Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Globopolis: Nová ekonomika neexistuje

  11:05aktualizováno  11:05
Exklusivní český překlad rozhovoru Prague Business Journal na téma současnost a budoucnost eBusinessu v ČR. Frantzen / Horák / Johnson / Lukačovič / Ulrich.

Redakce Prague Business Journal uspořádala ve středu 31. 1. debatu na téma Globopolis a e-business, který otiskla v pondělí 5. 2. Fincentrum Vám přináší po dohodě s redakcí PBJ zkrácený překlad editovaného záznamu (krácení a překlad Fincentrum, záznam a editace PBJ). Debaty se zúčastnili:

Steven Frantzen, výkonný ředitel IDC Central Europe
Jaroslav Horák, místní manažer skupiny rizikového kapitálu DBG Eastern Europe
Tim Johnson, mezinárodní obchodní ředitel společnosti In Your Pocket, která vydává tištěné cestovní a kulturní průvodce a která rozšiřuje své aktivity na Internet
Ivo Lukačovič, zakladatel a majoritní vlastník portálu Seznam.cz
Peter Ulrich, CEO české vývojářské skupiny Qbizm Technilogies
Do debaty se později zapojil Joshua Budd, analytik IDC.

PBJ: Týká se pozastavení financování serveru Globopolis čistě jen této společnosti, nebo je to indikátor obecnějšího trendu? Jde o ztrátu důvěry investorů ve špatný business plán, nebo se to mohlo stát prakticky komukoliv?

Lukačovič: Myslím, že to co se stalo, se stát muselo. Globopolis splňoval všechny podmínky pro skvělý exit. Byl globální s pobočkami v několika zemích, řídili ho Američani a měl krásný business plán s rostoucími čísly a grafy. Firma získala i dobrého investora, ale neměla žádný produkt. Chtěl bych se přítomných zeptat: Když jste chtěli jít v Praze do kina nebo divadla, použili jste někdy tento server? A pomohl vám?

Ulrich: Ano, pomohl. Hledal jsem galerii vystavující kubismus. A co myslíte? Našel jsem ji. Promiň, ale s tím co říkáš vůbec nesouhlasím. Ty říkáš „Ano, já jsem už dávno věděl, že to spěje ke krachu, neměli žádný pořádný produkt…“ Měli produkt. Podle mne je jeden rok málo. Museli najít své místo na trhu, museli najít sebe. Problém je podle mne jinde. Můžeme se hádat o to, jestli měli produkt, nebo ne… Ale pokud neměli, proč do nich někdo investoval?

Lukačovič: Zkoušel jsem najít film, jenže ten site byl nepoužitelný a tak jsem jen zbytečně promarnil několik minut a kliků. Zkrachovali. Ok, měli produkt. Ale lidé nikdy nebudou na Internetu platit za informace. Lidé si nebudou nikdy přes Internet kupovat lístky a rozhodně nebudou objednávat kulturní programy za 3 milióny dolarů ročně. Museli zkrachovat.

PBJ: Byl problém v příjmech?

Lukačovič: Neměli žádné příjmy. V Česku je asi pět mediálních agentur, které díky svým službám umějí reklamu prodat. Globopolis neměl smlouvu ani s jednou z nich. A ani se o to nepokoušeli. Být na místě jejich investora, choval bych se úplně stejně.

PBJ: Takže předpoklad z června minulého roku, že Globopolis bude získávat 60% příjmů z e-commerce, byl zcela nesprávný?

Frantzen: Ano, to bylo zcela mylné…

Budd: Když se podíváte na velikost místního trhu e-commerce, bylo to sice nějakých 40 milionů dolarů za minulý rok, ale z toho většinu vytvořily firmy typu Compaq který přes web prodal zboží a služby za asi 5 milionů dolarů. Což je dost. Ale jak vím, Globopolis měl affiliate programy s e-shopy. Takže podle mne plánovali linky na řekněme Shop.cz, Albumcity.cz… Linkovali se na servery s relativně malými příjmy. Předpoklad, že pouhé komise z prodejů na jiných serverech splatí investici ve výši 6 milionů dolarů, byl podle mne nesprávný. Podíváte-li se na celkové tržby z B2C trhu, tvoří pouhý zlomek celkových příjmů z elektronického obchodování, jsou to drobky. I když se podíváte do budoucnosti, vidíte nějaký růst, ale…

PBJ: Psalo se, že Globopolis čekal na uzavření dohod s mobilními operátory, zřejmě pro WAP aktivity. Do jaké míry je s pádem Globopolisu spjata technologie a nakolik byla překážkou k úspěchu?

