Odborník: Kdo pečuje o své zdraví, mohl by dostat od pojišťovny slevu

Ve zdravotnictví se plýtvá. "Je zde velké pole působnosti pro efektivnější nakládaní s penězi, aniž by pacient jakkoliv utrpěl," říká Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven a šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

"Elektronické informace jsou nezastavitelné. Argument, že babička v zapadlé vísce nemá přístup k internetu, vydrží ještě pár let," říká Jaromír Gajdáček, gerální ředitel ZP MV ČR. | foto: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

Jak se potvrzuje, zkrotit plýtvání peněz z veřejného zdravotního pojištění může elektronizace. Karta života, se kterou před čtyřmi lety přišla Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV ČR), ve které Gajdáček působí, začíná přinášet hmatatelné výsledky. Odkrývá zbytečná plýtvání ve zdravotnictví a začíná přinášet úspory peněz, které se pak mohou použít tam, kde jsou víc třeba. Tedy na léčbu vážně nemocných pacientů či na přístup pacientů k moderním lékařským metodám.

"Elektronizace má zcela určitě místo ve zdravotnictví i v lékárenství. Elektronické informace jsou nezastavitelné. Argument, že babička v zapadlé vísce nemá přístup k internetu, vydrží ještě pár let. Pak již i takový argument padne. Svět k elektronizaci spěje. Nelze se tomu vyhnout. Zdravotnictví nemůže být výjimkou," říká Jaromír Gajdáček.

Profil

Jaromír Gajdáček

  • Je renomovaným odborníkem v oblasti zdravotního pojišťovnictví.
  • Dlouhodobě se zabývá analýzami fungování zdravotních pojišťoven v systému veřejného pojištění.
  • Od roku 2008 je generálním ředitelem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
  • Od roku 2010 je prezidentem Svazu zdravotních pojišťoven ČR, který sdružuje sedm zaměstnaneckých pojišťoven.

Jste zastáncem elektronizace ve zdravotnictví. Elektronické zdravotní knížky, ve kterých Všeobecná zdravotní pojišťovna utopila zhruba dvě miliardy korun, však neobstály a letos v prosinci skončí.
Končí projekt, který byl založený na určitých principech a ukázal se, že není úplně efektivní. Elektronizace zdravotnictví nemusí nutně stát miliardy, a přesto může být efektivní.

Vaše pojišťovna vytvořila vlastní projekt, takzvanou elektronickou Kartu života. V čem se liší od elektronických knížek VZP?
Kartu života jsme vyvíjeli sami prostřednictvím našich informatiků, nespolupracovali jsme s žádnou soukromou firmou s výjimkou softwarového řešení některých detailů. Není to náhražka elektronické zdravotní knížky, hledali jsme jinou, jednodušší cestu.

Naše elektronická karta vychází z vykázané a proplacené zdravotní péče, ke které jsou přičleněny další užitečné informace (aktuálně užívané léky, prodělané operace, alergie, kontakt na ošetřujícího lékaře a další). K těmto údajům se dostává klient prostřednictvím našeho informačního systému a přístup je zabezpečený, aby se k datům dostal jen klient nebo ten, koho on sám určí.

Kolik to zatím stálo?
Projekt jsme rozběhli v roce 2008. Když započteme veškeré náklady, poradenství i osvětovou kampaň, do konce letošního roku to bude stát celkově 10 milionů korun.

Kolik lidí si již kartu života zřídilo?
U nás má Kartu života již téměř 200 tisíc z 1,2 milionu našich klientů.

V pilotních projektech ověřujete, jak může Karta života snížit náklady u chronických pacientů a zlepšit přitom péči. Jde o pacienty s diabetem, vysokým krevním tlakem a "nedobrým" cholesterolem. Jaký je výsledek?
Snažíme se zacílit na chronicky nemocné pacienty, na jejichž péči je nutné vynaložit výrazně vyšší náklady, než je průměr. Do projektu máme zapojeny stovky chronických pacientů a jejich praktické lékaře, kteří se snaží optimalizovat léčbu.

Ukazuje se, že lze takto snížit náklady až o polovinu. Například u pacienta s vysokou hladinou cholesterolu, u kterého přišla léčba v posledních dvou či třech letech každoročně na 50 tisíc korun, se podařilo léčbu optimalizovat na 25 tisíc korun. Ověřili jsme si, že když klient dá na rady lékaře a lékař s pacientem chce pracovat, má to hmatatelné výsledky.

Jak ale chcete motivovat pacienty, aby se i oni starali o své zdraví?
Chceme prosadit možnost bonusů i pro pacienty, aby měli ještě lepší motivaci pečovat o své zdraví a zlepšení zdravotních potíží. Mohli by dostávat například určité poukázky na další zdravotní péči. Dokážu si například představit i to, že by při určitém snížení nákladů na svou léčbu dostávali na daný rok jednorázovou slevu na pojistném nebo jiný zajímavý bonus.

