Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Indexové fondy jsou vhodnou alternativou akciových fondů

  15:34aktualizováno  15:34
Včerejší komentář se týkal pravidelného investování v kontextu vývoje indexu Dow-Jones. Dnešní komentář na tuto problematiku navazuje a zabývá se nejpoužívanějším nástrojem pravidelného investování...
Včerejší komentář se týkal pravidelného investování v kontextu vývoje indexu Dow-Jones. Dnešní komentář na tuto problematiku navazuje a zabývá se nejpoužívanějším nástrojem pravidelného investování do indexu – indexovými fondy.

První indexový podílový fond, založený bankou Wels Fargo Bank v roce 1971, sloužil pouze institucionálním investorům. Indexový fond otevřený i individuálním investorům se objevil o pět let později, v roce 1976. Tento fond - Vanguard´s S&P 500 Index Fund – je funkční do dnešní doby. V současné době je v USA více jak 200 indexových fondů. Indexové fondy získávají ve světě čím dál větší popularitu a vytlačují z trhu klasické akciové fondy.

V čem se liší indexový fond od „obyčejného“ akciového fondu?
Zásadní rozdíl tkví v investičním stylu fondu. Zatímco akciový fond je fond s aktivní správou portfolia, indexový fond se vyznačuje pasivní správou portfolia. Pokud je fond spravován aktivně, portfolio manažer mění složení portfolia fondu tak, aby dosahoval co nejvyšší výkonnosti fondu. Portfolio manažer svá rozhodnutí o změně portfolia opírá o analýzy, tržní očekávání a v neposlední řadě i o vlastní úsudek a zkušenosti. Pasivní správa fondu znamená, že snahou portfolio manažera není dosáhnout co nejvyššího výnosu, ale stejného výnosu, jako dosahuje trh. Za tímto účelem nakupuje akcie tak, aby portfolio fondu přesně kopírovalo bázi indexu trhu. Nepotřebuje žádné analýzy, své vlastní úsudky či přesvědčení. Je zřejmé, že indexové fondy si nemusí vydržovat početný tým analytiků, a tudíž by měly být levnější. Americké indexové fondy si účtují roční poplatek za správu většinou mezi 0,0% a 1,0%.

Z výše uvedeného plyne, že při rozhodování o tom, zda investovat do akciového či indexového fondu hraje hlavní roli Váš názor na fungování kapitálových trhů. Pokud věříte v efektivitu kapitálového trhu (tj. nikdo není systematicky schopen překonávat trh), logickou volbou je indexový fond. Pokud se domníváte, že kapitálové trhy fungují neefektivně (tj. existují manažeři, kteří jsou schopni systematicky překonávat trh), pokuste se tyto manažery identifikovat a investujte pomocí jimi spravovaných akciových fondů.

Zatímco o neefektivnosti českého akciového trhu pochybuje jen málokdo, pohled na efektivnost evropských a amerických akciových trhů může být více kontroverzní. Aktuální přehled literatury týkající se efektivity amerických trhů lze nalézt například v práci The Efficient Market Hypothesis: A Survey kolektivu pracovníků Australské centrální banky. Jedním ze způsobů, jak testovat efektivitu akciového trhů, je porovnání výkonnosti aktivně spravovaných akciových fondů s výkonem indexu. Studie provedené na základě dat z 50. a 60. let ukázaly, že aktivně spravované fondy dosahovaly v průměru o 1% ročně nižšího výnosu než trh. Studie z 80. let zase došly k závěru, že podílové fondy dosahovaly zhruba stejné výkonnosti jako trh. Tyto analýzy tedy hovoří spíše ve prospěch efektivnosti amerického kapitálového trhu.

Proti efektivnosti trhu naopak hovoří výzkumy, které porovnávají výkonnost různých fondů ve stejné kategorii. Například Chevalier a Ellison (1996) ukazují, že někteří manažeři fondů dlouhodobě překonávají trh. Závěry této studie jsou zajímavé – nejúspěšnějšími portfolio manažery jsou mladí lidé s dobrým univerzitním vzděláním. Tato analýza tedy svědčí spíše ve prospěch neefektivnosti trhu.

