalo, stal se z toho velmi dobrý podnikatelský záměr.

Takže teď už je aplikace dokonale vyladěná?
Jan: Aplikace se vlastně vyvíjejí pořád, nedá se nikdy říci – tak a je to hotové. Aplikace nemají konce, neustále je dolaďujete. Při testování jsme například zjistili, že každý má při fakturaci trochu jiné potřeby – jinak fakturují třeba advokáti, jinak architekti.

Lukáš: Fakturoid běží pátý rok a pořád ladíme. Za každý rok to bylo 100 až 200 změn. Vylepšujete, aby se každý ve faktuře orientoval, aby sloužila bez manuálu a vysvětlování v elektronické podobě.

Čekali jste hned na začátku velký rozjezd?
Jan: Na začátku jsme neuměli odhadnout, jak velký bude zájem. Potenciál v tom byl, drobných podnikatelů a živnostníků jsou statisíce. Zprvu jsme se však drželi při zemi, chtěli jsme, aby Fakturoid pokryl své provozní náklady. To se povedlo již během prvních pár měsíců.

Buďte úspěšní

Najděte si práci, která Vás bude bavit. Vybírejte z denně žhavých pracovních nabídek na jobDNES.cz.

Zvyšte své šance na trhu práce. Zaujměte profesionálním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma.

Potřebujete poradit? Obraťte se na naše odborníky v poradně jobDNES.cz.

Lukáš: Pak jsme si dali další metu – aby nás Fakturoid uživil, abychom nemuseli dělat další byznys. A k tomu jsme se dopracovali po třech letech.

Jak dobře vás dnes Fakturoid uživí?
Jan: V podnikání záleží, jakou částku si rozhodnete rozdělit. My jsme hodně konzervativní, hodně spoříme a část utržených peněz necháváme na další investice. Kdybychom si rozdělili vše, bylo by to hodně peněz (smích).

Lukáš: Ten konzervatismus se nám vyplácí, zvlášť s ohledem na naše další plány.

Takže jste spořiví podnikatelé.
Jan: Náš oblíbený citát je od Walta Disneyho, který řekl, že nedělá filmy, aby vydělal peníze, ale aby mohl dělat více filmů. To je i náš cíl, chceme dělat více aplikací, které mají užitek, přinášejí lidem určitou hodnotu a pomáhají tak trochu měnit svět. Peníze jsou pro nás palivo, na který letí raketa. A důležitější než palivo pro nás je, kam ta raketa letí. Sebefinovacovat vlastní nápady je skvělé.

Lukáš: Baví nás vymýšlení provozních aplikací a jejich neustálé vylepšování. Když se ohlédneme, každý rok jsme udělali obrovský posun.

Jak jste stanovili cenu, kolik korun podnikatel zaplatí, když chce fakturační aplikaci využít?
Jan: Hodně dlouho jsme o tom diskutovali. V cenotvorbě je to i o pocitu – řekli jsme si tedy, kolik bychom za to sami dali.

Lukáš: Inspirovali jsem se i tím, kolik se za takovou službu platí v zahraničí. Pak jsme došli ke společnému cíli. Shodli se, že limitem bude počet fakturovaných firem, nikoliv počet vystavených faktur.

Živnostník, který fakturuje nejvýše pěti klientům, má službu zdarma, to moc podnikatelské není. Proč tato volba?
Lukáš: Přišlo nám to jako dobrý nápad, aby si každý mohl zdarma aplikaci vyzkoušet, než ji zaplatí. Fakturovat pěti klientům zdarma, nám přišla rozumná hranice, kdy podnikatelé nebudou mít potřebu službu zneužívat.

Jan: Proč nedat službu zadarmo. Těm, kterým se aplikace líbí, dávají o tomto projektu vědět ostatním. A ti, jejichž podnikání se postupně rozběhne a získají více zákazníků, začínají přecházet na jeden z předplacených tarifů.

Dnes se vám daří, máte již přes 11 tisíc uživatelů a další přibývají. Nebojíte se, že se stejného nápadu chytne konkurence?
Lukáš: Ne, máme náskok, v tom je naše výhoda.

