K první stávce v historii mladoboleslavské automobilky se přidaly i její pobočky v Kvasinách a Vrchlabí.
Co je to vlastně stávka?
Zákon o kolektivním vyjednávání ji definuje jako částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci. A to v situaci, kdy selhala veškerá jednání odborů se zaměstnavatelem. "Stávka by ale měla být opravdu až to nejkrajnější řešení," říká Pavel Skácelík z Českomoravské konfederace odborových svazů. "Pro její úspěch je pak důležité, aby stávkující měli podporu kolegů a přízeň veřejnosti. A také představu o tom, jak budou dále vyjednávat a za jakých okolností stávku ukončí," podotýká.
Koncem března měla také proběhnout stávka sklářů ze závodu Crystalex v Karolince na Vsetínsku. Ta však zkrachovala na nedostatečné podpoře zaměstnanců. "Vyhlášení stávky musí podpořit nadpoloviční většina zaměstnanců," říká právník Oldřich Choděra. "Její příznivci si přitom nemohou vynucovat podporu kolegů, kteří se jí nechtějí účastnit, ani jim bránit v přístupu na pracoviště nebo vyhrožovat," dodává.
 |
Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE. |
Za důvody ke stávce se podle zákona o kolektivním vyjednávání uznávají mzdové požadavky, požadavky na pracovní podmínky, bezpečnost a hygienu práce, pracovní režim, zajištění zaměstnanosti. "Právo na stávku však nemusí být uplatňováno pouze v mezích zákona o kolektivním vyjednávání. Každá stávka, která není podle tohoto zákona, se posuzuje případ od případu. O její zákonnosti či nezákonnosti pak může rozhodnout soud," vysvětluje mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková.
Pokud soud označí stávku za nezákonnou, může zaměstnavatel stávkujícím odmítnout vyplatit náhradu mzdy. Smí vyvodit i důsledky z porušení pracovní kázně, případně požadovat náhradu škody, kterou stávkou způsobili.
Stávka schválená zákonem
Kdo nemůže odejít od práce?
Existují případy, kdy nelze stávkovat - jsou uvedeny v zákonu o kolektivním vyjednávání a uznávány i v mezinárodním právu. Jde o případy, kdy by stávka ohrozila život nebo zdraví i těch osob, které splnění požadavků stávkujících nemohou vůbec ovlivnit.
Stávkovat proto nesmějí například hasiči, kterým to nedovoluje ani zákon o požární ochraně. Stávkovat nesmějí ani lékaři na pracovištích akutní péče, dále zaměstnanci při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení ropovodů nebo plynovodů. Ale také soudci, státní zástupci, příslušníci ozbrojených sil, zaměstnanci při řízení a zabezpečování letového provozu a podobně. V těchto případech je možné využít jiných prostředků řešení sporu, například řízení před rozhodcem nebo další vyjednávání na vyšších úrovních.
Jak probíhá stávka?
 |
Co dělá můj šéf: závidíte jim vysoký plat? A tu dřinu a odpovědnost taky? |
2. Stávku vyhlašuje odborový orgán, jestliže s ní souhlasí nejméně polovina zaměstnanců, jichž se požadavky týkají.
3. Důvody a cíle stávky včetně data jejího zahájení musí odborová organizace zaměstnavateli písemně oznámit alespoň tři pracovní dny předem. Minimálně jeden pracovní den před zahájením stávky pak musí předat jmenný seznam zaměstnanců.
4. Stávkující nemá v době stávky nárok na mzdu či na její náhradu. Nenáleží mu nemocenské dávky ani podpora při ošetřování člena rodiny. Nárok na tyto dávky vzniká nejdříve den po ukončení účasti na stávce. Ta se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání.
5. V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí na pracovní místa stávkujících přijímat jiné osoby.
6. Odbory musí zaměstnavateli zajistit, že nedojde k poškození zařízení. Jinak za způsobené škody odpovídají.
7. Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo státní zástupce mají možnost podat návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu. Pokud soud rozhodne o její nezákonnosti, je účast na stávce posuzována jako neomluvená absence.
8. Ukončení stávky písemně ohlašuje zaměstnavateli opět odborová organizace.
