Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrozí nám krachy pojišťoven?

aktualizováno 
Pro rozvoj a stabilitu pojistného trhu je naprosto zásadní a určující důvěra veřejnosti v celý finanční sektor. Nevyřešené pohledávky klientů britské pojišťovny Equitable Life, červnový krach německé životní pojišťovny Mannheimer Lebensversicherung a nyní uvalení nucené správy na Union pojišťovnu, to vše vyvolává v mnoha z nás pochybnosti o pojištění jako takovém a jeho bezpečnosti. Jsou tyto pochybnosti opodstatněné?

Zatímco v západních zemích mohly za problémy pojišťoven především rozsáhlé pojistné události (přírodní katastrofy, terorismus) či propady finančních trhů, tak v Čechách byla příčinou problémů většinou nedbalost, nezkušenost či nekalé zájmy ve vedení pojišťoven.

Problémy prvních pojišťoven začínají již po povodních v roce 1997. Tehdy se dostala díky dumpingovým cenám a nedostatečnému zajištění do problémů Pojišťovna Morava. Pojistný kmen převzala Pojišťovna Universal, na kterou byla v roce 2001 uvalena také nucená správa. Příčiny jejích problémů jsou dodnes stále v rovině spekulací a dohadů. Začátkem ledna 2002 přebírá 70 tisíc pojistných smluv Union pojišťovna, pojišťovna co do velikosti a síly velmi podobná pojišťovně Universal.

Problémům obou pojišťoven vždy předcházelo uvalení nucené správy na dceřinné společnosti. Obdobně tomu bylo i u IPB Pojišťovny, jejíž solventnost klesla pod minimální míru solventnosti požadovanou Zákonem o pojišťovnictví. Zajímavostí je, že veškeré smlouvy Pojišťovny Universal byly převedeny do Union pojišťovny, zatímco nástupcem Pojišťovny Universal se stala Pojišťovna Maxima. Za zmínku stojí ještě krach Pojišťovny Certusia, která se dostala do konkurzu dle zveřejněných informací díky nesplacenému navýšení základního jmění, nedostatečnému zajištění a nízké úrovni technických rezerv.

Je kontrola pojišťoven dostatečná?

Předmětem kontrolní činnosti ministerstva je kontrola dodržování zákona o pojišťovnictví, přes sledování tvorby rezerv a solventnosti až po kontrolu administrativních postupů. Zákon o pojišťovnictví tvrdí, že pokud Úřad zjistí porušení povinností, rozhodne o opatření vedoucí k odstranění zjištěných nedostatků. V následující tabulce jsou chronologicky uvedena opatření, jejichž použití zákon předpokládá k nápravě pojišťovny. (pozn. Současný zákon je však v této části zákona poměrně diskutabilní. Zpřísnění a jednotný výklad by měla zajistit až připravovaná novela zákona o pojišťovnictví.)

Ministerstvo může rozhodnout o:
     · personálních změnách ve vedení pojišťovny
     · použití zisku (doplnění rezervního fondu)
     · zvýšení či snížení základního jmění
     · ozdravném plánu pro pojišťovnu
     · zavedení nucené správy
     · pozastavení oprávnění k uzavírání smluv
     · převodu pojistného kmene na jinou pojišťovnu
     · odejmutí licence

Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně MF zavede, jestliže:

          ·  pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená MF

          ·  zkresluje výsledky své činnosti

          ·  je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených  

             pojistných nebo zajišťovacích smluv

          ·  jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě

             dosáhne skutečné míry solventnosti nižší, než je zákonem stanovená 

             výše prostředků v garančním fondu

Postup pojišťovny při nucené správě:

          ·  MF stanoví nuceného správce, který má největší pravomoci ve     

             společnosti. Přechází na něj pravomoci představenstva a valné 

             hromady.

