"Měsíčně máme desítky reklamací kvůli transakcím s kartami, ať pří výběru hotovosti z bankomatu nebo při placení," uvedla Klára Gajdušková, mluvčí České spořitelny, což je ústav s největším počtem vydaných karet v zemi. Bankéři i policisté se shodují, že nejčastěji lidé doplácejí na nepozornost, když kartu ztratí nebo je jim zcizena. "Bohužel jsem zcizení karty zjistil až po třech dnech a než jsem ji zablokoval, někdo si na ni v Plzni nakupoval. Mám sice podezření, kdo to mohl být, ale zda peníze dostanu zpět jsem se zatím od banky nedozvěděl," uvedl klient spořitelny Jiří Zöldner. "Nejčastěji lidé podceňují to, že by se měli ke kartě chovat stejně jako k penězům," uvádí Gajdušková.
Klient však má v tomto případě šanci - pokud banka obchodníkovi prokáže, že podpis na pokladním lístku byl viditelně zfalšovaný a že prodavači zanedbali povinnost kontroly, ponese škodu obchodník. Ve Francii se podle spotřebitelského měsíčníku Que Choisir připravuje zákon, kdy by banka mohla klientovi v těchto situacích naúčtovat škodu maximálně 400 eur.
Mnoho stížností se týká též bankomatů, byť u nich je možnost podvodu kvůli důkladné evidenci podstatně menší. "V bankomatu bývalé IPB jsem dostal místo pěti tisíc pětistovku a hned poté místo tří tisíc tři sta," uvádí pražský podnikatel Ladislav Kopecký. ČSOB stížnost odmítá, neboť bankomat neměl ani přebytek peněz ani žádný zvláštní záznam.
Patrně nejbizarněší případ reklamuje klient České spořitelny Zdeněk Kasík. "Na staré kartě jsem měl podivné výběry. Když jsem dostal kartu novou, rozhodl jsem se spořitelnu vyzkoušet. Obálku s PINem jsem schoval a teď po devíti měsících mám na výpise opět výběr z karty," tvrdí Kasík. Spořitelna již jeho případ šetří, ale odmítá jej komentovat, protože stále běží třicetidenní reklamační lhůta.
O tom, kde na vás, podle experta na platební karty, číhá největší nebezpečí si přečtěte v tomto rozhovoru.
 |
