Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inflace vás okrádá: o kolik?

aktualizováno 
Chcete si pořídit byt a nemáte dostatečnou hotovost? Pokud si nechcete brát úvěr, jednou z možností je několik let spořit. Problém je v tom, že cena bytu bude mezitím růst, zatímco kupní síla úspor se snižuje.Co je třeba splnit, abychom na vybraný byt v inflačním prostředí skutečně naspořili?

Jako příklad si vezměme byt za 1 000 000 korun. Můžeme chtít pravidelně spořit, abychom si jej mohli koupit nebo abychom měli alespoň část peněz na jeho koupi. Když budeme chtít na milionový byt naspořit za deset let, měli bychom každý rok uložit cca 100 000 Kč (to je 8 333 Kč měsíčně).

Kdyby neexistovala infl ace ani žádné zhodnocení peněz, akorát bychom za deset let naspořili potřebný 1 milion. Jenže cena bytu v čase poroste. Zároveň se nám budou naše vložené peníze zhodnocovat. Ze 100 000 Kč, které jsme uložili 1. rok, bude určitě více než pouhých 100 000 Kč. Zkusme se na situaci podívat v případě, že zhodnocení spořených prostředků bude 4 % ročně a infl ace bude 2 % ročně.

Pomáhá inflace se splácením hypotéky?
Čtěte ZDE.

Při této inflaci bude cena bytu za 10 let 1 219 000 Kč. Spoříme s větším zhodnocením, než kolik činí inflace. Proto bychom předpokládali, že v tomto konkrétním případě naspoříme více, než kolik potřebujeme. Jenže při spoření 100 000 Kč ročně při výnosu 4 % budeme mít za deset let pouze 1 201 000 Kč. Bude nám chybět 18 000 Kč k tomu, abychom si byt koupili. Očekávali jsme, že nám bude nějaká ta tisícikoruna přebývat. Kde je chyba?

Problém je v tom, že sice spoříme 100 000 Kč ročně, ale jejich hodnota je stále menší a menší. Snižuje se jejich kupní síla. V prvním roce jsme uložili 100 000 Kč, tj.10 % z ceny bytu. V posledním roce jsme uložili 100 000 Kč, tj. pouze 8,2 % z ceny bytu. Aby k tomu nedocházelo, museli bychom spořit každý rok asi 10 % z ceny bytu. Cena bytu roste, proto bychom měli spořit každý rok o něco více. První rok 100 000 Kč, druhý rok navýšeno o inflaci 102 000 Kč… (Jde samozřejmě jenom o příklad. Málokdo by asi spořil tímto způsobem.)

K tomu, abychom dosáhli cíle v inflačním prostředí, je třeba splnit dvě věci:

     1. výnos ze spořených peněz musí překonat inflaci
     2. musíme navyšovat spořenou částku vzhledem k inflaci.

Chcete investovat do fondů? Víme jak vydělat.
Více čtěte ZDE

Inflace se nejvíce projevuje v dlouhodobém horizontu a v případě, že její meziroční míra je vysoká (například vyšší než 10 %). Například v roce 1990 se rodiče rozhodli, že budou dětem spořit, aby měly nějaký základ do života a aby si mohly koupit nebo vybavit byt. Rozhodli se spořit jim například 300 Kč měsíčně. Tehdy to byla celkem vysoká částka, protože to bylo 10 % z průměrné mzdy (zdroj: ČSÚ). Kdyby stejnou částku spořili ještě dnes, byla by to částka daleko méně významná. Dnes činí asi pouze 2 % z průměrné mzdy. Rodiče, kteří chtěli svým dětem naspořit nějaké peníze na start do života, tuto částku během času několikrát navýšili, aby se jim podařilo svůj cíl splnit.

Navyšování spořicí částky je celkem běžné a někteří lidé to dělají i bez detailní znalosti fi nancí a nepřijde jim to nijak překvapivé. Abychom dosáhli svých cílů, měli bychom spořit stále více a více. Budeme mít na to, abychom mohli stále více a více spořit a přitom pokrývat čím dál vyšší výdaje, které také rostou spolu s inflací?

Nedá se říci, jestli daný konkrétní člověk na to bude mít či nikoli, protože výše příjmů v budoucnu je neznámá. Existují však důvody, proč se domnívat, že bude možné spořit vyšší a vyšší částky. Jedním z těchto důvodů je reálný růst mezd. Od roku 1994 do roku 2003 vzrostly ceny cca o 61 %, zatímco průměrné mzdy vzrostly o cca 150 %. Růst průměrných mezd je vyšší než růst inflace.

Porovnání průměrné mzdy a růstu cen

Kdo měl v roce 1994 průměrné příjmy 10 000 Kč, měl v roce 2003 (při průměrném růstu mezd) příjem cca 25 000 Kč (růst 150 %). Při životních nákladech v roce 1994 ve výši 9 000 Kč by v roce 2003 byly náklady cca 14 500 Kč (růst 61 %). Zatímco v roce 1994 zbývalo na spoření pouze 1 000 Kč, v roce 2000 by na spoření zbývalo asi 9 500 Kč. Samozřejmě, že se nebudou spořit všechny peníze, protože některé z nich se použijí pro zvýšení životní úrovně, která neustále roste. Rychlejší růst mezd než růst cen vytváří prostor pro zvýšení životní úrovně nebo pro růst částky, která je určena na spoření.

Růst průměrných mezd překonává inflaci. To je dobře patrné z uvedeného grafu, kde se rozdíl mezi průměrnou mzdou a inflací neustále zvětšuje. „Nůžky se rozevírají.“

Jaký způsob financování bydlení byste si zvolili? Dali byste přednost několik let trvajícímu spoření, nebo raději úvěru? Myslíte si, že se v současné době se spoření vyplatí?

Ukázky z knihy
Petra Syrového a Martina Novotného: Osobní a rodinné finance

1. díl: Kolik vám inflace sebere z peněženky?


Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné peníze,
2. aktualizované výdání
"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
DPH 2005 po novele
Naučte se investovat
Povinné ručení - otázky a odpovědi

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Ilustrační snímek
Když se sport stane neúmyslným viníkem. Situace, které stojí peníze

K nehodě dojde snadno. Stačí se vrhnout na sport a aktivity, na které je čas jen o dovolené či o víkendu. Škodu pak můžete způsobit nejen sobě, ale i jiným...  celý článek

Ilustrační snímek
Častý omyl Čechů: evidenční list důchodového pojištění je k ničemu

Ne každý doklad patří do koše. Pokud jste zaměstnaní a vyhodíte evidenční list důchodového pojištění, který vám vystaví každý rok váš zaměstnavatel, děláte...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.