Hledám práci: kdo mi pomůže?

Jaký způsob hledání práce je vhodné zvolit, závisí na mnoha okolnostech. Nejdůležitější je úroveň vzdělání a obor, který můžete nabídnout. Pracovní příležitosti jsou jiné na vesnici s tisícem obyvatel a jiné ve větších městech. V neposlední řadě je důležitá i aktivita, kterou hledání věnujete.

Všichni zájemci o novou práci by však měli kombinovat co nejvíce způsobů. Třicetiletý vysokoškolák-technik s řidičským průkazem, který ovládá angličtinu a němčinu, s pětiletou praxí v oboru, bydlící ve větším městě a ochotný pracovat přesčas a o víkendech, najde práci pravděpodobně podstatně rychleji než padesátiletá vyučená prodavačka potravin z malého města, která se rozhodně nechce kvůli zaměstnání stěhovat.

Každý z nich by měl také využít při hledání práce jiné možnosti a způsoby. Vysokoškolák si otevře internet a podívá se na příslušné stránky, kde inzerují pro něj zajímavé firmy, nebo se obrátí na personální agenturu obsazující střední a vyšší pozice. Paní z potravin by se měla podívat do místních novin, obejít pár obchodů, a když se podívá na nabídku na internetu, určitě nic nezkazí. Nejrozšířenější a velmi účinnou metodou je klasické doptávání se přes známé, tu mohou použít oba.

"Lidé třeba na menším městě by se neměli stydět pozeptat se v obchodě nebo kavárně, kam často chodí, zajít osobně do pár firem, prostě nebýt pasivní a nevyřídit vše registrací na úřadu práce a prohlížením novin u ranní kávy. Za zeptání nic nedají a leccos se dozvědí. Třeba si jen udělají lepší představu o nabídce zaměstnání a o podmínkách," doporučuje Jana Zárubová, personální konzultantka z Brna. Je důležité také umět chytit příležitost za pačesy, když se objeví.

"Jedna z mých klientek dostala místo v pekařství, které už slíbili někomu jinému, jen proto, že když se jí zeptali, kdy by mohla nastoupit, odpověděla: Dejte mi nějakou zástěru - klidně hned! Zatímco druhá uchazečka si chtěla nechat týden volna, a o práci tak přišla," vzpomíná Sylva Křížková, zprostředkovatelka ÚP v Benešově.

Jaká místa jsou volná

Lhát v životopise se nevyplácí. Více ZDE.

"Při hledání práce je důležité si uvědomit, co vlastně chcete dělat, jakou máte kvalifikaci a kam je nejlepší se obrátit," radí Jana Zárubová. Pro dělníky a absolventy učebních oborů bez maturity je asi nejlepší cesta inzerce v denním tisku, specializované inzertní noviny, vývěsky v místě bydliště a úřad práce. Také na pracovních internetových stránkách se dají najít volná místa pro lidi s nižší kvalifikací. "Středoškoláci se musí zorientovat na trhu práce, podívat se na nabídky, zjistit, jak je jejich obor žádaný," radí konzultantka.

Zájemci o práci se středním a vyšším vzděláním jsou skupina, která využívá téměř všech způsobů, pročítají inzeráty, kontaktují personální agentury, hledají na internetu, hlásí se na úřadech práce. Kdo pravděpodobně úřady práce, inzeráty i vývěsky vynechá, jsou lidé z vedení firem a špičky různých oborů. Těm se věnují takzvaní lovci mozků (headhunters), kteří pracují pro konkrétní firmy.

Internet a noviny

Nejšírší nabídku volných míst mají denně inzertní části novin. Nejpohodlnější a nejjednodušší způsob je hledání práce přes internet, ač to možná někomu, kdo se počítače ještě bojí, tak nepřijde. Má opravdu smysl pro každého, aby se naučil hledat hlavní pracovní stránky na internetu. Portál s jednou z největších nabídek míst je www.prace.cz, ale kromě volných míst zde zájemci najdou další podrobné informace o trhu práce: zákoník práce, rady pro začínající podnikatele, adresy úřadů práce a jiných institucí, rady a informace, jak postupovat při hledání práce.

"Ač je samozřejmě pro některé profese pravděpodobnější, že práci najdou zatím ještě spíš v místních novinách, kdežto pro jiné přes internet, není to už tak jednoznačně rozděleno," uvádí Libor Malý, ředitel LMC. Příkladem může být příběh chomutovského elektrikáře Zdeňka Fišera: "Přes internet jsem si našel práci již potřetí," říká.

Nová práce: nasaďte úsměv.  Více ZDE.

"Loni v červenci to bylo u jedné firmy v Chomutově. Později mě zlákal kamarád, abych šel dělat k nim do firmy, ale nakonec mě nevzali, protože měli málo zakázek. Ocitl jsem se na pracovním úřadě, kde jsem půl roku o práci nezavadil. Usedl jsem tedy opět doma k internetu a registroval jsem se všude možně.

Ke svému překvapení jsem z portálu prace.cz dostal tolik nabídek na elektrikařinu, že jsem se nestačil divit... Přijal jsem práci v místě bydliště, ale nepřestával jsem hledat dál, až jsem konečně našel práci, která mě opravdu baví." Potvrzuje tak, že přes internet již najdou práci lidé nejrůznějších profesí: účetní, obchodní zástupce, stavbyvedoucí, konstruktér, prodavač, montér či instalatér, ale i ošetřovatel koní.