Podle stanoviska, které vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo financí, o nutnosti havarijního pojištění v případě používání soukromého vozidla pro pracovní cesty rozhoduje zaměstnavatel. V případě, že nebude vyžadovat havarijní pojištění, vystavuje se riziku, že v případě dopravní nehody odpovídá za škodu způsobenou na vozidle, dal-li k jeho použití souhlas.
Použije-li zaměstnanec k pracovní cestě svého vozidla bez souhlasu zaměstnavatele, například když zaměstnavatel mu určil jiný způsob dopravy, pak podle paragrafu 187 odstavec 3 neodpovídá za škodu způsobenou na použitém vozidle zaměstnavatel. Kromě toho může zaměstnavatel odmítnout proplatit zaměstnanci jízdné, protože mu nepředložil žádný doklad o výdajích za jízdné.
Jestliže zaměstnavatel na pracovníkovi požaduje havarijní pojištění při používání jeho soukromého vozidla, pak může zaměstnanci uhradit jednorázové pojištění motorového vozidla, případně určitou část jeho ročního pojištění, úměrnou době používání vozidla pro pracovní účely jako prokázaný nutný vedlejší výdaj ve smyslu ustanovení paragrafu 4 písm. d) zákona o cestovních náhradách.
Když by vozidlo zaměstnance bylo na pracovní cestě poškozeno a nebude havarijně pojištěné, nese vždy odpovědnost zaměstnavatel. Proto upozorňujeme, že případné písemné prohlášení zaměstnance, že by v případě nehody nepožadoval náhradu škody, nemá žádné právní účinky. Takové prohlášení by bylo neplatným právním úkonem, protože by se zaměstnanec takto vzdával předem svých práv.
LIBOR HŮLA, Autor je právník
