Vladimír Tomšík, hlavní ekonom Newton Holding
Volba záleží hlavně na tom, jak se člověk obává rizika a jakou požaduje míru výnosu. Vzhledem k tomu, že současná hodnota akciových trhů - a to nejen u nás, ale i ve světě - je pod svou dlouhodobou úrovní, tak by se mohlo vyplatit investovat do fondu, který se orientuje na akcie. S očekávaným oživením amerického akciového trhu by pak mělo dojít k oživení evropského trhu včetně českého. To by mohlo znamenat výrazné zhodnocení dnes vložených finančních prostředků do podílového fondu.
Vladimír Pikora, ekonom Volksbank
Ten, kdo má strach z rizika, by měl většinu investovat do fondů peněžního trhu. Tím však dosáhne nízkých zisků. Komu naopak riziko nevadí a upřednostňuje vyšší výnos, by měl většinu prostředků směřovat do akciových fondů a zbytek do dluhopisových fondů. Průměrný investor by měl volit kompromis mezi oběma variantami - to znamená - 25 procent fondy peněžního trhu, 50 procent dluhopisové fondy a 25 procent akciové fondy. Tím by mělo být riziko výrazně rozloženo.
Dan Karpíšek, analytik Komerční banky
Nejprve by se investor měl seznámit se statutem fondu - zajímat by jej měla hlavně strategie fondu - zda se jedná o „bezpečný“, nebo „rizikový“ fond. Důležité jsou také vstupní a výstupní poplatky či minimální požadovaná investice. V případě, že jde o konzervativního investora, byl by pravděpodobně nejlepší nějaký dluhopisový fond, popřípadě fond peněžního trhu v závislosti na investičním horizontu střadatele - tedy na jak dlouho bude ochoten nechat peníze uložené ve fondu.
Martin Burda, náměstek generálního ředitele ISČS
Začátečník by měl volit fondy peněžního trhu, které kolísají jen minimálně. Pokud si ověří, že kolísání kurzů unese, pak se může pustit i do investování do dluhopisových a nakonec i akciových fondů. Částku 50 000 korun bych na dobu jednoho roku doporučil investovat ze dvou třetin do kvalitního fondu peněžního trhu. Zbývající třetinu prostředků pak do fondu zaměřeného na středoevropské dluhopisy.