Frantzen: Nemyslím, že by problém byl v technologii. Ta jen doplňuje core business.

PBJ: Jinými slovy, i kdyby lidé používali pro prohlížení Globopolisu mobily, stejně by zkrachoval?

Frantz: Správně – V tomto souhlasím s Ivem, který říkal, že potřebujete zdroj příjmů, který…

Lukačovič: Udělejme si malé srovnání: Globopolis prostě včas nedošel k exitu. Ale v Česku máme velmi úspěšný příklad – DBG. Skupina DBG koupila v roce 1998 Video On Line, když nikdo nečekal Internetové šílenství. Ale vy analytici (ukazuje na Horáka) jste koupili firmu se skvělým managementem, investovali jste do ní peníze a v pravý čas – když byl NASDAQ na 5000 bodech, kde bude zase za pět let, že? – jste ji prodali za 220 milionů dolarů.

Horák: Bylo to bezpochyby ve výborný čas. Ale je zde obrovský rozdíl oproti serveru Globopolis: Kupovali jsme jasný obchodní model, ta firma byla na cestě k zisku. Už půl roku jsem sice z firmy pryč, ale myslím, že je zisková. Podle mne nyní hotovost generuje.

O ceně můžeme diskutovat, protože modely ohodnocení se od té doby hodně změnily, ale určitě je Vodeo On Line firma s jasným obchodním modelem na cestě do telekomunikačního sektoru. V době liberalizace telekomunikací měl management jasnou vizi. A neočekávanou třešničkou na dortu byl model Internetu zdarma, který vznikl až po naší investici.. Byli jsme první, kdo našel způsob, jak jej využít, a – a to bych rád zdůraznil – využít ziskově v rozumném časovém horizontu. To je velký rozdíl. Kdyby to bylo „Spustíme ten Internet, zvýšíme počet klientů desetkrát či dvacetkrát a na každém budeme ztrátoví“, nikdy bychom neivestovali.

Frantzen: Ale měli jste dlouhodobou vizi, že? Protože jste zmínil liberalizaci telekomunikací a pozici této firmy, jenže to nebyla pouze telekomunikační firma v době liberalizace. Šlo o úplně jiný typ investice, která se nedá srovnávat s tou spoustou dot-comů.

Horák: Přesně tak, šlo o telekomunikace, a to je podstatný rozdíl.

Frantzen: Skutečně je potřeba velmi opatrně definovat trh, protože si zde nemyslíme, že pád Globopolisu měl co do činění s českým trhem. Ten roste a v e-commerce nadále posiluje… A v Česku investice do internetových firem nebyly z celkového pohledu nikdy moc významné.

Horák: Zde bych trochu nesouhlasil. Problémem byly modely ohodnocení firem, které byly postaveny na mnohanásobcích současných příjmů. A s firmou, která vám řekne, že v roce 2001 potřebuje třicetinásobné příjmy [oproti těm současným], se nedá pracovat. V některých případech technologických firem existují specialisté, kteří do nich investují. Ale myslím, že nikdy otevřeně nepřiznají, že pracují s počtem pravděpodobnosti. Některý z nápadů se podaří a zaplatí ztráty ostatních. Ale vždy to musí být něčím podloženo: novou technologií, softwarem, prostě něčím novým. Ale pokud je obchodní model postaven tak, že ani za příznivých podmínek nevíte jak bude vydělávat, či kdo jej koupí… pak to podle mne nemůže fungovat.

