Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co vy na to: Evropa chystá omezit karetní poplatky. Komu to prospěje?

aktualizováno 
Platit kartou je dnes už naprosto běžné, stále to však stále nejde všude. Mnoho malých obchodníků si stěžuje, že je tíží vysoké poplatky bankám, a proto terminály nemají. Vyřeší to nařízené omezení poplatků?

Definitivní rozhodnutí, jestli budou poplatky regulovány, učiní až nově zvolený Evropský parlament. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V evropských orgánech pokračuje projednávání návrhu Evropské komise na "zastropování" mezibankovních poplatků. Momentálně dává Evropský parlament regulaci zelenou. Není to však ještě definitivní stav. Problémem se bude dále zabývat a návrh schvalovat až nový parlament, čili mohou to ovlivnit i kandidáti, které budeme zanedlouho volit. Ti se tak budou moci rozhodnout, zda začnou "od nuly" či zda budou pokračovat v práci vykonané během stávajícího volebního období.

Regulaci vítají obchodníci a často i spotřebitelé. A právě jejich prospěchem argumentuje i Evropská komise. Poplatky prý podle ní narušují hospodářskou soutěž v evropské "osmadvacítce" a zbytečně zvyšují ceny zboží a služeb pro zákazníky.

Stejně to nakonec zaplatí klient, zní odevšad

Podle generálního ředitele společnosti MasterCard pro Českou republiku a Slovensko Miroslava Lukeše je však výsledek posledního hlasování Evropského parlamentu pro zákazníky a malé podniky špatnou zprávou. "Regulace prodraží spotřebitelům produkty a mé obavy zhoršuje fakt, že Evropská komise dosud nepředložila podklady pro výpočet stropů," uvádí Miroslav Lukeš.

O co jde

  • Podle informací ze stránek Evropského parlamentu přijdou poplatky za platební karty obchodníky v EU každý rok na více než 10 miliard eur.
  • Evropská komise (EK) je toho názoru, že tyto poplatky nejsou pro uživatele karet jasné. Liší se mezi členskými státy, protože nejsou stanovovány zákonem, ale vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž. Obchodníkům jsou poplatky účtovány za každou transakci provedenou kartou. Ti pak o tyto náklady navyšují ceny zboží nebo služeb, které prodávají.
  • Poplatky, které banky účtují za zpracování transakcí platebními kartami jako Visa či MasterCard, by měly být podle EK a nyní i podle poslanců zastropovány na 0,3 % hodnoty transakce u kreditních karet a 7 eurocentů (podle aktuálního kurzu přibližně 2 Kč) či 0,2 % hodnoty transakce (podle toho, která hodnota je nižší) u debetních karet.
  • Toto zastropování by se mělo týkat jak přeshraničních, tak vnitrostátních transakcí v EU a mělo by být účinné jeden rok po vstupu v platnost nových pravidel.
  • EK uvádí, že postupně by nižší poplatky měly vést k nižším cenám pro uživatele karet.

Zdroj: Sdružení českých spotřebitelů

Sdružení českých spotřebitelů vývoj kolem poplatků sleduje již několik let a řadí se k dalším organizacím ve "starých" i "nových" členských státech, které se vyslovily proti zastropování. 

"Myslíme si, že je naivní se domnívat, že úspory za poplatky přinesou levnější službu spotřebiteli. Naopak, ve výsledku se nižší poplatky projeví zvýšením nákladů spotřebitele souvisejících s pořízením a držením karty. Tento názor máme podpořen zkušenostmi ze zemí, kde k regulaci mezibankovních poplatků na národní úrovni došlo," říká předseda Sdružení Libor Dupal, který je přesvědčen, že takovéto záležitosti by vůbec být regulovány neměly.

I když je podle Rolanda Katony z ČSOB v tuto chvíli předčasné spekulovat, jak budou banky reagovat, podle příkladů ze zemí, kde regulaci zavedli (například Polsko, Španělsko, Austrálie), to zrovna moc "prozákaznicky" nevypadá. "Tato omezení vedla spíše ke znevýhodnění používání elektronických platebních prostředků oproti hotovosti a ke snížení komfortu klientů," říká Roland Katona.