Přes výše uvedený tip je velmi obtížné vybrat schopného manažera, a je velmi pravděpodobné, že Váš fond bude spravovat pouze „průměrný“ manažer. Proto také čím dál více lidí dává přednost „jistotě“ indexových fondů. Přesvědčení, že manažer indexového fondu nemůže nic zkazit, je ale chybné. Neplatí totiž, že dva fondy sledující stejný index musí mít stejnou výkonnost. Pokud například porovnáme výkonnost za loňský rok již zmiňovaného fondu Vanguard´s S&P 500 Index Fund (–9,1%) s výkonností fondu Advantus Index 500 A Fund (-10,1%), rozdíl činí celé jedno procento. Skutečný pokles indexu Standard&Poor´s činil 9,1%.

Manažeři indexových fondů mohou ovlivňovat výkonnost fondu několika způsoby. Výkonnost fondu je například ovlivněna tím, kolik peněz si fond ponechává kvůli udržení likvidity na běžném účtu. Větší fondy zvyšují výkonnost nižšími poplatky za obchodování. Největší rozdíly ale vznikají nedokonalým kopírováním báze indexu. Tento problém vzniká především u indexů, které mají bázi založenou na tisíci a více titulech. Portfolio manažer fondu tak sice může dosahovat vyšší výkonnosti než index, jeho snahou by ale mělo být, pokud nechce zradit základní ideu indexových fondů, dosahovat přesně stejného výnosu jako index. Rozdíl mezi výkonností fondu a indexu je nazýván tracking error a v optimálním případě je nulový.

Jaká je situace v české dolině?
Bohužel neexistuje žádný český indexový fond. Pouze se značnou nadsázkou lze za indexový fond označit dva české fondy: fond AKRO Svět, založený investiční společností AKRO v březnu 1998 a fond IKS fond světových indexů, založený v září loňského roku Investiční kapitálovou společností. Tyto fondy jsou indexovými pouze v tom slova smyslu, že jejich investiční strategií je kopírovat zahraniční indexy a že drží převážně akcie obsažené v těchto indexech. Fond Akro Svět sleduje hned několik desítek indexů: Standard&Poor´s 500 Index, Standard&Poor´s MidCap 400 Index, Dow Jones Industrial Average a regionální indexy Morgan Stanley (Velká Británie, Francie, Německo, Kanada, Japonsko, Itálie, Hong-Kong, Rakousko, Belgie, Austrálie, Nizozemí, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko). Ještě širší záběr má IKS fond světových indexů, který sleduje i NASDAQ a indexy asijských trhů. Co se týče poplatků za správu, oba tyto fondy mají o něco nižší poplatky než české akciové fondy, které si obvykle účtují 2%(IKS světových indexů 1,5%, AKRO Svět 1,7%).

Českému investorovi, který chce sledovat vybraný index, tak nezbývá nic jiného než se obrátit na brokera a přes něj nakoupit podílové listy zahraničních indexových fondů. Bohužel zde investor narazí na nově schválenou novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která povoluje nákup podílových listů pouze těch zahraničních fondů, které jsou registrovány v České republice. Zatím není v Čechách registrovaný ani jeden indexový fond a je otázkou, zda v nejbližší době nějaký registrován bude.

Investoval(a) byste prostřednictvím indexového fondu? Dáváte naopak přednost aktivnímu managementu fondu? Přidejte svůj názor.

Včerejší komentář naleznete zde.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Potěmkinova příležitost: šest minusů pro investici do zlata

Zlato je věčné, tedy hned po diamantech, a nic ho nikdy nenahradí. Navíc je krásné, a když ho máte, máte své jisté. I proto je zlato dodnes jednou z...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

Ilustrační snímek
Zisk dvacet tisíc denně? Nevěřte všemu, může jít o trik v překladu

Kdo chce začít investovat, jde na internet. Tam je informací nejvíc. Jenomže ne vše, co se píše, je pravda. Stejně jako nemusí být úplně pravdomluvný člověk,...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.