Inflaci může porazit podílový fond

  • 12
I když se boj proti inflaci zdá při pohledu na úrokové sazby z bankovních vkladů marný, určité možnosti obrany přece jen existují. Jednou z nich jsou podílové fondy, které při průměrném riziku dosahují zajímavých výnosů.
Kdo měl uplynulých dvanáct měsíců peníze uložené na termínovaném účtu v bance, reálně prodělal. Úroky, které finanční ústavy nabízely, totiž ani nepokryly inflaci. Ta v červnu a červenci meziročně překročila pětiprocentní hranici, zatímco roční zhodnocení vkladů v bankách se pohybovalo okolo čtyř procent. Jak chránit úspory, a když už nevydělat, alespoň zachovat původní hodnotu peněz? Jednou z možností jsou otevřené podílové fondy.

Přestože ani fondy nezažívaly v uplynulých měsících kvůli propadu kapitálového trhu zrovna nejlepší období, výnosy některých z nich byly o něco vyšší než míra inflace.

Roční zhodnocení nejúspěšnějšího IKS Dluhopisového dosáhlo 7,3 procenta, "nad inflací" byl například i ING český fond obligací s 6 procenty nebo fond KBC Renta Czechrenta KAP s 5,8 procenta ročního výnosu. Kdo ale vsadil na fond, který riskoval a nakupoval propadající se akcie, mohl naopak ztratit z původně uložených peněz až několik desítek procent, tedy mnohem víc, než v bance na termínovaném kontě.

Riziko, že si majitel peněz nevybere ten správný fond, a síla zvyku ukládat peníze do bank, zatím oblibě fondů v České republice nijak nenahrává. Tuzemské podílové fondy dnes spravují asi 66 miliard korun, tedy zhruba sedm procent veškerých úspor, pro srovnání v západních zemích fondům lidé svěřili zhruba čtvrtinu peněz.

Pokud výrazně neklesne inflace či centrální banka nezvýší úrokové sazby, mohou být ale právě podílové fondy vhodnou ochranou před dalším znehodnocováním peněz. "Komerční finanční ústavy vycházejí z kroků centrální banky, ale taková změna se projeví na sazbách úroků jen nepatrně, řádově o desetiny procenta," říká Pavel Hejzlar z ČSOB.

Aby se investice do fondu opravdu vyplatila, je třeba poznat s tím spojená rizika a úskalí a snažit se jim vyhnout. Při nákupu podílových listů především záleží na ochotě člověka riskovat, předpokládané době investování a celkové částce investovaných prostředků.

Z nabídky tuzemských i zahraničních fondů si zájemce může vybrat od nejbezpečnějších - fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy - až po ty rizikové - smíšené fondy a fondy akciových trhů. Bezpečnou investicí, avšak s nejnižšími výnosy jsou fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy. Zejména pozice fondů peněžního trhu je však v současné době zhoršena vysokou inflací. Avšak každého potenciálního investora nezajímají současné výnosy, ale zisk v budoucnosti. Podle předsedy Unie investičních společností Petra Zapletala jsou právě peněžní fondy ve výhodné pozici: "Mohou využívat současné zvyšování úrokových sazeb a postupně zvyšovat výnosy a kompenzovat tak inflaci." Odborníci doporučují vkládat do nich peníze především na kratší časové období - do jednoho roku. Naopak k nejrizikovějším patří fondy nakupující za peníze svých podílníků akcie. Protože se jedná v jejich případě o dlouhodobou investici - na pět a více let - mohl by být nynější propad kapitálového trhu dobrým výchozím bodem pro budoucí zhodnocení. "Využil bych současnou nižší úroveň cen a postupně investoval menší částky prostřednictvím akciových fondů, protože lze předpokládat jejich růst v příštích obdobích," radí Luboš Mokráš, finanční analytik České spořitelny.

Bylo by však chybou svěřovat své peníze jednomu fondu. Odborníci radí rozložit investované prostředky mezi několik fondů různých typů. Při špatném vývoji na trhu se tak omezí ztráta většiny úspor.

Lze se podle Vás investicí do podílových fondů ubránit rostoucí inflaci? Je to podle Vašeho názoru vhodný způsob zhodnocování úspor? Do jakých fondů investujete Vy?