Za využívání elektronické Karty života praktické lékaře platíte, kolik dostávají?
Odměna je odstupňována podle podílu počtu pacientů s Kartou života k celkovému počtu evidovaných pacientů u praktického lékaře. Jedná se řádově o desetikoruny. Nedá se říci, že by šlo o peníze navíc, protože každá pojišťovna dává praktickým lékařům za jejich konkrétní práci bonusy, což dosud dělala i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra.

Platba za to, že lékař pracuje s Kartou života není tedy pro pojišťovnu plýtvání?
Rozhodně ne. Je to odměna za to, že se lékař pacientovi intenzivněji věnuje a optimalizuje jeho léčbu. Nejde přitom o šetření na pacientovi. Lékař ušetří například tím, že zabrání, aby pacient užíval souběžně léky, které mu mohou způsobovat vedlejší komplikace nebo zvolí léčbu, která zmírní jeho chronické potíže a povede k výraznému zlepšení jeho zdravotního stavu a kvality jeho života. Takto lze snížit náklady velmi významným způsobem, a to v řádech stokorun i tisícikorun.

Elektronická knížka VZP zkrachovala také na tom, že se někteří lékaři sice zapojili, ale výměna dat byla nulová. Proč se lékaři do elektronizace nehrnou? Mají snad obavu, že by jim bylo víc vidět do karet?
I to je možné. Mezi elektronickou zdravotní dokumentací a naším projektem je ovšem zcela zásadní rozdíl. Nebereme to jako zdravotní dokumentaci, vycházíme z vykázané a zaplacené zdravotní péče.

Klienti mají možnost nahlížet do těchto výpisů tři roky zpět a mohou okamžitě vidět, kolik stála zdravotní péče, co to bylo za výkon, zda a kolik na péči dopláceli a které zdravotní zařízení výkon poskytlo. Pokud se v zápise vyskytne chyba, dá se opravit. Může se ale také prokázat, že lékař podvádí a připisuje si výkony, které neprovedl. I k tomu Karta života slouží. A klienti začínají na tuto skutečnost upozorňovat.

Někteří lékaři se k pacientům chovají, jako by léčbu platili ze svého. Když pacient požádá o prevenci, dozví se, ale vždyť jste zdravý, to nepotřebujete. Jak se díváte na tyto úspory?
Nedovedu si představit, že praktický lékař někomu řekne: "Nepotřebujete prevenci."

Ze svého okolí znám takové případy.
I lékaři jsou lidé, je to nejspíš o lidech. Myslím ale, že vhodnou motivací lékařů i pacientů si k sobě cestu najdou.

Náklady na zdravotní péči ale rostou, nepůjdou úspory na úkor pacientů?
Na úhrady na zdravotní péči je obrovský tlak, i když dnes se to již začíná tak trochu otáčet. Náklady narůstaly exponenciálně, což není donekonečna možné. Od roku 2008 již mírně stagnují, stát nepřidal do systému ani korunu, proto je potřeba hledat vnitřní rezervy. U ambulantních specialistů a praktických lékařů hledáme optimalizaci, aby se zbytečně neplýtvalo, ale zároveň abychom dosáhli toho, aby pacient nebyl omezován ve svém nároku na zdravotní péči. Toho plýtvání je tolik, že je zde velké pole působnosti pro efektivnější nakládaní s penězi, aniž by pacient jakkoliv utrpěl.

Zaznamenáváte případy, kdy si klient stěžuje, že lékař některé pacienty protěžuje a jemu se příliš nevěnuje? Jak se může takový pacient bránit?
Těch stížnosti není tolik, ale existují. Pacient se může obrátit se stížností na pojišťovnu, například s tím, že mu byly vykázány výkony, které nikdy nespotřeboval. Klienti se mohou zeptat na svá práva. Řada z nich neví, že pracovníci zdravotních pojišťoven mají povinnost jim poradit. Pokud se lékař chová odmítavě, je to již otázka jeho etiky a medicínského přístupu, kde je namístě podat na něj stížnost na Českou lékařskou komoru, která má tyto medicínské záležitosti na starost. Do toho již pojišťovna zasahovat nemůže, můžeme ale pomoci připravit potřebné podklady, jaké výkony byly vykázány.

Některá zdravotní zařízení a soukromé praxe vyžadují od pacientů klubový příspěvek třeba ve výši 500 až 700 korun za rok. Setkáváte se s tím i u smluvních lékařů zaměstnaneckých pojišťoven?
Nejde přímo o porušování zákona, ale o využívání mezer v zákoně či jeho obcházení. Tito lékaři nazývají příspěvky sponzorským darem, což není zakázáno. Myslím ale, že je to špatně.

