Jenomže mnozí čtyřicátníci a čtyřicátnice jsou natolik pracovně vytížení, že finanční plánování dostává na frak. A když se k tomu přidají finanční výdaje na studia dětí a pár finančních chyb, mohou nastat potíže.
„Čtyřicátníci často nemají vůbec žádný finanční plán, své finance téměř nezhodnocují nebo s nimi nakládají jen nahodile, což jim může přinést potíže například v případě nenadálých výdajů nebo neprozřetelných investic,“ poznamenává Dušan Šídlo, analytik finančně poradenské společnosti Broker Trust. Čtyřicátníci se podle něj nejčastěji dopouštějí těchto sedmi chyb:
1. Na důchod nespořím, nebo jen málo
I když se po čtyřicítce může zdát, že je do penze ještě hodně daleko, podle odborníků je nejvyšší čas začít brát spoření na důchod opravdu vážně. V tomto věku však již nestačí odkládat si na stáří jen pár stokorun, jak člověk možná dělal či spíše nedělal, když mu bylo dvacet nebo třicet let. Odkládat je potřeba už vyšší částky.
Nepřehlédněte |
Spořicí účty momentálně nevynášejí, existují ale další možnosti, jak zhodnocovat peníze, například v doplňkovém penzijním spoření, stavebním spoření či pravidelnou investicí do podílových fondů.
„Vlastní úspory se pro odchod do důchodu staly nezbytností, z průzkumů ale vyplývá, že třetina pracujících Čechů si na stáří vůbec nespoří a spoléhá jen na státem vyplácený starobní důchod. Průměrná výše důchodu, který stát začal vyplácet v letošním prvním čtvrtletí, přitom v České republice dosahuje aktuálně 61 procent mediánu průměrné mzdy, což je podle evropských měřítek lehce nad prahem chudoby. Současný průměrný starobní důchod, jehož výplata byla zahájena v prvním čtvrtletí roku 2015, je 12 952 korun, což představuje 61 procent mediánu průměrné mzdy ve výši 21 143 korun,“ vypočítává Dušan Šídlo.
2. Sahám na penzijní úspory
Úspory na penzi by rozhodně neměly sloužit jako kasička, do které se dá kdykoliv sáhnout kvůli jiným výdajům nebo investicím. „Pokud se někdo rozhodne, byť s těmi nejlepšími úmysly, na tyto peníze sáhnout, může se připravit o podstatnou část prostředků, které by v budoucnu naspořil. Nemluvě o tom, že v případě předčasně ukončeného penzijního připojištění se připraví i o státní příspěvky a úroky z nich,“ varuje Dušan Šídlo.
3. Nemám rozložené investice
Spoléhat se při investování na jeden typ produktu, například akcie, je velmi riskantní. Ano, člověk může zažít vysoké zisky, ale také strmé pády. Nikdo by neměl podlehnout radám typu: Dej všechno, co máš, tam a tam, vyděláš na tom balík. Zároveň není nutné se na vrcholu produktivního věku držet s investováním pouze při zdi a připravovat se o možné zisky ze zajímavých investičních příležitostí.
Otestujte se |
„Každé kvalitně sestavené investiční portfolio je rozložené a obsahuje více typů investičních produktů, kdy zisky z jedné části pokryjí případné ztráty z jiné. Zároveň by mělo odpovídat povaze člověka. Míra tolerance rizika je u každého jiná. Zatímco někteří investoři jsou ochotní podstoupit riskantnější investice, jiní si stejnou investicí způsobí mnoho bezesných nocí,“ říká Dušan Šídlo.
4. Nemám dostatečnou rezervu
Vlastní peníze je rozumné investičně zhodnocovat, ale zároveň je dobré mít k nim možnost rychlého přístupu. Pokud nejde investované peníze rychle a bez dodatečných poplatků vybrat, vyplatí se mít dostatečnou finanční rezervu k okamžitému použití například na běžném bankovním účtu. „Ve chvíli, kdy se musejí lidé vypořádat s nenadálým větším výdajem, často skočí do chřtánu poskytovatelům půjček, kteří jim vyměří vysoké úroky. Ty půjčku nejen výrazně prodraží, ale mohou roztočit i dluhovou spirálu, která přinese výrazné finanční problémy,“ varuje Dušan Šídlo.
5. Upřednostňuji splacení hypotéky
Zdravé finanční plánování říká, že bychom za náklady spojené s bydlením měli vydat nejvýše 40 až 50 procent měsíčního příjmu domácnosti. Pokud máte hypotéku, je užitečné mít ji nastavenou tak, aby splátky byly co nejnižší. Tím si vytvoříte možnost vytvářet si i finanční rezervu, která pokryje splátky alespoň na půl roku.
Pro mnohé čtyřicátníky je však hypotéka strašák a snaží se ji splatit co nejdříve. Domácí rozpočet tak může být hodně napjatý. V případě nečekaných výdajů je pak nutné sáhnout po spotřebitelském úvěru, který na úrocích může připravit o hodně peněz. „Splatit jako první by se měl vždy ten dluh, kde je optimální poměr mezi dobou nutnou pro jeho splacení a výší úroků,“ doporučuje Šídlo.
6. Podléhám lákadlům
Řada čtyřicátníků může lehce podlehnout nejrůznějším lákadlům. Díky rozjeté kariéře totiž mívají vyšší příjmy, proto se pro ně zdají dostupnější nejrůznější statky. Pokud vás začne lákat větší bydlení, nákladná rekonstrukce toho stávajícího nebo koupě nového výkonnějšího automobilu, dobře počítejte. „K těmto lákadlům, je třeba přistupovat velmi obezřetně, aby vás příliš nezatížily dodatečné náklady, které vás budou provázet i v letech, kdy už tak ekonomicky výkonní nebudete,“ poznamenává analytik.
7. Zapomínám na sebe
Snad každý rodič si přirozeně přeje zaopatřit své dítě ať už během studií, nebo na počátku jeho samostatného života. Dělejte to však až ve chvíli, kdy dostatečně finančně zaopatříte sami sebe. „S financemi platí podobný princip, jaký nám opakují před startem letadla pro případ komplikací za letu. Nejdříve nandejte dýchací masku sobě, a pak až svým dětem. Pokud se sami dostanete do finančních komplikací, svým dětem tím můžete hodně přitížit. Když je naučíte správným finančním návykům už v dětství, je to jedna z nejlepších investic, kterou pro ně můžete udělat,“ uzavírá Dušan Šídlo z Broker Trustu.
Máte vytvořenou finanční rezervu pro případ nenadálých výdajů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 26. září 2015. Anketa je uzavřena.