Jan: Loajalitu zákazníků ale nemůžete očekávat. Proto se snažíme preferovat dlouhodobý vztah před krátkodobým ziskem.

Jak řešíte, když vám klienti za službu nezaplatí včas?
Jan: Dostanou nejprve upomínku a v e-mailu oznámení, že za službu dluží a jejich účet se automaticky zablokuje. Klienti mají hodně způsobů, jak se ozvat zpět a dluh vyrovnat. Přístup k aplikaci a fakturaci se jim obnoví, až když dluh uhradí.

Lukáš: O takové lidi z dlouhodobého hlediska nestojíme. Chceme, aby lidé, kteří naši aplikaci používají, měli k tomu dobré důvody, aby se jim služba zdála přiměřeně naceněná k hodnotě, kterou z ní mají.

Když by někdo přišel a řekl – To je skvělý projekt, chci ho koupit. Kolik by musel mít, abyste mu firmu prodali?
Lukáš: Takové diskuse jsme měli, když jsme projekt odstartovali. Když jsme v roce 2010 dostali zvláštní cenu v Křišťálové Lupě, vešli jsme do povědomí, inspirovali konkurenci a vyvolali i zájem investorů. Naše osoby jsou však k projektu těsně přimknuté.

Jan: Co to znamená prodat? To bychom museli pracovat pro někoho jiného. To by se nám asi nelíbilo. Za projektem stojíme my dva a teď jsme přibrali třetího Edu Riedla. Pro nás není až tak důležité, kolik z toho bude peněz, rozhodující pro nás je, co chceme dělat a jak to chceme dělat. To je pro nás hodně cenné. Nepotřebujeme extra peníze, abychom pak od někoho poslouchali, jak to máme dělat, když si nás koupil.

Když by chtěl někdo začít podnikat, na čem by měl podle vašich zkušeností stavět?
Jan: Podnikání vyžaduje férové jednání s klienty. Proto považuji za samozřejmost chovat se ke každému tak, jak bych já chtěl, aby se někdo choval ke mně. A při rozjezdu podnikání není hned dobré seknout se stávající prací a pustit se na volnou nohu.

Lukáš: Oba jsme zvolili opatrnější variantu, na Fakturoidu jsme oba pracovali ve volném čase a po večerech. A já přitom ještě dodělával vysokou školu.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Další příběhy čtěte zde.

Co dalšího se vám vyplatilo?
Jan: Je dobré najít ten správný okamžik, kdy si řeknete, tak teď už se do toho musíme pustit na plný úvazek. Pro mě to bylo těžší rozhodnutí než pro Lukáše. Měl jsem 20 firem, kterým jsem se staral o webové stránky a dělal pro ně i další internetové služby včetně aplikací. Pak jsem jim musel říct, aby si našli někoho jiného.

Lukáš: I já měl několik klientů, dnes nelituji, že jsem se uměl rozhodnout je pro tento projekt, bylo to šťastné rozhodnutí. S odstupem času si myslím, že jsme měli velkou kliku. Je poměrně vzácné najít v podnikání člověka, který vidí věci podobně jako já. To, co nám přijde přirozené, rozumné a samozřejmé, to pro řadu lidí není. Jsme na jedné vlně, stejná krevní skupina, rozumíme si i v tom, jak investovat peníze a jak je utrácet.

Kde se rodí nápady, v čem prorazit na internetu a na čem se dá ještě vydělat?
Lukáš: Kdekoliv, třeba na oborových serverech, kde se diskutuje, co se dělá v zahraničí. Stejně tak může přijít dobrá inspirace od známého, který pracuje v určitém oboru a stěžuje si, jak špatně to u nich funguje.

Jan: Naše východisko je najít oblast, kde nejsou dobrá řešení, kde lidé řeší problémy prostřednictvím e-mailů, žádný další software, který by to uměl lépe, neexistuje. Tam se dají hledat nová řešení. I když může aplikace v takových případech sloužit méně početné skupině uživatelů, když bude dávat ekonomický smysl, může to být zajímavý projekt.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.