Co je to rating a k čemu je dobrá informace o ratingovém ohodnocení subjektů na trhu i pro „obyčejného“ občana či investora? O ratingu můžeme slyšet poměrně často, avšak vyznat se v ratingu a v ratingovém hodnocení není jednoduché. Různé posloupnosti písmen a čísel, která vyjadřují ohodnocení společností, jsou totiž u každé ratingové společnosti jiné. Nadto existuje několik ratingových tříd, z nichž každá se dívá na podnik z jiného pohledu a podle toho také přiděluje rating (což dále zvyšuje nepřehlednost, neboť označení se liší i v rámci těchto tříd).
Obecně můžeme pod slovo rating zařadit jakékoli hodnocení či klasifikaci. V užším slova smyslu se však rating ve finanční sféře používá jako hodnocení kvality subjektu dostát svým (finančním) závazkům. Největší váhu na poli ratingu mají v současnosti tři mezinárodní společnosti – Standard & Poor’s, Moody’s, a Fitch Ratings. (O vývoji a historii ratingu a ratingových agentur si můžete přečíst v našem starším článku ZDE.) Každá z těchto firem vypracovává analýzy jednotlivých společností a států. Můžeme rozlišovat několik druhů ratingů podle různých kritérií– rating států (sovereign rating), kreditní rating bank, kreditní rating (ostatních) korporací, rating dlouhodobých a krátkodobých závazků či rating finanční síly. Nejčastější - kreditní - rating se snaží objektivně posoudit pravděpodobnost, zda „hodnocený subjekt dostojí svým závazkům, vyplývajícím z emisí cenných papírů, půjček či přijatých depozit“.
Ratingové agentury
www.moodys.com
www.standardandpoors.com
www.fitchratings.com
Rating České republiky
Z hlediska finančních trhů je rating země, ze které emitent dluhu pochází, nanejvýše důležité. Subjekt totiž nemůže získat rating vyšší, než je rating jeho domácí země, tzv. sovereign rating.
| Rating České republiky* | ||
| MOODY´S | Standard & Poor´s | Fitch Ratings |
| A1 | A- | BBB+ |
| *Dlouhodobé závazky v cizí měně | ||
| Rating kandidátských zemí na členství v EU podle S&P* | ||
| Dlouhodobé závazky v místní měně | Dlouhodobé závazky v cizí měně | |
| Slovinsko | AA | A |
| Kypr | AA- | A |
| Malta | AA- | A |
| Česká republika | A+ | A- |
| Maďarsko | A | A- |
| Polsko | A | BBB+ |
| Estonsko | A- | A- |
| Lotyšsko | A- | BBB+ |
| Slovensko | A- | BBB- |
| Litva | BBB+ | BBB |
Hodnocení České republiky si můžete přečíst např. ve zprávě: FitchRatings, Moody’s.
Rating v českých zákonech
Rating je ve vyspělých zemích jedním ze základních regulatorních nástrojů. U penzijních fondů, investičních a podílových fondů, bank nebo pojišťoven se stát (nebo jiní regulátoři) snaží zajistit určitou bezpečnost vložených finančních prostředků - čehož dosahuje právě tím, že těmto institucím omezí možnosti investování. Omezení jsou často vázána na rating, tedy na minimální úroveň ratingu emitenta, pod kterou již nesmějí být cenné papíry nakupovány. Ačkoli je tento systém v zahraničí hojně využíván, naši regulátoři se vydali jinou cestou, jak stanovit investiční omezení.
Zákonům a článkům o právních problémech je věnována sekce zakony.idnes.cz
V českém právu jsme se tak deset let po roce 1989 s ratingem nesetkali. Investiční omezení byla demonstrativně vyjmenována v zákoně, což na jednu stranu zvyšovalo ochranu a „jistotu“ podílníků a klientů, na druhou stranu byla tato omezení příliš striktní a hlavně „strnulá“. Systém tak postrádal potřebnou flexibilitu. (Více např. v článku: Jsou penzijní fondy bezpečné?) Teprve od roku 2000 se stát pomalu rozhoupává k tomu, že by regulace závisela na dalších – soukromých – subjektech a rating se začíná objevovat i v českých zákonech. První zmínku o ratingu můžeme najít v novele zákona o dluhopisech z roku 2000, která pouze stanoví uvedení ratingu – pokud byl proveden – jako jednu z náležitostí emisních podmínek.