Frantzen: Dnes nejsme svědky ani tak investic do různých firem, ale jejich skupování. Na trhu je spousta šikovných lidí a zajímavých start-upů. Je jen otázkou času, než je někdo koupí. Vidíme to v sektoru software a služeb, a to nejen v Česku, ale i v Maďarsku, Polsku, Rusku a na dalších trzích.

Ulrich: Pro ilustraci mého pohledu na věc – založil jsem iNet na obchodním modelu nové ekonomiky. Byl jsem velký fanda B2C a podobných věcí. Už nikdy bych do ničeho takového znova neinvestoval. Takže zcela souhlasím, že firma musí být zisková už od začátku. Rizikový kapitál (venture capital) je potřeba v okamžiku expanze a neměl by financovat nápady už od počátku. Nejdříve musíte svou koncepci vyzkoušet a v tom vám rizikový kapitál nepomůže. To je můj názor. Qbizm Technologies jsou ziskové, a to jsme začali minulý rok. Rád bych zde rozlišoval trh a Globopolis jako jednu firmu. Protože na konci této debaty vyvstanou otázky jako „Kam trh spěje, co se bude dít?“. Já jsem třeba nikdy neviděl business plán Globopolisu. Ivo během této diskuse několikrát naznačil, že ho snad viděl…

Lukačovič: Protože oni ho prezentovali…

Ulrich (k Lukačovičovi): Ty jsi viděl jejich business plán? OK, já ne, možná se k němu budeš moci vyjádřit líp… Ale myslím, že Globopolis nepředznamenává krach celého trhu, ale problémy při shánění investic, i když budete mít solidní business plán a obchodní model. Existuje několik typů investorů – ti chytří a ti, kteří investují s davem. A vy jako podnikatel chcete chytrého investora, protože pokud budete mít investora, který se řídí náladami trhu, skončíte jako Globopolis. Podnikatelé by si měli vybírat. Takže si nemyslím, že krach Globopolisu bude mít negativní dopad na ty dobré projekty, protože pokud jsou skutečně dobré a přicházejí v pravý čas, peníze seženou.

PBJ: To je zajímavý názor…

Ulrich: Rizikový kapitál je nástroj, který vás posune dál. Pokud začnete kopat základy lopatou, je váš výkon omezený. Když nemáte na víc, než na lopatu, půjčíte si na bagr a budete dělat tu samou práci efektivněji a rychleji. Ale nezačínáte podnikat s tím, že si koupíte bagr. Nejdřív musíte dokázat, že si na něj vyděláte.

Horák: Malá poznámka: Existuje spousta fondů (rizikového kapitálu) různé velikosti a zaměření. A každý má své výhody a nevýhody. My jsme například fond s 90 miliony marek, což je na zdejší region fond střední velikosti, který nám umožňuje investovat do nějakých pěti až sedmi firem. O každé musíme pořádně přemýšlet. Chceme diversifikovat riziko, a tak neinvestujeme do podobných firem. Já jako investiční manažer nemůžu ani přemýšlet o firmách, jejichž obchodní model při vší snaze nechápu. Ale jsou jiní investoři s větším množstvím peněz a ti, jak už jsem řekl, pracují s počtem pravděpodobnosti. V podtatě investují do dvaceti firem a spoléhají, že aspoň jedna z nich bude mít velký úspěch. Je to jiný způsob myšlení, který má ovšem problémy v okamžiku, kdy trhy padají. Pak totiž s největší pravděpodobností nefunguje.

Lukačovič: To je případ CMGI (Americká internetová a vývojářská společnost…)…

PBJ: Investice do Seznamu je v tomto směru asi také zajímavá. Jakého investora jste našel ve firmě Spray?

Lukačovič: Našel jsem strategického investora ve fázi hledání rizikového kapitálu, kdy jsem mluvil i tady s panem Horákem. Bylo to dobře načasované, protože NASDAQ byl tehdy na 4000 bodů. Má firma byla skvěle ohodnocena a během hledání rizikového kapitálu mne oslovili lidé ze Spraye, kteří dělali to, co já v Česku, po celé Evropě. A tak jsme si plácli a oni investovali.

