Šéfové preferují ty lidi, kteří jsou při komunikaci agresivnější, nemají rádi třasořitky. Ilustrační snímek

Šéfové preferují ty lidi, kteří jsou při komunikaci agresivnější, nemají rádi třasořitky. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Hodní hoši berou téměř o pětinu méně než jejich drsnější kolegové

  • 90
Občas se v práci pohádat, být tvrdý, až nepříjemný na kolegy, sem tam vyvolat konflikt se šéfem. Tak by mohl s nadsázkou znít recept, jak si v zaměstnání přilepšit. Pozor, platí to hlavně pro muže.

Podle amerických vědců z Cornell University's School jsou totiž zlí muži mnohem lépe ohodnoceni než typičtí klaďasové. Rozsáhlý průzkum trval víc než dvacet let a účastnilo se ho přes deset tisíc lidí. Výsledkem bylo, že dobráci vydělávají v průměru o 18 procent méně než drzejší kolegové.

"S hodnými chlapci společnosti většinou vyběhnou," konstatuje spoluautorka studie Beth A. Livingstonová pro Wall Street Journal. Podle ní firmy většinou stále očekávají od mužů spíše tvrdší vystupování a jednání. Nechtějí třasořitky. To, že takové principy obecně platí, potvrzují i tuzemští personalisté a psychologové.

Šéfové chtějí mít klid

"Vzpomínám si na jeden kurz pro střední management. V rámci něj jsme skutečně přišli na to, že šéfové preferují například ty lidi, kteří neustále křičí, že mají málo, nebo ty, kteří jsou při komunikaci agresivnější. Chtějí mít od nich klid, bojí se konfliktů," potvrzuje třeba kouč Tomáš Gřešek.

Psycholog Tomáš Vašák za tímto stavem vidí hned tři hlavní důvody. Tvrďák je v první řadě zároveň sebevědomější, asertivnější, často tak víc tlačí na pilu v otázce své mzdy. "Zatímco hodný hoch cítí potřebu vyjednávat o platu spíše v zájmu spravedlnosti, zlí hoši sledují jen svůj zájem a je jim jedno, jak na tom jsou ostatní, o zvýšení platu si tak řeknou častěji a razantněji," myslí si Vašák.

Druhým důvodem podle něj bude nejspíš také nejistota, kterou takové chování vyvolává u šéfů. "Demonstrace negativního přístupu a naštvanosti vede k tomu, že manažer se může bát náhlého odchodu zaměstnance, a tak mu plat zvyšuje preventivně," říká Vašák.

Drsňáci jsou populární, když se firmám nedaří

Za další a klíčový důvod Vašák považuje to, že drsňáci získávají na oblibě hlavně v době, kdy firma prochází určitými problémy. V takové době tvrďáci nabírají na popularitě. "Zejména zaměstnanci v nejrůznějších vedoucích pozicích mohou získat pověst silných manažerů a získávat vyšší ohodnocení," přibližuje Vašák.

S tím souhlasí i šéf personální společnosti Hudson Andrea Colantoni, podle kterého to mají "hodní" zaměstnanci obecně na pracovišti těžší. "Lidé, kteří jsou příliš ústupní, to mají složitější při jakémkoliv vyjednávání včetně vyjednávání o svém platu. Hodní lidé jsou spíše zaměřeni na konsenzus a udržování dobrých vztahů, i když to znamená dělat kompromis i v případě své odměny," vysvětluje Colantoni.

Nic se nemá přehánět

Jen bezmyšlenkovitá hrubost a bezohlednost však nejsou tím správným receptem na pracovní úspěch, dodávají personalisté.

Je třeba najít určitou hranici mezi slušností a zdravým sebevědomím. "Pozor, je tam nejasná hranice mezi neústupností, hrubostí nebo neposlušností. Každá společnost na to bude mít trochu jiná měřítka," upozorňuje Colantoni.

Podle spoluautorky studie Beth Livingstonové je problém v tom, že firmy nedokážou hodné pracovníky ocenit. Odměňovací systémy jsou nastaveny spíše ve prospěch otrlých střelců, zatímco nesporný přínos "hodných hochů", který spočívá v dobré atmosféře na pracovišti a v tvorbě dobrého kolektivu, podle ní ocenit většinou neumějí.