Například americký Dow Jones vystoupal zpět nad hranici 10 tisíc bodů, zatímco se širší index S&P500 přiblížil nadosah ceně 1 100 bodů. Oba indexy tak atakují znovu svá roční maxima, a to bez ohledu na skutečnost, že byl minulý týden poměrně chudý na silnější ekonomická data.
První polovina týdne totiž nepřinesla téměř žádné makroekonomické výsledky, a protože byl ve středu ve Spojených státech svátek, vměstnalo se vše podstatné do posledních dvou dnů tohoto týdne. Ty přinesly z USA index spotřebitelské důvěry a údaje z trhu práce, avšak největší pozornost byla směřována na předběžné výsledky HDP eurozóny, které za sebou zanechaly poměrně smíšené dojmy.
Země evropské šestnáctky sice v souhrnu podle eurostatu rostly
o 0,4 %, jejich růst byl však nižší než s čím počítal většinový konsenzus na trhu (+0,6 %). K tomu přispělo především nižší než očekávané tempo růstu v Německu (+0,7 %) a ve Francii (+0,3 %). Přesto HDP eurozóny dokázal poprvé po pěti čtvrtletích opět růst, za což evropské země vděčí především zvýšeným výdajům jednotlivých vlád a masivní monetární stimulaci ze strany Evropské centrální banky.
Právě zdroje růstu 3. čtvrtletí jsou ale zároveň zdroji značné nejistoty ohledně výhledu pro jednotlivé ekonomiky do dalších období. Již v příštím roce totiž začne fiskální a monetární stimulace pozvolna odeznívat, což může současný růst rychle znovu utlumit. Spotřebitelská poptávka totiž zřejmě bude i nadále velmi slabá, díky vysoké míře nezaměstnanosti. Ta navíc v řadě zemí i nadále narůstá.
Smíšené dojmy ze slabších výsledků z Evropy však optimistickou náladu na trzích pokazit nedokázaly. Ta byla podpořena celou řadou zpráv z korporátního sektoru, ale také ekonomickými daty z Číny. Jak se zdá opět zrychluje, když se jen v říjnu tamní průmyslová produkce meziročně zvyšovala o skokových 16,1 %.
Dobré zprávy přišly i z České republiky
Několik dobrých zpráv ale v týdnu přišlo rovněž z České republiky. Říjnová míra nezaměstnanosti dokázala příjemně překvapit, když se nečekaně snížila o desetinu procenta na 8,5 %. Co více, jak vyplynulo z předběžného odhadu Českého statistického úřadu, hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí překvapil růstem o 0,8 %, což pomohlo snížit meziroční kontrakci ekonomiky ze 4,7 % až na 4,1 %.
Český statistický úřad navíc pozitivně revidoval výsledky za 2. kvartál. Revize předchozích čísel a lepší výsledky za 3. čtvrtletí přidaly argument navíc proti případnému snižování úrokových sazeb Českou národní bankou. Česká měna na to okamžitě reagovala. Posilovala od samého začátku týdne a zveřejněné výsledky HDP přispěly k tomu, že si velkou část svých zisků dokázala udržet. Jen v pátek proto byla proti pondělku česká koruna silnější na páru s dolarem o 0,90 %, zatímco k euru rostla o 0,77 % až na 17,17 CZK, resp. 25,50 CZK.
Mírný optimismus, který se prolínal celým týdnem, zanechal svou stopu také na komoditních trzích. Cena severomořské ropy brent se vyšplhala až na 78 USD za barel, a to navzdory čtvrtečním výsledkům ropných zásob v USA, které nečekaně rostly o 1,8 milionu barelů.
Ceny pšenice a kukuřice si připsaly více než 6 % a růstu se dočkaly také ceny drahých kovů, jako je stříbro a zlato. Cena zlata přitom překonala další historickou metu (1 100 USD/oz.) a i nadále těží ze slábnoucího dolaru a přebytku likvidity na finančních trzích. Tu zatím stále dodávají největší světové centrální banky svou expanzivní monetární politikou, která netlačí vzhůru pouze ceny komodit, ale společně s nimi ceny naprosté většiny finančních aktiv.
Příští týden bude na data podstatně bohatší. Zveřejněny totiž budou velmi silné market movery ze Spojených států, jakými jsou maloobchodní prodeje, průmyslová produkce, CPI a také první říjnová čísla z trhu s bydlením. Výsledky CPI pak zveřejní i eurozóna s Británií a za pozornost budou stát také fundamenty z Asie. Japonsko zveřejní předběžné odhady HDP, na ně v týdnu naváže ještě zasedání Bank of Japan. Bude rozhodovat o úrokových sazbách.