Většího pokroku se dočkala úprava nadací a nadačních fondů. Zde již zákon z roku 2002 zavádí investiční omezení podle ratingu – dluhopisy s nižším ratingem, než má Česká republika nesmí tvořit více jak 30 % hodnoty nadačního jmění. A konečně, s novelou zákona o Komisi pro cenné papíry se do našeho právního řádu dostal i pojem rating jako takový. Zmíněná novela doplnila do zákona o cenných papírech §91b - Hodnocení kvality investičního instrumentu a účastníka kapitálového trhu (rating) – podle kterého je udělování ratingu novou koncesovanou živností.
Dalším krokem nyní je zavést rating do úpravy jednotlivých institucí – penzijních fondů, podílových fondů,… Novela zákona o penzijním připojištění a nový zákon o kolektivním investování by měly uvolnit značně sešněrované možnosti těchto institucí, s tím, že rating by zde měl hrát větší úlohu než dosud.
|
Profily jednotlivých bank (i s ratingem, pokud ho banky mají) naleznete ve spacializované sekci ZDE |
Rating bank
Opírat se při výběru banky o rating, je v České republice takřka nemožné, a to z několika důvodů. Jedním důvodem je historie českých peněžních ústavů a jejich teprve nedávná privatizace (Více si můžete přečíst v článku: Banky mají dobrý rating jen díky státu.) Dalším problémem je také to, že na rozdíl od západních zemí má v ČR ratingové hodnocení jen několik bank. Jedná se o největší banky, u nichž sama velikost snižuje riziko nesplnění závazků (tj. too big to fail).
|
Standard & Poor's x Moody's x Fitch Ratings |
|
Jaké jsou jednotlivé stupně ratingu, jak jsou dlužníci hodnoceni, a od kterého stupně začínají tzv. spekulativní investice, si můžete přečíst ZDE |
Jistým vodítkem může být rating vlastníka banky,ale ani zde většinou nenalezneme odpověď, zda je ta která banka bezpečná. Nadto, pokud již banka rating mít bude, je rozdíl mezi ratingem BBB- a BB+ u S&P nebo mezi A1 a A2 u Moody’s? I když ratingová agentura ohodnotila riziko defaultu o stupínek níže nebo výše, pro obyčejného klienta patrně toto rozdělení nebude hrát příliš velkou roli.
|
Rating bankovních subjektů – Moody’s, březen 2003 | |||
| Dlouhodobá bankovní depozita | Finanční síla | Krátkodobý dluh | |
| Česká spořitelna | A2 | D+ | P-1 |
| ČSOB | A1 | C- | P-1 |
| Komerční banka | A1 | D- | P-1 |
| Živnostenská banka | A1 | D | P-1 |
Dlouhodobá bankovní depozita:
A – je třetím v řadě, až po Aaa, Aa – ucházející kreditní ohodnocení, nicméně mohou se zde vyskytnout prvky, které povedou v dlouhodobém horizontu ke zhoršení.
Finanční síla:
C – mají přiměřenou vnitřní finanční sílu. Vykazují buď přijatelné finanční výsledky (fundamenty) v rámci předvídatelného a stabilního prostředí, nebo dobré finanční výsledky v rámci méně předvídatelných a stabilních podmínek.
D – mají nízkou finanční sílu, potenciálně potřebují pomoc od externích subjektů. Pravděpodobně trpí jedním nebo více z následujících nedostatků – omezená licence, slabé finanční ukazatele v jednom či více ohledech, nepředvídatelné a nestabilní prostředí.
Krátkodobý dluh:
P-1 – Prime 1 – nadprůměrné kreditní ohodnocení, velmi silná schopnost včasného splacení krátkodobých závazků.
Zdroj: Moody’s
Je tedy rating z hlediska klienta banky důležitý? Mohli bychom říci, že v České republice nehraje takovou roli, jako v zahraničí. Banka s vyšším ratingem může provádět operace na trzích s nižším úrokem, což se může v konečném důsledku promítnout do nižších sazeb u úvěrů či u poplatků. Tvrdit však, že banka s vyšším ratingem je lepší a z dlouhodobého hlediska bezpečnější by se nezakládalo na reálném základě.
Sledujete zprávy o ratingu firem či bank? Myslíte si, že rating hraje důležitou roli v tom, kam se rozhodnete vložit peníze či investovat?
