Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inflace, kupní síla peněz

aktualizováno 
Při investování, spoření a půjčování si peněz nás zajímá, jak se bude hodnota peněz vyvíjet. Že se hodnota peněz mění si dobře uvědomíme, když porovnáme ceny a svoje platy s počátkem 90. let. Dnes vyděláváme daleko více a ceny zboží jsou také někde jinde. Za 1000 Kč před deseti lety jsme si mohli koupit úplně něco jiného než dnes

Stejně tak se nám dnes 1000 Kč podaří vydělat rychleji. Velikost rozdílu mezi dnešní hodnotou peněz a mezi hodnotou peněz před deseti lety je výjimečná a nedá se předpokládat, že by v dalších letech došlo ke stejně velkému posunu. Nedá se totiž očekávat, že by inflace byla stejně vysoká jako na počátku devadesátých let. A jsme u klíčového pojmu: inflace.

 

Inflace do určité míry měří, jak se vyvíjí hodnota peněz. Inflace v dalších deseti letech nebude tak vysoká, jako byla v předchozích deseti letech. Ale stále tady bude. Nebude nulová a stále bude znehodnocovat peníze. Jenom její vliv bude nižší. Takže i za 10 let si za 1000 Kč koupíme méně než dnes, za 10 let vyděláme 1000 Kč snáze než dnes.

 

Pro detailní informace o investicích navštivte specializované sekce o fondech, akciích či komoditách

Když dnes budeme mít 100 000 Kč a inflace bude 3 %, koupíme si za rok o 3 % méně. Koupíme si přibližně tolik, jako za dnešních 97 000 Kč . Stále budeme mít 100 000 Kč. Nominální (jmenovitá) hodnota se nemění. Snižuje se reálná (kupní) hodnota peněz. Další rok při stejné inflaci si koupíme ještě méně. Přibližně tolik, jako za dnešních 94 000 Kč.

 

Tento princip už jsme někde viděli. Je to podobné jako při výpočtu zhodnocení investované částky. Kupní síla peněz se zohledněním inflace je dána následujícím vzorcem:

 

 

kde HR  je reálná hodnota peněz, HN  je nominální hodnota peněz, i je míra inflace v daném období (např. roční) a n je počet období (např. let).

 

Inflace sice snižuje hodnotu investovaných peněz, ale jestli dojde k reálnému zhodnocení nebo znehodnocení záleží na velikosti inflace a na dosahovaném zhodnocení. Při inflaci 3 % ročně by peníze bez jakéhokoli výnosu ztrácely hodnotu. Když si peníze uložíme doma do peněženky nebo do slamníku, ztratí za 10 let (při inflaci 3 % ročně) asi čtvrtinu své kupní síly. Za 20 let ztratí zhruba polovinu své kupní síly.

 

Předchozí díly našeho seriálu, který se zabývá finančním plánováním, naleznete zde:

1. díl: Finanční plánování - alfa a omega osobních financí

2. díl: Typické cíle ve finančním plánování, hodnota cíle v čase

3. díl: Hodnota cílů finančního plánování v čase

4. díl: Spoření a investování v inflačním prostředí

5. díl: Nebezpečí na cestě za cílem a jak jim čelit

6.díl: Magický trojúhelník investic – výnos, riziko a likvidita

7.díl: Klíčové faktory investic - likvidita a riziko

8.díl: Jak divezifikovat riziko

9. díl: Pojistitelnost rizik

Jestliže je uložíme s výnosem 3 % ročně , bude jejich kupní síla zachována. Výnos bude 3 %, ale zároveň i inflace bude 3 % a nedojde tak ke zhodnocení ani ke znehodnocení.

 

Ochrana proti inflaci je jednoduchá. Je třeba dosáhnout vyššího výnosu, než kolik je inflace.

  

Při vyšším výnosu, než kolik je inflace, dochází k reálnému zhodnocování. Reálné zhodnocení je pochopitelně nižší než nominální. Reálné zhodnocení je sice nižší než nominální, ale stále platí všechny zákonitosti, které jsme si ukázali v kapitole o investování. Stále je důležitý výnos (v tomto případě reálný výnos – nad inflaci). Stejně tak je důležitý časový horizont.

 

Cena peněz je jiná dnes než před deseti lety. Stejně tak bude jiná za deset let. Proto nemůžeme tyto hodnoty prostě porovnávat nebo sčítat. To bychom sčítali pověstné hrušky a jablka. Před deseti lety to dokonce byla koruna československá a dneska je to koruna česká. Za deset let to možná bude Euro.

 

Protože mají peníze jinou hodnotu, není možné dívat se na budoucí peníze dnešníma očima. Jestliže chceme spořit, nemůžeme se rozhodovat pouze podle toho, kolik v budoucnu naspoříme. Musíme se vždy ptát na to, co si za naspořené peníze koupíme.

 

Stejný případ nastává u úvěrů. Nemůžeme se ptát jenom na to, kolik celkově zaplatíme. Veličina „kolik celkově zaplatíme“ je nesmyslná, protože by sčítala dnešní peníze s penězi, které budeme splácet za dvacet let. Jestliže bychom přeci jenom chtěli spočítat, „kolik celkově zaplatíme“, museli bychom do výpočtu zahrnout inflaci.

 


Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Fondy - Jak vydělávat pomocí fondů
Finanční a komoditní deriváty
Dokumentární akreditiv v praxi

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.