Jedním z důvodů, proč páry manželství odkládají, je i strach z dluhů partnera. Ilustrační snímek

Jedním z důvodů, proč páry manželství odkládají, je i strach z dluhů partnera. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Život na hromádce je stále populárnější. Vyplatí se finančně?

  • 263
V Česku se ročně rozhodne uzavřít sňatek kolem 40 tisíc párů. To je o polovinu méně než v 90. let minulého století. Lidé se stále častěji rozhodují pro „život na psí knížku“. Svou roli v tom hrají i peníze. Zda mohou partneři uplatnit daňové slevy a jak je to s dědictvím, prozrazuje advokát Jiří Hartmann.

Podle průzkumu dává téměř třetina Čechů přednost úspěchu v práci před časem stráveným s rodinou. Také z toho důvodu mladé páry čekají i několik let, než rodinu vůbec založí. Některé dokonce kvůli kariéře děti nemají vůbec. 

„Mladí lidé mají v dnešní době téměř neomezené možnosti, které jim umožňují cestovat, učit se jazyky či studovat v zahraničí. Snaží se tyto možnosti využívat a zaměřují se na svůj osobní rozvoj či kariéru než na budování rodiny. K tomuto trendu přispívá i modernizace společnosti, která je mnohem tolerantnější k partnerskému soužití bez uzavření manželství, než tomu bylo dříve,“ říká Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. 

Jedním z důvodů, proč páry manželství odkládají nebo jej vůbec neplánují, jsou peníze. Nechtějí společně hospodařit a obávají se dluhů partnera. Zatímco rodinné finance spravuje společně 67 procent manželských párů, u nesezdaných partnerů je to méně než polovina. U manželů není výjimkou ani společný bankovní účet, naopak v případě párů žijících takzvaně na hromádce představuje spíš unikum.

„Při uzavření manželství vzniká společné jmění manželů, do kterého pak spadá, až na výjimky, vše, co oba nebo jeden z manželů nabudou, stejně tak jako všechny závazky, například dluhy. U partnerů, kteří spolu žijí ve volném svazku, žádná obdoba společného jmění manželů neexistuje a každý z nich nabývá majetek do svého výlučného vlastnictví. Z toho vyplývá, že partneři nenesou odpovědnost za závazky toho druhého,“ vysvětluje Jiří Hartmann.

Daňové výhody mají jen manželé

Finanční samostatnost je ovšem vykoupena nemožností uplatnit některé daňové výhody. Například slevy na dani a daňová zvýhodnění mohou daň z příjmu razantně snížit, nárok na ni mají ale jen manželé. 

Hledáte práci?

Vybírejte ze žhavých pracovních nabídek na jobDNES.cz.

Zvyšte své šance. Zaujměte profesionálním CV. Vytvořte si jej zdarma.

„Velké výhody vznikají manželům v oblasti daňových povinností, a to například formou slevy na dani z příjmů uplatněnou za manžela, který je bez příjmů, a to v celkové roční výši až 24 840 korun. U zdravotně postiženého manžela je to až dvakrát tolik. Podmínkou je žití ve společné domácnosti. Slevu je možné uplatnit i v případě, že manželství netrvá po celý rok, říká Jiří Hartmann a připomíná, že u nesezdaných párů podává každý daňové přiznání sám za sebe a daňová zvýhodnění za partnera uplatnit nelze.

Dědictví jen u bezdětných

A jak je to v případě nemoci či smrti jednoho z partnerů? V případě hospitalizace je to tak, že každý pacient si může sám určit, komu budou informace o jeho zdravotním stavu poskytovány a komu ne. 

„Pokud tak kvůli zdravotnímu stavu učinit nemůže, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. Mezi ty patří i druh nebo družka. Ve zdravotnickém zařízení ovšem bude obtížnější tento vztah prokazovat,“ varuje Jiří Hartmann.

V případě úmrtí platí, že manžel či manželka jsou v první dědické skupině. U nesezdaných párů je tomu jinak. V případě, že jeden z partnerů, kteří spolu žili ve volném svazku, zemře, má pozůstalý partner ze zákona nárok na dědictví, pokud zesnulý neměl manžela ani žádné potomky. 

„Pozůstalý partner dědí podle nového občanského zákoníku v rámci druhé skupiny dědiců, tedy rovným dílem společně s rodiči zesnulého. Podstatné je ale splnit podmínku soužití ve společné domácnosti nejméně jeden rok před smrtí partnera,“ vysvětluje advokát a dodává: „Pokud by rodiče zesnulého už nežili, bude pozůstalý partner dědit v rámci třetí skupiny společně se sourozenci. I v tomto případě platí podmínka soužití ve společné domácnosti.“