Tři měsíce odpovídal na inzeráty, jednal s personálními agenturami a chodil na pohovory. Bez odezvy, bez výsledku. Obchodní zástupce Miloš Straka z Ostravy pak raději poprosil o pomoc své známé. A práci našel.
Hledat zaměstnání přes inzeráty v novinách a personální agentury je podle nezaměstnaného Miloše Straky sázka do loterie. "Pravděpodobnost, že něco získáte, je minimální," říká. Na úřadu práce podle něho často chybějí aktuální informace o volných místech a nezaměstnaný, který se na takové místo přijde zeptat do firmy, se dozví, že je dávno obsazené.
"Výběrová řízení jsou v podstatě jen naoko, vítěz je znám předem a ostatní kandidáti v té frašce dělají jen křoví," míní Miloš Straka. Po bezvýsledném pátrání na vlastní pěst prý raději překonal svou hrdost, řekl o své situaci známým a některým bývalým zaměstnavatelům a požádal je o pomoc. "Za měsíc nastupuji alespoň na půlúvazek," dodává.
Zkorumpovaný trh práce
Koho zlikviduje? Komu přináší živou vodu? Co hrozí firmě, která na nabídku agentů přistoupí?
Zírá vám kolega na poradě na prsa místo do očí? Musíte poslouchat nevhodné poznámky, líčení intimních zážitků spolupracovníků a přisprostlé vtipy?
Dva roky se soudil s čistírnou, v níž si nechal vyčistit kalhoty k drahému obleku. Neuspěl totiž s reklamací.
Kdo něco umí a navíc má známé, kteří ho mohou doporučit, najde místo rozhodně snadněji než oficiální cestou. I když také ne vždy a nelze to považovat za pravidlo. Zatímco například bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík plynule přešel na post šéfa Českých aerolinií, exministryně zdravotnictví Marie Součková okusila, co to je být na úřadu práce. Téměř 45 procent lidí si podle průzkumu SC&C myslí, že využít známé při přijímání do zaměstnání je nutné. Dokonce nutnější než třeba u lékaře (40,7 %) nebo při jednání s úřady (39,2 %).
S protekcí v boji o práci se přitom setkalo 36 procent dotázaných, k jejímu využití se přiznalo 14,9 procenta lidí. Fakt, že tolik Čechů považuje protekci při získání práce za potřebnou, je dán podle ředitele Tiskárny Libertas Jana Mináře atmosférou korupce v celé společnosti. "Například u tiskaře se rychle pozná, co umí, a co ne, takže protekce tady moc nepomůže," říká. "Ale z toho, co vidím kolem, jde spíš o výjimku, když je někdo vybrán kvůli schopnostem, a ne kvůli protekci. Je to ale amorálnost lidí, kteří o výběru rozhodují a nemají zájem o kandidátech sbírat informace, promluvit si s nimi," dodává ředitel tiskárny.
Proč raději volíme pohodlí?
Pro mnohé nezaměstnané je podle personalisty Luďka Špačka těžké hledat informace o volných místech. A pro zaměstnavatele zase složité obstarat si reference o lidech. "A i když nějaké informace seženou, není na ně vždy spolehnutí," podotýká. "Například když si chce firma ponechat dobrého manažera, o jeho přednostech před konkurencí raději mlčí, aby jej nepřetáhla k sobě. A když se firma chce zbavit někoho neschopného, vychválí jej na každém kroku do nebes," říká Špaček. Podle něho není divu, že když je mezi stovkou uchazečů zhruba na stejné úrovni jeden, za nějž dá zaměstnavatelův známý ruku do ohně, má jisté místo právě on. "Češi jsou už prostě takoví, více dají na sociální vazby," tvrdí Luďek Špaček. Spolehnout se na známé je pro firmu snazší i z toho důvodu, že to stojí daleko méně času a úsilí než složité výběrové řízení.
Práce s pomocí protekce:
-
Bez protekce se neobejde 44%
Víte jak se bránit diskriminaci?
Čtěte ZDE. -
Setkalo se s protekcí 36%
-
Protekci využilo 15%
-
Záporné odpovědi 5%
Zdroj: SC&C
Komu známí nepomohli:
Petr Miller
Z ministra práce a sociálních věcí se stal personálním ředitelem postupně v Chemapolu a v ČEZ. Pak byl několik měsíců na úřadu práce.
Marie Součková
Ministryně zdravotnictví se po odvolání ze své funkce zařadila mezi uchazeče o zaměstnání na úřadu práce.
Kdo našel místo hned:
Ivan Kočárník
Z ministra financí se stal šéfem České spořitelny.
Jaroslav Tvrdík
Z postu ministra obrany odešel šéfovat Českým aeroliniím.
