Všeho s mírou. Tak se jmenuje projekt sdružení pro ekologickou výchovu Tereza, který chce vnést do škol ekologickou problematiku. Nyní oživuje vyučovací hodiny už na dvaceti pokusných školách. Zapojit se může celá škola. Žáci pracují na tématech z oblasti problematických odpadů, zeleně, dopravy či vodních zdrojů. K dispozici mají pracovní listy; učitelé dostanou doprovodné materiály. Vše je připraveno tak, že materály stačí jen vzít a rovnou použít: celý projekt byl totiž připraven v souladu s osnovami, aby jej učitelé mohli při výuce maximálně využít. To je velký posun, neboť doposud projekty učební látku zpravidla pouze doplňovaly. Nyní již ovšem představují možnost, jak pracovat jinak, jak pouze nevykládat za katedrou a zapisovat na tabuli. Jak vypadalo letošní kolo? Pořadatelé jej hodnotí jako velmi úspěšné. I když se některým učitelům zpočátku do nové situace příliš nechtělo, jejich žáci je přesvědčili. Nepracovalo se pouze s připravenými pomůckami, ale žáci si obstarávali informace i sami. Někteří se například spojili s místním úřadem, nebo si pozvali odborníky z jimi sledované oblasti.
DOBRÝ DEN, KVĚTINY
"Chceme, aby žáci dokázali sledovat vývoj životního prostředí, zda se zlepšuje, či nikoli a také ve kterých oblastech," uvedla Martina Lafatová ze sdružení Tereza. "Nejdůležitější pro nás ovšem je docílit u dětí uváženého vztahu k přírodě, naučit je vnímat ekologické vztahy a závislosti." V oblasti ekologie se již podle ní na českých školách změnilo mnohé k lepšímu: "Začaly tam působit různé aktivity jak v rámci ekologických praktik, tak i jako součást jiných předmětů. Nových nápadů je ovšem stále nedostatek a jejich realizace nutná," míní Lafatová. Význam projektu Všeho s mírou je podle ní hned několikerý. Jednak proto, že žáci nezískávají pouze informace, nýbrž učí se hledat souvislosti a řešit problémy, které je zajímají. Jednotlivé aktivity pak podporují ekologické myšlení a vzdělávání. "Na jejich konci často stojí i konkrétní výsledky, změny v okolí školy, založení vlastní botanické zahrady. Někdy se podaří dokonce vyvolat diskusi o efektivitě vytápění školy a iniciovat úsporná opatření, která sníží energetickou náročnost," pochvaluje si Lafatová.
JAK SE MAJÍ SMRKY?
V průběhu roku se školy mohou zapojit i do dalších ekologických projektů. V jednom z nich - s názvem Jak se mají smrky, kterého se účastní také Přírodovědecká fakulta UK v Praze - zkoumají žáci stav smrků v jejich regionu a informace zasílají vysoké škole. "Takovým způsobem porozumějí přírodě a jejím zákonitostem více, než kdyby jim je někdo vysvětlovat. Praktickým pozorováním, vedením statistik, porovnáváním a kontaktem se skutečnými odborníky získají žáci mnoho dovedností," tvrdí Martina Lafatová. Do jakých dalších ekologických projektů se mohou školy zapojit? Například do mezinárodního programu Globe, který vyhlásil v roce 1994 americký viceprezident Al Gore. Školy z více než sto deseti zemí světa zasílají internetem do washingtonské centrály aktuální informace týkající se teploty, vodních toků a změn porostů. Žáci se tak dokáží orientovat v přírodních vztazích, ale hlavně získávají k přírodě zodpovědný vztah. Přičlenění k projektu jim přináší také nová přátelství, která mohou navázat internetem se školami z nejrůznějších států světa.
MĚŘENÍ S ALEM GOREM
V tuzemsku se zatím přidalo více než sto dvacet škol. I jejich žáci se mohou zúčastnit světové konference, která se na závěr koná každý rok. Někteří z nich odjeli už v minulém roce na zasedání Globe-škol do Helsinek, kde se setkali se svými vrstevníky z celého světa. Část výpravy se mohla podívat až k polárnímu kruhu a obdivovat zajímavou a bohatou přírodu finských národních parků. Všichni přátelé ekologické výchovy se mohou již nyní těšit na otevření dětského "ekologického" domu v Haštalské ulici v Praze 1, které je připravováno na počátek příštího školního roku. Jeho součástí bude knihovna, informační centrum s možností připojení na internet a také školící středisko.
- úterý 1. června 1999
