Předešlý týden na trzích byl ve znamení zveřejnění zajímavých čísel jak z USA, eurozóny, tak Velké Británie a Japonska. Z reakce trhu na jednotlivá data lze vyčíst, na co se trh momentálně soustředí, co je středem zájmu. Inflace to není, jsou to čísla růstu.
Inflace v USA se vyšplhala na meziročních 5,6 %, nejvyšší úroveň od ledna 1991. Tato zpráva by jistě byla ještě před několika týdny negativní pro dolar, vzhledem k tomu, že situace v americké ekonomice není ještě růžová. Opak byl ale pravdou, dolar dokázal udržet zisky z předchozích týdnů a na páru s eurem v minulém týdnu zpevňoval asi o 1,5 %, na 1,4715 USD/EUR. Důvodem bylo téměř současné zveřejnění hospodářského růstu eurozóny, která oproti 1. čtvrtletí vykázala pokles o 0,2 %, což byl první náznak recese v eurozóně od zavedení eura. V USA se výhled pro americkou ekonomiku lepší, z čehož dolar jednoznačně těžil v uplynulém týdnu.
Libra je nepopulární
Posílení dolaru až na 6měsíční maximum rozhýbalo i ostatní měny. Britská libra ztrácela ve vztahu k dolaru. Na libru totiž doléhá kombinace zpomalující ekonomiky, vysokých inflačních čísel a vysokých úrokových sazeb. Spotřebitelská inflace se vyhoupla v červenci na britských ostrovech na meziroční 4,4 % a překonala tak očekávání trhu. Ve zprávě ze zasedání BoE zveřejněné v minulém týdnu banka očekává nejponuřejší scénář pro britskou ekonomiku za poslední desetiletí, a finanční trhy proto začaly započítávat sérii snižování úrokových sazeb. Libra ztratila na páru s dolarem přibližně 3 % a zakončovala týden okolo 1,85 USD/GBP. Na páru s eurem ztrácela libra 1,6 % a během pátečního dne se obchodovala na úrovni okolo 0,79 EUR/GBP.
Japonská ekonomika také oslabuje
Z úterý na středu v noci zveřejněná data z Japonska navíc také ukázala, že japonská ekonomika poklesla ve 2. kvartálu o očekávaných 0,6 %, což byl nejhorší výsledek za posledních sedm let. Navíc spotřebitelská důvěra v Japonsku spadla na nejnižší úroveň od roku 1982, kdy se index zavedl. Ačkoli špatné výsledky v tomto kvartálu byly očekávány, pokles v Japonsku nahlodaly pochybnosti o tom, že by druhá největší ekonomika světa mohla být nedotčena problémy v jiných částech světa.
Ceny zlata a ropy klesly. Zemědělské komodity naopak rostou
Ropa udržela pokles z předchozích pěti týdnů a odepsala si další asi 3 dolary, týden zakončovala ropa Brent kolem 111 USD/barel, a to i přesto, že americké zásoby ropy a benzinu překvapily výrazným poklesem. Trh ale přesvědčily zprávy o klesající světové poptávce v souladu s poklesem hospodářského růstu. Posílení dolaru pomohlo také poklesu ceny zlata, které si odepsalo asi 81 USD/unce, což představovalo pokles o 9,4 %, na 780 USD/unce.
Světové akciové trhy se vyznačovaly i minulý týden vysokou volatilitou, některé indexy zakončovaly týden s mírnou ztrátou nebo v malém plusu. Americký akciový index S&P ve čtvrtek zakončil na pondělní úrovni, Nasdaq si připisoval 2,1 %, Dow Jones ztrácel 0,5 %. Britský FTSE si během pátku za celý týden připisoval 0,3 %, DAX naopak ztrácel 1,4 %. Japonský Nikkei v minulém týdnu ztratil 2,0 %.
Česká ekonomika výrazně zpomalila
Hospodářský růst v České republice za 2. čtvrtletí zaostal za očekáváním trhu, když ekonomika rostla jen o meziročních 4,5 % oproti očekávaným 4,8 %. Navíc růst v 1. čtvrtletí byl revidován z meziročních 5,3 % na 5,1 %. Příčin zpomalení růstu ekonomiky bylo podle Českého statistického úřadu více. Mezi nejvýznamnější se řadí nevýrazný hospodářský růst v zemích hlavních obchodních partnerů, vysoká loňská srovnávací základna, výrazné posilování koruny vůči dolaru a euru, které ovlivnilo hospodaření společností, vliv mělo také zpomalení růstu výdajů domácností na konečnou spotřebu způsobené vysokou inflací.
Česká koruna po zveřejnění čísel růstu prudce oslabila, přestože v předchozích dnech měla tendence umazávat ztráty z předešlého týdne. Koruna oslabila k euru v minulém týdnu asi o 0,6 %, na 24,51 CZK/EUR, k dolaru pak o 2,2 %, na 16,63 CZK/USD.
V Maďarsku, Polsku a na Slovensku jsme se dočkali zveřejnění spotřebitelské inflace za červenec. V Maďarsku inflace nepřekvapila, když zůstala na stejné úrovni jako v předchozím měsíci, a to na meziročních 6,7 %. V Polsku jsme se také nedočkali překvapení, když inflace dle očekávání vzrostla na meziroční 4,8 % z 4,6 % v červnu. Na Slovensku se taktéž inflace vyhoupla na meziroční 4,8 % z předchozích 4,6 %, přitom ekonomika zpomalila růst v 2. čtvrtletí na 7,6% z 8,7 % v 1. čtvrtletí. Tak jako česká měna, tak i zlotý a forint (slovenská koruna obchoduje stále téměř na stejné úrovni a vyčkává už jen na přijetí eura) měly v minulém týdnu tendenci oslabovat. Ve střední Evropě došlo na vybírání zisků, forint ztratil k euru 1,3 % a obchoduje se aktuálně na 239 HUF/EUR, zlotý ztratil téměř 2 % a posunul se na úroveň okolo 3,33 PLN/EUR.
Ztrácely i burzy v regionu, konkrétně pražská burza ztrácela za celý týden během pátečního odpoledne asi 0,8 %, budapešťská burza asi 1,5 % a varšavská asi jen 0,5 %.
