Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Administrativní peklo a tisíce korun navíc. To je zaměstnanec v exekuci

aktualizováno 
Nechceme je, ale bereme je. To říkají firmy o lidech, kteří se dostali do exekuce. Na trhu práce chybějí vhodní kandidáti, a tak vezmou za vděk i „finančním hříšníkem“, přestože pro ně představuje velkou komplikaci. Agenda kolem zpracování exekucí je totiž stále náročnější a dražší.

Na jednu exekuci připadá přibližně jedna hodina práce mzdové účetní. V současnosti má každý desátý člověk šest exekucí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V případě, že má zaměstnance s exekucí, musí firma udělat spoustu věcí: komunikovat s exekutorským úřadem, dokládat přehled o příjmech a evidenci aktivních závazků, předběžně vyčíslovat nezabavitelné částky a výši exekučních srážek, evidovat všechny výměry. A to je jen zlomek celé agendy, která vyjde na desítky i stovky tisíc korun ročně podle počtu vyřizovaných srážek ze mzdy.

Podle statistik je v exekuci každý desátý ekonomicky aktivní Čech. A proto se na trhu práce takovým „dlužníkům“ nelze vyhnout. „Důležité je pro nás především to, jak zaměstnanec dokáže pracovat. Mnoho lidí, kteří se dostali do finančních problémů, u nás pracuje dlouhodobě a odvádějí výbornou práci, tudíž kvůli exekuci nechceme rozvázat pracovní poměr,“ říká personální manažer jedné firmy s osmi sty zaměstnanci, která se zabývá výrobou mechanických součástek.

Výrobní podniky mají smůlu

V nevýhodě jsou zejména firmy, na jejichž zaměstnance jsou uvaleny vícečetné exekuce. Na jednu takovou exekuci totiž připadá přibližně jedna hodina práce navíc mzdové účetní. „U velkých firem s vyšším počtem zaměstnanců s exekučními srážkami nebo při vícečetných exekucích se může jednat o agendu, kterou musí zpracovávat i více než jedna osoba,“ říká Ivana Brancuzká, manažerka ze společnosti Baker Tilly, která mimo jiné řeší za firmy povinnou administrativu spojenou s platební neschopností zaměstnanců.

Ačkoliv počet lidí s exekucemi loni poklesl, dramaticky se zvýšil počet exekucí na jednu osobu. V minulosti čelil každý sedmý občan 3,3 exekucím na osobu, v loňském roce to bylo už o 6 exekucí na každého desátého „Zaměstnavatel často čelí výzvám exekutorských úřadů, proč se jimi vymáhaná pohledávka nesráží ze mzdy, z čehož plyne další administrativa a s tím spojené finanční náklady. Je to začarovaný kruh,“ dodává Ivana Brancuzká.

Administrativní maraton hrozí nejvíce výrobním podnikům. V nich totiž převažují nízko a středně příjmové, často dělnické profese, s hrubou mzdou v rozmezí 11 až 20 tisíc korun měsíčně.

„V naší firmě v současné době pracuje 38 lidí s exekucemi. V průměru mají jednu až dvě exekuce, někteří mají ale i šest exekucí. Náš rekordman jich má dvanáct,“ říká jedna výrobní firma z Prahy. Důvody pro exekuce zaměstnanců jsou prý různé. „Začnou jednou půjčkou třeba na vybavení domácnosti, když ji nejsou schopní splácet, vezmou si další a další. Někdy je důvodem i laxní přístup k placení složenek či nezaplacené pokuty.“

Náklady ve výši stovek tisíc

Velké zkušenosti se zaměstnanci s exekucemi má personální agentura Student. V současnosti zaměstnává 232 lidí s exekucí, což je téměř čtyřikrát více než v únoru 2014. „Agendu exekucí jsem v minulosti zpracovával sám, bohužel loni v září bylo již množství natolik neúnosné, že jsme museli přijmout novou zaměstnankyni. Ta se věnuje 40 hodin týdně výhradně exekutorům a insolvenčním správcům,“ říká František Jareš z agentury Student.

