„Pojišťovny si novelu zákona vykládají po svém, neexistuje jednotná metodika a na stole se všem hromadí množství otázek, na které chybí stoprocentní odpovědi,“ říká Lukáš Škopek, specialista firemních obchodů ve společnosti Partners.

„Pojišťovny si novelu zákona vykládají po svém, neexistuje jednotná metodika a na stole se všem hromadí množství otázek, na které chybí stoprocentní odpovědi,“ říká Lukáš Škopek, specialista firemních obchodů ve společnosti Partners. | foto: Partners

Glosa: Vlk se nažral, odklonění zvané průtokáč končí. A co koza?

  • 52
Už je to pár let, co si Lukáš Škopek ze společnosti Partners klade otázky: To to Ministerstvo financí nevidí? Nechybí mu peníze? Proč to neřeší? Všichni z branže o tom mluvili, ale ministerstvo mlčelo.

Měl jsem divný pocit, že je cosi shnilého v kontrolním systému. Posledních pár let se někteří zaměstnavatelé snažili ušetřit na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a vypláceli část mzdy přes životní pojištění s tím, že si zaměstnanci mohli tyto peníze průběžně vybírat. Ve firmě se 100 zaměstnanci se takto dal „odklonit“ hezký milion a 20 tisíc navrch. 

Rozhodně netvrdím, že toto odklonění, nazývané průtokáč, využívali všichni zaměstnavatelé s jasným vědomím, že dělají něco nelegálního, něco zakázaného. Někteří zaměstnavatelé k tomuto kroku přistoupili na základě doporučení zástupců pojišťoven. Mohu pouze polemizovat, zdali tito zástupci o případných rizicích věděli, anebo vše doporučovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jedno je však jasné a zřejmé. Stát prostřednictvím novely zákona o daních z příjmů stanovuje nová pravidla. Nová, ale nikoliv jasná pravidla „hry“. 

Od ledna si budou klienti vybírat mezi daňovými výhodami, nebo možností pravidelných výběrů ze smlouvy. A toto pravidlo se nedotkne pouze nových smluv, ale i těch stávajících. A tím pádem mají klienti posledních pár týdnů pro výběr jednoho z daňových režimů.

Není čas, chybí informace

A právě časová tíseň je to hlavní, co mi vadí. Zákon procházel legislativním procesem v průběhu podzimu. Prezident novelu podepsal počátkem listopadu. Miliony klientů se sjednaným životním pojištěním se v těchto dnech musí finálně rozhodnout, co se svou smlouvou udělají. A času moc nemají. I když je do 31. března 2015 stanoveno přechodné období, pojišťovny vyžadují vyjádření klienta již nyní, do konce roku 2014.

Z vlastní zkušenosti z praxe vidím, jak všem chybí informace. Pojišťovny si novelu zákona vykládají po svém, neexistuje jednotná metodika a na stole se všem hromadí množství otázek, na které chybí stoprocentní odpovědi. 

Kdy a co bude muset klient dodaňovat? A jak dlouho zpětně? Vždy jen deset let nebo někdy i víc, méně? S odpovědí na tyto otázku jsou všichni opatrní a nejistí. Málokdo ví, zdali budou mít klienti možnost své rozhodnutí změnit a vybrat si jiný daňový režim. Většina pojišťoven tvrdí, že změna možná bude. Daňoví poradci již váhají a upozorňují na „obcházení účelu zákona“. Málokdo ví, jak vše bude fungovat.

Klienti se ptají zprostředkovatelů pojištění. Zprostředkovatelé se ptají analytiků, ale koho se ptají analytici? Ti to zkouší, kde se dá. Sledují média, účastní se odborných konferencí a ptají se v pojišťovnách a na úřadech. Všichni zpravidla slyší sdělení, které není zcela přesvědčivé, které často bývá doplněné mnou neoblíbeným podmiňovacím tvarem „mohlo by“. Mohl bych dodanit? Mohlo by se to nelíbit finančnímu úřadu? Mohl bych mít problém? Podle mě do oblasti daňových předpisů spojení „mohlo by“ nepatří.

Změna je dobrá, ale proč tak zbrkle?

V žádném případě nerozporuji nutnost změny. Stávající systém byl špatně nastavený a často se zneužíval. Jen se ptám, proč se zase vše dělalo tak rychle a proč se na změnu tak tlačí? Proč novela zákona nedostala na rok prázdniny a v ročním mezidobí se mohlo vše prokonzultovat a hlavně řádně, transparentně a férově informovat klienty? 

Proč se již tradičně udělalo A, ale neudělalo B? Proč není připravená jednotná metodika? Proč není k dispozici komentář k novele zákona? Proč už nyní existují rozdílné výklady novely zákona a proč to zase všechno musí „odskákat“ spotřebitel, tedy klient? 

Proč tento uspěchaný krok opět nahrává nepoctivcům? „Pane Škopku, tak jako tak smlouvu ukončíme a hned vám sjednám smlouvu novou. Pouze tak budete moci splňovat nové zákonné podmínky.“ Toto by byla poslední věta mé finanční poradkyně v jejím životě. Nesprávná volba daňového režimu, ukvapené ukončení stávající smlouvy. To jsou jen příklady toho, co se klientovi může zbytečně prodražit.

Špatné informace často přinášejí špatná rozhodnutí. Neznám nikoho, kdo by cíleně chtěl dělat špatná rozhodnutí. Příslovečný vlk se tedy nažere, ale co koza? Zůstane celá, anebo ji vlk v tomto případě zblajzne a s ní i chlívek včetně králikárny a kurníku, který stojí opodál? 

, pro iDNES.cz