Jak se díváte na připlácení za nadstandard ze své kapsy?
Mít oficiální možnost připlatit si za zdravotní péči je namístě. V každém případě musíme ale zajistit bezplatnou a okamžitou péči pro těžce nemocné pacienty a pacienty v ohrožení života. Nadstandardy se běžně v praxi používají, je to jen legalizace stavu, který v současné době existuje, a je otázkou, jak se to bude dále vyvíjet. Medicína jde stále dopředu. Máme zde nové preparáty, nové přístroje a postupy, například v kardiologii, což stojí obrovské peníze. Aby pacient, který je skutečně vážně nemocný, měl možnost přístupu k těmto moderním metodám, musíme si zvyknout, že si budeme hradit ze svého běžná onemocnění, jako je třeba rýma či chřipka. Nebo se pro tyto případy komerčně připojistíme.

V ordinacích pacienti stále častěji slyší: "To si musíte zaplatit ze svého." Od dubna se to týká léků, jako je ibuprofen, paracetamol, umělých slz či antihistaminik. Svaz zdravotních pojišťoven se proti tomu postavil, proč?
Novelou zákona do toho spadly volně prodejné léky, které znamenaly pro některé skupiny nemocných docela vážný finanční problém. Bylo tomu tak například u cystické fibrózy u dětí. Proto jsme se proti tomu ohradili a některé typy léků se nadále hradí z veřejného zdravotního pojištění. Nedá se šetřit za každou cenu, a rozhodně ne na úkor pacientů. Oceňuji přístup ředitelů všech zdravotních pojišťoven, že k této dohodě nakonec došlo. Je to ve prospěch pacientů.

Řadu let se hovoří o elektronickém předepisování léků, které by mohlo přinést úspory. Vše je zatím u ledu. Jak donutit farmaceuty, aby snížili své ceny?
Myslím, že je to vše o komunikaci a jednání. Farmaceutické firmy se budou vždy chovat tak, jak jim to systém umožní. O možné strategii diskutujeme ve Svazu zdravotních pojišťoven a začíná se nám dařit. Jednáním s konkrétními farmaceutickými firmami jsme například získali slevy na některé drahé preparáty a dále budeme jednat o dalších možnostech snižování cen především u nových drahých léků, které se používají v onkologii.

I když jde o slevy řádově v jednotkách procent, v celkovém objemu jde o stamiliony korun za rok. Prostor zde je. Druhá věc je ale obrovské plýtvání s léky. Musí zde existovat souběžně i princip, kterým bude pacient zainteresován na tom, aby si nenechal předepisovat zbytečně léky, které nespotřebuje, a pak jich doma neměl plnou skříň.

Kolik korun by mohla na lécích ušetřit třeba jen vaše pojišťovna?
V naší pojišťovně hradíme léky v objemu pět miliard korun ročně. Myslím, že až 10 procent se dá ušetřit systémovým sledováním samotného předepisování léků a motivací pacientů, aby léky neplýtvali. K tomu právě slouží i Karta života. Úspory, které se s ní dají dosáhnout, jsou především o tom, že lidé nechodí na zbytečná vyšetření či dublované rozbory krve a nespotřebovávají léky, které nepotřebují. Proto je důležité, že mají přehled o tom, kolik konkrétní poskytnutá zdravotní péče stála.

Kartu života, kterou jste vytvořili, již začala využívat i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, jsou i další zájemci?
Zatím ne. Každá pojišťovna ale nějakým způsobem řeší elektronickou komunikaci ve zdravotnictví. Některé dávají svým klientům elektronické výpisy ze zdravotních účtů a další drobné informace. I když je to pokrok, nejde ale o takové programy, jako je Karta života. Nám jde o spolupráci a řešení efektivity zdravotní péče spolu s pacientem a lékařem.

Nestálo by za to nařídit zákonem, aby to, co funguje a přináší evidentní úspory, začali využívat všichni?
Nejjednodušší by to samozřejmě bylo. Pokud by se zákonem stanovilo, že se něco má v elektronické komunikaci posunout, tak se toho budou muset všichni držet. Na Kartě života, kterou jsme vyvinuli, nechceme nijak vydělat. Myslím, že je to prospěšná záležitost. Do budoucna jsme ochotni licenci poskytnout. Myslím ale, že je otázkou jen několika let, kdy elektronická komunikace ve zdravotnictví bude povinná.

Autor:
  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Vyzkoušeli jsme v testu Partners Banku. Obstála skoro na jedničku

21. března 2024

Na bankovním trhu začala v březnu fungovat nová ryze česká Partners Banka. Na startu oznámila, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...