Necelá polovina českých firem, přesně 45 procent, považuje atmosféru na pracovišti a firemní kulturu za základ spokojenosti zaměstnanců. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment mezi stovkou českých firem.
Může se hoditTaké chcete pracovat v příjemném prostředí? Hledáte novou práci? Najděte si ji na jobDNES.cz. |
Nejčastěji se čeští manažeři inspirují u zahraničních společností, které jsou v této otázce zkušenější a důslednější. Na svébytné firemní kultuře si zakládá až 70 % zahraničních a mezinárodních společností operujících v Česku. „Atmosféra na pracovišti a firemní kultura by se neměly podceňovat. Nespokojení zaměstnanci a jejich vysoká fluktuace můžou mít fatální následky na podnikání,“ říká Hana Vodičková, projektová manažerka Grafton Recruitment.
Podle ní by se měl každý uchazeč vždy důkladně seznámit nejen s pozicí, na kterou aspiruje, ale hlavně s hodnotovým žebříčkem potencionálního zaměstnavatele. „Zaměstnanci ve firmě s nefunkční firemní kulturou jsou totiž často nevýkonní, více chybují, nekomunikují a bojí se náročnějších úkolů, neboť pracují pod stresem, v atmosféře nedůvěry a strachu, což se odráží i na prosperitě celé firmy. Naopak relativně důvěřující zaměstnanec pracuje uvolněněji, rychleji, kreativněji, jeví více zájmu o spolupráci a komunikaci, a tudíž je ve finále i produktivnější ve své práci,“ dodává Hana Vodičková.
Spokojení zaměstnanci mají pozitivní ekonomický efekt
Zatímco zahraniční firmy si uvědomují, že problémy podniku vždy netkví jen v jasně zřejmých příčinách, jako je například nehospodárnost nebo nedokonalý produkt, české firmy tomu dosud velkou prioritu nepřikládaly. Na ekonomické zdraví má značný vliv:
- přetížení majitele či manažerů
- stres
- nedostatek důvěry uvnitř firmy
- nízká otevřenost managementu vůči zaměstnancům
- vysoká fluktuace zaměstnanců, která je způsobená právě nezdravou firemní kulturou. Firemní kultura totiž odráží každodenní atmosféru na pracovišti, vzájemnou komunikaci a způsob vedení a delegování úkolů.
Open space odradí, přesto vítězí
Uspořádání kanceláře, použité barvy, výzdoba. Tím vším chtějí firmy působit na své zaměstnance a podporovat svou značku. Velkým tématem je v tomto aspektu open space, který řada firem zavádí za účelem zlepšení komunikace mezi zaměstnanci. Ovšem pro mnoho uchazečů představuje příčinu, proč odmítnou pracovní nabídku.
Ze zkušeností zahraničních firem vyplývá, že open space má velký vliv na týmovou spolupráci a zároveň i na efektivitu práce specifických pracovních pozic, jako jsou účtárny, call centra, IT podpora. To je hlavní důvod, proč k budování open spaců přistupuje i čím dál více tuzemských společností.
Podle zjištění Eurostatu nechce drtivá většina zaměstnanců do takto koncipovaných kanceláří, a nevyhovují jim. Nicméně pokud se již do tohoto typu pracovního prostoru dostanou, takřka 85 % zaměstnanců by se již nechtělo stěhovat zpět do uzavřených, malých kancelářských buněk.
Předepsaný oděv? Ano, oficiální
Největší důraz na styl oblékání kladou obchodní společnosti. Naopak kreativní agentury či IT společnosti vědí, že svázat programátora či grafika do předepsaného oděvu zamená, že buď mu velmi rychle odejde za jinou pracovní příležitostí, nebo nevydá stoprocentní výkon.
Přesto je styl oblékání českými společnostmi vnímán jako důležitý prvek firemní kultury. I přesto, že řada firem upřednostňuje oficiální oděv, tak i tento prvek je částečně kompenzován pátečními „casual days“, což preferuje především generace Y, tedy mladí lidé narození po roce 1980.
Umění komunikace zaručuje úspěch
Třetím nejčastěji zmiňovaným aspektem firemní kultury je styl komunikace. České firmy si uvědomují, že umění komunikace je čím dál důležitější pro úspěch na trhu. Proto stále více kladou důraz na tzv. měkké dovednosti svých zaměstnanců či kandidátů o zaměstnání.
„Zaměstnavatelé stále častěji vyžadují prověření měkkých schopností, tedy schopností komunikace, řešení krizových situací, flexibility, emoční inteligence a podobně,“ podotýká Hana Vodičková a dodává: „Proto se ve stále větším měřítku využívá behaviorální a hodnotový nábor, nebo také psychometrické testování. Aktuálně tyto metody při prověřování svých kandidátů o práci vyžaduje až polovina českých zaměstnavatelů.“
