Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hromadné výpovědi se zaměstnanci nemají šanci bránit

aktualizováno 
Propustit třeba sto lidí najednou nelze firmě zakázat. Přesto je hromadné propouštění o něco obtížnější. Úřad práce i odbory o něm musí vědět předem.
O hromadném propouštění musí vědět úřad práce předem

O hromadném propouštění musí vědět úřad práce předem

Doba krachů velkých podniků už skončila. Přesto se v některých firmách může i dnes stát, že výpověď dostane celé oddělení. Kovové součástky se nahradí plastovými a zároveň se vymění i ti, kdo je vyrábějí, pravomoci jednoho úřadu převezme druhý nebo mezinárodní společnost přesune svou pobočku na východ a čeští zaměstnanci zůstanou doma.

Zákoník práce se před pár lety přizpůsobil evropskému právu a předepisuje zaměstnavatelům, kteří propouštějí více lidí z organizačních důvodů, přesný postup, jak to mohou udělat. Pokud ho nedodrží, pracovní poměr zaměstnanců neskončí. Pravidla zaměstnavateli situaci příliš neztěžují, jen pomáhají zaměstnancům, aby se na propouštění mohli lépe připravit.

Souhlas odborů není nutný
Aspoň 30 dní předtím, než vám šéf donese na stůl obálku s výpovědí, musí o tom, co vlastně chystá, písemně informovat odbory. Tam, kde odboráři nepůsobí, by měli manažeři sdělit přesný plán a důvody propuštění každému pracovníkovi, který má firmu opustit. Neměli by zapomenout uvést počet lidí, kteří skončí, ani výši odstupného, jež jim vyplatí. To musí být podle zákona nejméně ve výši tří měsíčních platů, tedy stejně jako v případě, kdy z firmy odchází jednotlivec.

Kdo si přečte zákoník práce, dozví se, že jednání s odbory by mělo vést k dosažení shody o opatřeních, která budou následovat – tedy třeba o plánu propouštění, výběru odcházejících lidí, odstupném či pomoci při hledání nové práce. Znamená to, že bez souhlasu odborářů nelze hromadné propouštění zahájit? Profesor Petr Tröster z pražské právnické fakulty vysvětluje, že tomu tak není. „Dosažení shody není právní povinnost zaměstnavatele,“ říká. Pokud se firma s odbory nedohodne, nic se neděje a výpovědi jsou platné. Proč se tedy zdržovat debatami? „Nedojde-li ke shodě, odborová organizace zpravidla zašle své stanovisko úřadu práce,“ odpovídá Petr Tröster. Právě úřad práce je druhým hráčem, kterého firma nesmí ze svého plánu vynechat.

Úřad práce chce mít přehled
Ve stejnou dobu jako zaměstnance musí firma informovat i úřad práce. Ten tak získá 30 dnů na to, aby propouštěným lidem pomohl ještě dříve, než jim začne běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Je však omyl si myslet, že úřad práce může propouštění pracovníků zvrátit, pozdržet či jim vyjednat lepší podmínky. „V žádném případě nemůžeme ovlivnit zaměstnavatele, který se rozhodne propouštět. Informovat nás o tom však musí proto, abychom se připravili na zvýšený počet uchazečů o práci,“ říká Alice Kalousková z kontrolního a právního odboru Úřadu práce v Karlových Varech.

Pracovníci úřadu práce se tak mohou v předstihu rozkoukat po regionu a hledat volná místa, která by se pro propouštěné lidi s danou kvalifikací hodila. Mohou také využít svého práva finančně podpořit zaměstnavatele, který vytvoří pro uchazeče o práci nová místa. „Je pro nás důležité vědět, z jakého oboru k nám přijdou noví uchazeči, jaké mají profese a kolik jich bude,“ uzavírá to právnička Úřadu práce v Ostravě Zuzana Maschkeová.

Výpovědní doba nemusí skončit
Dát zprávu úřadu práce musí firma vlastně dvakrát. Poprvé v okamžiku, kdy informuje odbory či jednotlivé zaměstnance, a podruhé o tom, jak jednání s nimi dopadlo. Zatímco první informace musí přijít na úřad 30 dní před výpovědí, druhá zase 30 dní před vypršením dvouměsíční výpovědní doby. „Pracovní poměry neskončí dříve než za 30 dnů od doručení písemné zprávy,“ upřesňuje profesor Petr Tröster. Kopii druhé zprávy musí firma poslat i odborům. Výjimkou je případ, kdy byl na podnik uvalen konkurz. Pak musí poslat písemnou zprávu úřadu jen na jeho žádost.

Co je hromadné propouštění
S omezeními si nemusí lámat hlavu šéfové firem, které zaměstnávají méně než 20 lidí. O hromadném propouštění se dá totiž mluvit jen ve firmách s 20 a více zaměstnanci, které se z organizačních důvodů zbavují nejméně 10 lidí – a to v rozmezí 30 dnů. Pokud má firma více než 100 zaměstnanců, jde o hromadné propouštění jen v případě, že výpověď dostává aspoň 10 procent z nich. U největších podniků s více než 300 lidmi je to aspoň 30 zaměstnanců a toto číslo se už nezvyšuje. Čísla se týkají i firem, které dávají výpověď jen pěti lidem a ostatní odcházejí ze stejných důvodů dohodou.

Autoři:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.