          ·  zkoumají se důvody nucené správy

          ·  než vyjde rozhodnutí o výsledku nucené správy, v činnosti pojišťovny

             se nic nemění

Výsledek nucené správy, pokud nevede k nápravě:

          ·  pozastavení oprávnění k uzavírání smluv

          ·  převodu pojistného kmene na jinou pojišťovnu

          ·  odejmutí licence, konkurs

 

Zdroj: Fincentrum

Je nucená správa důvodem k obavám?

Důvěra pojistného trhu klesá. Ani seriózním pojišťovnám se nedá věřit. Čtěte ZDE

Ve srovnání s bankovním či investičním sektorem je v bilanci krachů velkých firem pojišťovnictví prozatím velmi úspěšné. Ve většině případů se dostaly do problémů menší pojišťovny, které nabízely majetková nebo odpovědnostní pojištění. Ta se obvykle sjednávají na dobu 1 roku a klientovi tak „nehrozila“ větší újma než zaplacené pojistné na 1 rok dopředu (pokud samozřejmě nenastala pojistná událost). Pojišťovny ve snaze rozšiřovat své aktivity a vliv na trhu však doposud přejímaly pojistný kmen „problémových“ pojišťoven bez větších komplikací. Klienti tak finanční problémy pocítili pouze při některých problémových likvidací pojistných škod.

Co se stane, kdy nedojde k převzetí pojistného kmene jinou pojišťovnou?

Pokud by nechtěla žádná pojišťovna převzít závazky zkrachovalé pojišťovny, došlo by ke konkurznímu vyrovnání. Prvotně by sloužily prostředky rezerv k plnění nároků vyplývajících z pojištění a až následně k vyrovnání ostatních závazků. (Dříve k vyrovnání závazků byla použita i desetimilionová kauce, kterou musela každá pojišťovna zaplatit společně s podáním žádosti o povolení.)

Co do budoucna?

Klienti pojišťoven: bojujte za svá práva! Čtěte ZDE

Celé pojišťovnictví je dynamicky se rozvíjející odvětví, čemuž výrazně napomáhalo to, že především oblasti životního pojištění se doposud problémy „vyhýbaly“. Není divu, vždyť životní pojištění je mnohem méně náchylné k pojistně-technickým, živelným či jiným rizikům. Zároveň  je většina pojišťoven stejně jako penzijních fondů ve fázi přijímání pojistného a mnoho budoucích nároků je tak prozatím v nedohlednu.

Na otázku, zda pojišťovna může zkrachovat, je jednoduchá odpověď: ano, jako kdekoliv jinde. O tom, co by se stalo, kdyby pojišťovna zkrachovala se dá však jen spekulovat. Nedá se tvrdit, že větší pojišťovna je bezpečnější. Zároveň je těžké se dohledat signálů, které by vypovídaly o problémech té či oné pojišťovny. Proto vše záleží na kvalitním dozoru a právním rámci, který by případnému zneužití finančních prostředků předcházel.

Pojišťovnictví začíná působit napříč celým finančním trhem. Je tedy prakticky nemožné ochránit spotřebitele jedním dozorem, který dohlíží pouze na jednu část aktivit pojišťovny. Proto je velmi diskutováno o plošném dozoru nad celým finančním trhem. Odpověď na otázku v jakém rozsahu bude realizován a jak bude úspěšný v našich podmínkách je však ve fázi spekulací.

Obáváte se, že Vám pojišťovna nebude schopna/ochotna vyplatit pojistné plnění? Je pro pojišťovnictví v Čechách stabilní a bezpečné prostředí? Děkujeme za Vaše názory a připomínky. 

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění v pěti situacích

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či...  celý článek

Ilustrační snímek
Povinné ručení pro cyklisty neexistuje, škody vyřeší jiné pojistky

Když způsobí nehodu na silnici řidič auta, uhradí škody pojišťovna z jeho povinného ručení. Na cyklisty se ale nic takového nevztahuje. Přitom jsou cyklisté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.