Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie financí: když Kalifornie zářila zlatem a z rukou jí kapala krev

aktualizováno 
Historické souvislosti peněz s drahými kovy jsou nepřímo spojeny s explozemi touhy po zlatu, tedy zlatými horečkami. Jedna z nejznámějších vypukla v Kalifornií v polovině 19. století.

San Francisco v roce 1850. | foto: Profimedia.cz

Psal se únor 1848. Spojené státy vyhrály válku s Mexikem a získaly Kalifornii. První zlato zde bylo objeveno jen pár týdnů poté. Američané na novém území neměli správní úřady, ale stačilo jim právní zajištění vlastnictví půdy. Nalezené zlato patřilo vlastníkům půdy a nikoli státu.

Historie financí

  • V novém seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví. 
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • V následujícím díle si přečtete o francouzském experimentu Johna Lawa a jeho indické společnosti.

Čtěte také:

Historie financí: Nero přikázal otevřít ústřice. Co to znamenalo?

Největší naleziště byla v okolí bezvýznamné „ospalé díry s malým přístavem“ s názvem San Francisco. V polovině roku 1848 zde žilo pouhých 800 obyvatel. Na konci roku 1849 to bylo již 30 tisíc lidí a o rok později 90 tisíc lidí. Samozřejmě nešlo pouze o zlatokopy, ale také o stavaře, obchodníky, lékaře, učitele a lidi dalších profesí, kteří se podíleli a profitovali na neuvěřitelně rychlém rozvoji města.

Nevraživot vůči přistěhovalcům

Rozkvět San Franciska měl také odvrácenou stranu. Neexistence správních úřadů včetně soudů vedla k používání práva Divokého Západu. Lidé si zákony tvořili sami. Nejčetnějším trestem bylo lynčování. Teprve v listopadu 1849, po prvních všelidových volbách a schválení samostatné ústavy, se právní situace začala zlepšovat. Když se v září 1850 Kalifornie stala 31. státem Americké unie, dobové komentáře vstup hodnotily velmi rozporuplně: Označovaly Kalifornii za místo zářící zlatem, ze kterého kape krev.

Pověsti o bohaté zemi se rychle šířily do jiných zemí i na další kontinenty. Příliv imigrantů narazil na nevraživost Američanů. Ta dosahovala až hysterie a rasového násilí, kdy prakticky každý trestný čin byl připisován především Mexičanům, kteří pak začali z území Kalifornie prchat. Tomu také od jara 1850 výrazně napomohlo speciální zdaňování cizinců.

Skvěle se přizpůsobili imigranti z Číny, kteří se velmi rychle organizovali a řádně platili daně. Navíc šlo o obchodníky a jiné profese než zlatokopy. Počet čínských obyvatel v roce 1852 dosáhl 20 tisíc.

Indiáni přišli o vše

O autorovi

Zbyněk Revenda 

  • Profesor na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. 
  • Zaměřuje se na měnovou teorii a politiku, regulaci a dohled bank a bankovní systémy. 
  • Jeho nejznámějšími publikacemi jsou Centrální bankovnictví a Peníze a zlato.

Touha po zlatě vedla k zabírání území osídlených Indiány. Později již nešlo ani tak o nalezení dalšího zlata jako spíše o získání území pro původní americké zlatokopy a jejich rodinné příslušníky, především za účelem farmaření. V období 1850 až 1870 tak došlo k „legálnímu“ vyhlazení 120 000 Indiánů, čtyř pětin všech Indiánů na území Kalifornie.

Pokud jde o zlato, v roce 1851 byla situace jiná než před třemi lety. Většina zlatých dolů byla v rukou těžařských společností, kterým individuální zlatokopové nemohli konkurovat a stávali se námezdními dělníky v dolech.

Volná konkurence jednoznačně směřovala k oligopolizaci, kdy v oboru působilo jen pár firem, které si mohly domlouvat společnou cenovou politiku. Povrchové zlato bylo téměř vytěženo či vyrýžováno z řek a jeho těžba byla stále náročnější a nákladnější. Na druhou stranu těžařské společnosti mohly zlato těžit samozřejmě mnohem efektivněji než individuální zlatokopové.

Zatímco v letech 1849 až 1852 bylo v průměru vytěženo 80 tun zlata ročně, rekordní byl rok 1853 s 95 tunami. Od roku 1854 začalo množství vytěženého zlata výrazně klesat a zlatá horečka skončila.

V tomto období je možné nalézat neuvěřitelné lidské osudy, převyprávěné literaturou i filmem. Ekonomicky nejpodstatnější je souvislost mezi množstvím vytěženého zlata, respektive množstvím peněz, a ekonomickým růstem. Pokud lidé nechtěli platit přímo fyzickým zlatem, bylo zlato odprodáváno bankám, a do oběhu se dostávaly papírové bankovky. Zlato tak mělo zásadní vliv na růst množství peněz v oběhu.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.