Obchodníci sice ušetřili na poplatcích, ale spotřebitelům nic navíc nedali a o ušetřené náklady si zvýšili svůj zisk. A banky si pak ztrátu z krácených poplatků vybraly na zákaznících tím, že zvýšily poplatky související s používáním, či pořízením karty.

Obchodníci si budou moci vybírat

Sdružení českých spotřebitelů také poukazuje na to, že se obchodník bude moci "svobodněji" rozhodovat, které karty přijme a které ne. Mělo by se totiž hodně uvolnit pravidlo HACR (Honour All Cards), tedy povinnost obchodníků přijímat všechny karty jedné značky, což může být pro spotřebitele problém. 

A nakonec je tu ještě jedna věc. Do návrhu o regulaci byly zahrnuty také komerční (business) karty. "Tyto karty se od těch běžných spotřebitelských značně liší a protože v původních návrzích zahrnuté nebyly, chybí tak i zhodnocení dopadu," říká Miroslav Lukeš.

"Zahrnutí komerčních karet do i jinak nedomyšlené regulace dopadne na podnikatele, kteří karty využívají pro usnadnění administrativy a řízeni cash-flow. Obáváme se přenesení zátěže na držitele karet, tedy na firmy, kterým opět narostou výdaje, a mohou se vrátit k hotovosti, což naší ekonomice rozhodně neprospěje," uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Proč by se nemělo regulovat

Proti cenové regulaci obecně je i poplatkový odborník Patrik Nacher. Vždy se podle něj totiž regulace obrátí proti tomu, koho měla původně chránit. V tomto případě se náklady (nevybrané poplatky) v lepším případě promítnou do jiné položky související s platebními kartami, v horším se rozpustí tak, že si toho nikdo nevšimne. Zkrátka zpoplatní se něco, co s kartami nesouvisí.

Problémy regulací podle Nachera:

  • Všechny regulované instituce stlačí do jednoho šiku, tedy místo tvrdého konkurenčního boje můžeme v důsledku vidět přesný opak ve jménu boje proti nepřátelské regulaci.
  • Všechny změny se stanou najednou, v jeden okamžik, tudíž pro klienty odpadá stěžejní informace, kdo a kdy se chová proklientsky.
  • Vytvoří se  jeden společný nepřítel – politik (či úředník), na kterého lze později svést jakákoliv zdražování.

"Na druhé straně, tento poplatek je opravdu netransparentní a lidé mají stále mylný pocit, že platba kartou je zdarma. Ano, na první pohled je, ale ty náklady obchodníci samozřejmě promítnou do ceny zboží a bylo by fér vědět, kolik ty poplatky v součtu jsou. Jestli je tedy něco pozitivního na současné debatě o regulaci mezibankovních kartových poplatků, je to ona samotná diskuse na toto téma," dodává Patrik Nacher.

"Současná situace také dává příležitost zamyslet se, zda je zastropovaná výše mezibankovních poplatků vhodná pro všechny státy Evropské unie, zvláště s ohledem na to, že trh s platebními kartami je v jednotlivých členských zemích na různých stupních vývoje. Česká republika patří v EU ke státům s nejvyšší dynamikou rozvoje platebních karet. Přesto se aktuálně pohybuje při mezistátním srovnání až mezi třetí desítkou členských států EU a na vyrovnání rozdílů s nejvyspělejšími z nich by při současném tempu potřebovala ještě dalších pět až deset let," říká Roland Katona, manažer útvaru Acquiring, E-commerce a třetí strany ČSOB a Ery.

Co vy na to?

Je dobře, že by se měly povinně snížit poplatky za platby kartou? Myslíte si, že by se pak dalo platit kartou na více místech a třeba také u lékaře či na tržišti? A kdo to případné snížení zisku bankám zaplatí?

Budou to klienti, nebo se nestane nic, jako v případě zrušení poplatků za vedení úvěrových účtů? Tam se přece také hodně diskutovalo o tom, že zrušení ponese na svých bedrech klient, protože mu banky zvýší úroky, ale nic takového se nestalo.

Podělte se v diskusi o názor.



Zvolte si nejvýhodnější kartu

  • Kreditní karty
  • Debetní karty
Srovnat

Kolik musíte spořit

let %
Vypočítat
Musíte pravidelně ukládat
Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.