Ročně tato agenda stojí firmu 356 tisíc korun na mzdových nákladech. „A další desítky tisíc dáme například za software, bankovní poplatky za převody deponovaných peněz exekutorům, archivace. Jedná se skutečně o desítky tisíc měsíčně, které nám nikdo nezaplatí a dělat to ze zákona musíme,“ dodává František Jareš.

A nejde jen o finanční náklady. Náročná je i komunikace s exekutory. „Jejich dotazy se neustále opakují. Když exekutorovi oznámíme, že zaměstnanec u nás již nepracuje, zeptá se opět po půl roce, proč nestrháváme. Pokud neodpovíme do tří dnů, vyhrožuje nám padesátitisícovou pokutou. Oznámíme mu tedy, že zaměstnanec u nás není, ale za půl roku se opět ozve. A tak je to stále dokola,“ doplňuje František Jareš.

Podle něj jsou exekuce v dnešní době natolik složité (jen v minulém roce došlo k několika novelám exekutorského řádu a občanského soudního řádu), že už ani exekutoři si kolikrát nejsou jistí, co je nutné udělat. Natož aby to věděly mzdové účetní.

Řada lidí s exekucemi končí v černé zóně

Některé, hlavně menší firmy si zaměstnance s exekucemi nemohou dovolit. Svým náborářům interně nařizují takové pracovníky nezaměstnávat. Vzhledem k náročnosti zpracování a velkým nákladům je to pochopitelné. Roli hraje také strach: jak bude pracovat člověk, který „dluží, kam se podívá“?

A je tu ještě jeden problém. Převážná většina firem vyplácí mzdy jen bezhotovostně, což pro zaměstnance, který má exekutorem obstavený účet, je problém. A kvůli zaměstnanci s exekucemi si hotovostní pokladnu nadnárodní společnost jistě neotevře.

Finanční hříšníci tak „utíkají“ do agentur. Ty jsou jim schopny vyplácet část peněz i v hotovosti, takže mají peníze k dispozici hned po odvedené práci. Ovšem někteří ani v agentuře dlouho nevydrží. „Nastoupí, neřeknou nic a pracují. Po nějaké době exekutor zjistí ze zdravotní pojišťovny, že za něj platí agentura zdravotní pojištění, a když exekuce dorazí do agentury, zaměstnanec skončí a jde k jiné,“ vysvětluje František Jareš z agentury Student.

Většina z nich mizí v šedé a černé zóně. „Je řada lidí s exekucemi, která chce cíleně pracovat pouze na dohodu o provedení práce bez odvodů na zdravotní a sociální pojištění nebo raději úplně načerno. Exekutor se tak o nich vůbec nedozví. Tuto formu práce jim legální pracovní agentura nabídnout samozřejmě nemůže. Avšak vedle legálního trhu práce existuje šedá a černá zóna, tedy pseudoagentury, a ty jim práci bez smlouvy s výplatou na ruku zajistí. A právě v této šedé a černé zóně končí velké množství těchto lidí,“ dodává František Jareš.

Pojďme se o tom pobavit

Co na tento problém říká exekuční úřad? „Souhlasím, že jde pro firmy o obsáhlou administrativní agendu. Plátcům mzdy tak nepochybně vzniká vyšší administrativní i finanční zátěž. Jejich požadavky na určitou kompenzaci jsou legitimní. Domníváme se, že je proto nutná širší diskuse a podrobná analýza situace,“ říká David Sahula, mediální zástupce Exekutorské komory ČR.

Podle něj je povinnost zaměstnavatelů v rámci exekučního řízení provádět srážky ze mzdy dlužníků pomáhat při výkonu státní moci. „Stát na soudního exekutora přenesl část své výkonné moci a úkony soudního exekutora jsou považovány za úkony soudu,“ dodává David Sahula, podle něhož je srážka ze mzdy jedním z nejčastějších a nejméně invazivních způsobů provádění exekucí. Má přednost před jinými, například před prodejem movitých či nemovitých věcí.

Dremo Personaldienstleistung GmbH
Ošetřovatel, pečovatel - Německo (m/ž

Dremo Personaldienstleistung GmbH
Německo
nabízený plat: 48 000 - 54 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.