Etika agentur je u nás stále v plenkách

"Špatná práce personální agentury může zájemci o místo uškodit," říká Eva Kyselá o práci některých agentur. V personálním poradenství pracuje šest let, z toho čtyři roky v české pobočce nejvýznamnější britské personálně poradenské společnosti Hays Czech Republic.

Eva Kyselá se za tuto dobu vypracovala z postu konzultantky na manažerku divize, specializovanou na výběr zaměstnanců pro farmaceutický průmysl. Tvrdí, že služby personálních agentur v Česku provázejí mnohé nešvary. "V našich podmínkách je etika personálního poradenství stále v plenkách. Co agentura, to jiný přístup. Často takový, který staví uchazeče do nevýhodné pozice," podotýká.

Řada lidí sice využívá služeb personálních agentur, ale mnoho z nich si na ně také stěžuje. Nejvíce snad na to, že se často ani nedočkají odpovědi. Proč agentury zájemcům o práci neodpovídají nebo odpoví až po několika měsících?

Někdy se kandidát ozve v době, kdy je pozice již obsazená. Jindy nevyhoví požadavkům, které zaměstnavatel vyžaduje. V obou případech je pro agenturu takový člověk dále nezajímavý nebo si jeho osobní materiály uloží do databáze, ale nemá zatím potřebu s dotyčným komunikovat. Samozřejmě je to tak špatně! Seriózní agentura odpoví tak či onak alespoň písemně nejpozději do čtrnácti dnů od obdržení životopisu.

Co byste vy sama personálním agenturám ještě vytkla?

Neříkám, že tak činí všechny agentury, ale je poměrně časté, že nerespektují práva uchazečů, a o slušném jednání se také nedá příliš mluvit.

Uchazeči si často nejsou jistí, co se děje s jejich osobními daty, které agentuře svěřili...

Ať dá agentura kandidátovi vědět, jak dopadl, nebo ne, opravdu se mnohokrát stává, že v ubíhajícím čase jsou jeho důvěrné informace, jako životopis nebo třeba výsledky testů, rozeslány do řady firem, o kterých jste ani neslyšeli. Mnozí uchazeči se takovým praktikám nebrání - zní logicky, že čím více firmám bude jejich nabídka zaslána, tím větší mají naději, že někde uspějí. Pravda však je, že zvlášť na jen trochu prestižnějších postech může takový postup naopak uškodit.

Můžete více přiblížit, jak uškodit?

Když tam, kde žádáte o místo, přicházejí vaše materiály z několika agentur, nepůsobí

Šikaně se daří, když se lidé nebrání

to příliš dobře. Stejně tak není účelné oslovit maximum firem. Pracují-li ve stejném či příbuzném oboru, často mezi sebou komunikují, předávají si informace a vy pak můžete ve svém důsledku působit nikoli jako profesionál nabízející jisté kvality, ale spíš jako zoufalec. Každá firma přijme raději člověka, který má zájem pracovat právě u ní, než takového, ze kterého čiší, že bere cokoli. Jistě není ani ideální, když se touto cestou například i váš současný zaměstnavatel dozví, že jeho člověk hledá novou práci. Může se tak koneckonců stát už dávno poté, co jste nastoupili na nové místo a jste tu nadmíru spokojen.

Ale zpátky k těm osobním údajům. Jak se má zájemce o práci, který spolupracuje s agenturou, pojistit, aby jeho data nebo výsledky psychologických testů zůstaly opravdu v tajnosti?

Doporučuji uchazeči, aby si hned při vstupním pohovoru se svým konzultantem ujasnil, jaké mají obě strany představy o diskrétnosti agenturních služeb. Můžete trvat na svém právu rozhodnout, kam dál bude vaše dokumentace zaslána. A samozřejmě, pokud na vás agentura nepůsobí důvěryhodně, požádejte o okamžité vrácení svých materiálů.

Proč agentury tak často obcházejí právo klientů vědět, kam jejich soukromé údaje, tedy životopis i výsledky dotazníků, putují?

Chtějí si ušetřit práci a především obeslat v co nejkratší době co nejvíce klientů s co největší nabídkou zájemců o volné pozice. Vyhrávají souboj s časem, nabídky zasílají mezi prvními, avšak v rozporu s etikou personálního poradenství.

Má ten, kdo chce hledat práci přes agenturu, šanci poznat, že narazil na tu seriózní?

Solidní personální agentury zajišťují vedle zprostředkování práce i kompletní personální poradenství. Tím mám na mysli přípravu na pohovor a odborné konzultace. Pokud neuspějete, pak i jakési resumé, v čem byla chyba či vaše slabiny. Zárukou serióznosti může být členství v některých asociacích personálních agentur. Standardy správného jednání však vznikají především kulturou každé z nich - a tu spoluvytvářejí i sami uchazeči o práci. Oni sami by měli znát svá práva, vědět, co vlastně chtějí a k jakým praktikám je lepší se obrátit zády.