Kdo se však dívá dopředu, měl by myslet i na uplatnění po škole. Při výběru vysoké školy se totiž maturanti ještě stále řídí spíše emocemi než praktickým uvažováním.
Statistiky jsou neúprosné, najít práci se absolventům humanitních oborů daří s menším úspěchem než u právnicky, lékařsky či pedagogicky zaměřených fakult.
Příležitostí ubývá
Vláda šetří, ubývá tak pracovních příležitostí ve veřejném sektoru, který byl častým cílem právě čerstvých absolventů humanitních oborů. Stejně je tomu i u firem. Ty mají naopak neustálý nedostatek technických odborníků. Podle studie Střediska vzdělávací politiky univerzity Karlovy jsou nejžádanější absolventi strojních a elektrotechnických fakult a oborů informačních technologií.
FaktaAbsolventi v souvislostech
Zdroj: www.strediskovzdelavacipolitiky.info |
Naopak nejhůře shánějí práci absolventi přírodovědných a zemědělských oborů, kde nezaměstnanost dosahuje až deseti procent. U humanitních oborů napočítali experti z Univerzity Karlovy nezaměstnanost šestiprocentní.
Každý pátý mimo obor
Zcela bez šance humanitně vzdělaní nejsou, musí se však většinou rozloučit s představou práce ve vystudovaném oboru. "Vystudoval jsem filozofii a prakticky jediná šance, jak ji uplatnit, je dál ji vyučovat. A to nechci. Takže budu muset vzít zavděk administrativní prací, kde své znalosti vůbec nevyužiju, jsou mi k ničemu," přibližuje svou situaci absolvent filozofické fakulty Jonáš Stibor.
A není sám. S prací mimo obor se podle zmíněné studie Univerzity Karlovy musí potýkat každý pátý absolvent.
Jinde je to i horší
V porovnání se státy Evropské unie si přesto nevede Česká republika špatně. Kupříkladu ve Velké Británii pracuje mimo vystudovaný obor třetina absolventů.
Vynikáme také v nízké nezaměstnanosti vysokoškoláků, která v průměru nepřesahuje ani pět procent. Lépe je na tom pouze Švýcarsko, Německo a Nizozemsko.
Špatně na tom nejsme ani v novodobém fenoménu "převzdělanosti" - práci, pro niž je vysokoškolský titul k ničemu, vykonává 14 procent absolventů. To je v porovnání se zbytkem Evropy opět velmi pozitivní údaj. Rekordmanem v této "disciplíně" je Španělsko, kde třetina vysokoškolsky vzdělané populace pracuje na pozicích, v nichž vysokou školu neupotřebí.
Klíč k úspěchu? Jazyk
Čekat, že s vysokoškolským diplomem v ruce za námi budou běhat firmy s nabídkou práce, se nevyplatí. Jak uvádějí statistiky internetových pracovních portálů, na nabídku netechnické práce odpovídá v průměru přes padesát zájemců.
Může se hoditPracovní nabídky na JobDNES.cz |
A čeho si zaměstnavatelé na uchazečích obvykle nejvíce cení? "Především vynikající znalosti cizích jazyků - nejlépe dvou. Důležitým prvkem je také osobnost, zdravé sebevědomí, ale zároveň i pokora. Dále je to samostatnost, umění zaujmout a přesvědčit, prodat své schopnosti. Stejně důležité je umět pracovat s informacemi, získávat ty podstatné a následně je analyzovat. Velké plus mají absolventi, kteří již získali pracovní zkušenosti a návyky, nejlépe ze soukromého sektoru, ze zahraničních firem," vysvětluje Martin Schneider z personální agentury Adecco.
Výhoda praxe
Podle Adecca je navíc nezbytné si vlastní aktivitou získávat zkušenosti a praxi. Účastnit se dobrovolných stáží a brigád například v neziskovém sektoru, poznávat firemní kultury, angažovat se v odborných spolcích.
"Tento servis nabízí naše studentská organizace, ve které si každý student může vyzkoušet různé firemní pozice a pilovat například komunikaci s klientem. Dostáváme skutečné zakázky, firmy nás respektují," vysvětluje Pavlína Trojanová z neziskové organizace AIESEC.