Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fakulty nezveřejňují podmínky přijetí

aktualizováno 
V běžném roce bývá odmítnuto kolem 60 tisíc uchazečů o studium na vysoké škole. Málokoho z nich však ještě před podáním přihlášky napadne zjišťovat, jestli jím žádaná fakulta zveřejňuje podmínky pro přijetí. Ze zákona by totiž měla. Právě podmínky pro přijetí a kritéria hodnocení hodně napoví, je-li fakulta ta pravá. Ti, kdo se na ni dostatečně neinformovali, by mohli mít možnost na nedodržení zákona upozornit v případném odvolacím řízení.

Mnozí uchazeči o studium na vysokých školách v těchto dnech obdrželi od fakult, na které se hlásili, záporné vyjádření k výsledkům přijímacího řízení. Nejčastěji tohoto znění: "Podle paragrafu 50 odst. 2 zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách, Vás NEPŘIJÍMÁM do akademického roku 2000/2001 ke studiu ..." Podepsán je většinou děkan, který v následném odůvodnění rozhodnutí velmi často cituje formulaci: "nesplnil jste podmínky stanovené fakultou pro přijetí ke studiu..." A v tom je háček. Podle zákona totiž vysoká škola nebo fakulta může stanovit takzvané další podmínky přijetí ke studiu, týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy. Když takové další podmínky stanoví, musí je zveřejnit, a hlavně je musí dodržovat. Pokud je sepsány nemá, měla by přijmout všechny uchazeče, kteří splňují jedinou podmínku danou zákonem, tedy dosažení úplného středního nebo středního odborného vzdělání. Například, když se uchazeč dozví, že se mu nepodařilo získat požadované body v příjímacím řízení a nedostal se tak do stanoveného počtu přijatých, argumenty školy jsou opodstatněné pouze a právě tehdy, jestliže jsou body předem dané a počet přijímaných jasně definovaný. Právě takové podmínky pro přijetí mají být fakultou oficiálně stanovené a předem zveřejněné.

Kapacita škol

"Nahlédl jsem do internetových stránek některých fakult a vysokých škol v České republice. Z hlediska zákona to byl skutečně smutný pohled, potvrzuje předseda akademického senátu Západočeské univerzity v Plzni Stanislav Míka, který obhajuje jasné podmínky přijímání: "Podle zákona se nepřijímají uchazeči na fakultu či vysokou školu, ale na jednotlivé studijní programy. Fakulta aplikovaných věd, na které pracuji, již na podzim 1999 rozeslala na střední školy podrobné podmínky pro přijetí na jednotlivé studijní programy a současně i jejich kritéria splnění. Vše je uvedeno na našich webových stránkách." Kritérií je tam skutečně několik a jsou poměrně jednoduše definována. Například co znamená úspěšnost u písemné přijímací zkoušky. Ústní zkoušky fakulta neorganizuje. Uchazeč je informován půl roku předem, za co se přidělují jednotlivé body, jaká je bodová hranice pro přijetí, jaká je kapacita jednotlivých studijních programů.

Kritéria pořadí

Vysoká škola nebo fakulta může podle zákona určit nejvyšší možný počet přijímaných studentů, kteří splnili stanovené podmínky. Pokud jimi projde větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Vysoká škola nebo fakulta má podle zákona v dostatečném (nejméně však čtyřměsíčním) předstihu zveřejnit podmínky přijetí, způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování přijímací zkouška (písemná nebo ústní), rámcový obsah a kritéria pro její vyhodnocení. Nejméně průkazné bývají ústní pohovory, při nichž je komisí zjišťována motivace studovat zvolený obor. Tyto pohovory bývají největším zdrojem neobjektivity. Nehodnotí totiž výkon uchazeče, ale pouze jeho výpověď. Existují dokonce fakulty, pro které má právě takový pohovor největší váhu, lze při něm získat nejvyšší počet bodů. Může se stát, že se za objektivně měřitelná kritéria - testy, výsledky maturity a znalosti jazyků - získá takový počet bodů, který zkoušeného zařadí mezi nejlepší uchazeče, avšak desetiminutový pohovor ho "odstřelí hluboko pod čáru", takže nakonec není přijat. O motivaci ke studiu by měly hovořit výsledky aktivit v předchozím období, tedy zájem o obor.

Nahlédnout do spisu

Uchazeč má rovněž podle zákona právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí vysoké školy nebo fakulty o jeho přijetí ke studiu. Je dobré si z nich poznamenat především informace, které vedly k nepřijetí. Pokud tam takové informace nejsou, může se poukázat na neoprávněnost rozhodnutí. Podle Zdeňky Pastorové z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, mají nepřijetí uchazeči ze zákona právo požádat o přezkoumání rozhodnutí. "Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti vyhovět a své rozhodnutí změnit, jinak je předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor může změnit rozhodnutí, které bylo v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo podmínkami stanovenými podle § 49 odstavce 1 a 3 zákona o vysokých školách."

Podmínky přijetí a možnost odvolání

* Zjistěte si, zda fakulta zveřejnila kritéria pro sestavování pořadí nejlepších a jestli tato kritéria jsou jasná.
* Ověřte, jaká kritéria byla stanovena pro hodnocení písemného, případně ústního pohovoru. Jakými metodami byla měřena vaše motivace a orientace ke zvolenému oboru.
* Pátrejte, co na podzim 1999 fakulta zveřejnila. Pokud porušila zákon, můžete v žádosti o přezkum rozhodnutí dokazovat jeho porušení.
* Využijte možnost nahlédnout do všech svých materiálů. Studijní oddělení vám sdělí k tomu určené termíny. Chtějte vědět, jakou konkrétní stanovenou a zveřejněnou podmínku jste nesplnili.
* Odvolat se můžete do 30 dnů po doručení rozhodnutí.

Jak předejít neúspěchu

* Prostudujte si pečlivě zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb., paragrafy týkající se přijímání ke studiu a přijímacího řízení, tj. §48, §49, §50 a ověřte si, zda vámi oslovená fakulta vše plně a včas dodržuje.
* Hledejte na úřední desce fakulty, žádejte podmínky pro přijetí po studijním oddělení.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.