PBJ: Ale pamatuji si, že tehdy když do Seznamu investovali se hovořilo o ijejich IPO (primární emisi akcií) a podobných věcech. Otázka je, jak moc strategie přinesli do Seznamu?

Lukačovič: Pro mne byla nejdůležitější hotovost, protože takové ty věci jako sdílení technologie, vize, business pánu ve skutečnosti moc nefungují, protože ty firmy jsou odlišné. Je těžké najít nějakou synergii. A pro ně bylo nejstrategičtější mít vlaječku na mapě Prahy… Protože firmy se v té době internetového šílenství neohodnocovaly podle příjmů, ale podle úplně jiných – a hloupých – měřítek, jako počet shlédnutých stran a tak dále. Viděli, že máme velký počet shlédnutých stran, tak Seznam ohodnotili podle počtu shlédnutých stran, což mne samozřejmě velmi těší. A tak mají pro prospekt pro IPO zapíchnutou vlaječku v mapě Prahy, velký počet shlédnutých stran a nějaké příjmy… Je velmi zajímavé, že v této době pře IPO se Internetové firmy hodnotily také podle počtu zaměstnanců. To je fakt divné…

PBJ: Myslíte jako, čím víc, tím líp?

Lukačovič: Ano, čím víc, tím líp. Byla to skutečně divoká doba, Spray získal hodně zaměstnanců pro svůj IPO prospekt, jenže internetová bublina praskla, trh spadnul a zůstal jim minoritní podíl bez šance na exit. Což je pro ně velmi špatné, ale velmi dobré pro mne.

Horák: Jen poznámka k počtu zaměstnanců v tomto IT a Internetovém podnikání. Myslím, že má vyšší vypovídací schopnost, než počet shlédnutých stran, protože máte cenné zdroje, které – pod správným managementem – mohou později generovat příjmy a zisk.

Ulrich: …Ivo řekl, že Spray investoval do Seznamu na základě nějakého ukazatele, což je nyní výhodné pro Iva, ale ne pro investora, kteří na této investici ztrácejí. Myslím, že dobrý business jde dělat jen tehdy, když je výhodný pro obě strany.

PBJ: Pane Horáku, vaše práce je tak trochu věštění z křišťálové koule. Na co se teď na trhu díváte?

Horák: Na trhu jsou různé druhy příležitostí a jedna z nich je rozhodně IT, už jen kvůli lidskému potenciálu této země. Náš fond sem přišel v polovině devadesátých let s tím, že potenciál lidských zdrojů je silný v tradičních odvětvích – strojírenství, chemii a podobně. Ale po několika letech vyšlo najevo, že české univerzity produkují kvalitní softwarové odborníky, IT specialisty a podobně. Myslím, že zde zvítězí spojení místního talentu a západních trhů, a příležitosti v tomto směru existují. Ještě poznámka k tomu, co říkal pan Ulrich – v této zemi chybí jeden druh investora, business angel, investor v samých začátcích projektu. Moc jich v této zemi není. Investoři rozbíhajících se projektů se nacházejí především na velkých trzích, jako jsou Spojené státy či Velká Británie. Máte nápad a oni řeknou „Do toho jdu.“ Myslím, že zde nikdo takový není.

Celý rozhovor v angličtině naleznete zde.
Chcete-li pravidelně využívat informace od Prague Business Journal, klikněte zde.

Další články o krachu serveru Globopolis v češtině najdete na serveru Lupa.

Fincentrum dnes také přináší exklusivní přehled vývoje trhu portálů v Německu a jeho výhled od významné investiční banky HSBC.

Fincentrum v sekci Investování přináší investiční zpravodajství v reálném čase od více než 35 investičních bank a dalších finančních institucí. V části Investování/Zahraničí naleznete I souhrn zpravodajství, které se zaměřuje na technologie.

© 2001, Prague Business Journal
© Translation 2001, Fincentrum / Petr Stuchlík

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Pět rad, jak nenaletět, když se vydáte do velkého světa investic

Chcete začít investovat, zhodnotit své úspory. Specialista investičních produktů UniCredit Bank Stanislav Hamerník poradí, jak první cestu na burzu zvládnout...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.