Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Informace zevnitř firmy vynášejí. Stojí riziko za to?

aktualizováno 
Ve světě kapitálových trhů platí, že kdo má dobré informace a má je dříve než ostatní, má prakticky vyhráno. Ne všechny informace jsou však běžně dostupné pro všechny účastníky trhu a jejich zneužití může vybrané jedince výrazným způsobem zvýhodnit oproti ostatním. Využití takových informací k obohacení se nazývá také insider trading. Oč tedy jde?
Peníze

Peníze | foto: Profimedia.cz

S pojmem insider trading se spojují většinou obchody, u nichž jsou zneužity informace, které nejsou veřejně dostupné (informace o připravované fúzi, vysoké pokutě, udělení či odnětí povolení významných pro podnikání společnosti, udělení exkluzivity apod.). Takovými informacemi disponují většinou jen lidé ve vedení společností (tzv. insideři - ředitelé, manažeři, významní akcionáři), nebo analytici velkých finančních institucí a bank. Jde o údaje, které mohou rozhodným způsobem ovlivnit pohyb kurzu akcie na kapitálovém trhu a investoři ji mohou považovat za důležitý faktor při rozhodování o koupi, nebo prodeji cenného papíru.

Kromě ředitelů a významných manažerů společností, kteří disponují insider informacemi z první ruky, se nezákonného insider tradingu dopouštějí především lidé z blízkého okolí insiderů, kteří nakupují a prodávají cenné papíry na základě tipů. Mnohdy tak dochází k tomu, že významní představitelé společností provádějí obchody prostřednictvím třetích osob, aby se sami vyhnuli podezření z insider tradingu. Na většině vyspělých trhů totiž platí pravidla, na základě kterých musí důležití lidé společností ohlásit každý obchod, který provádí s akciemi své společnosti na svůj účet.

U nás je insider trading oficiálně zakázán od poloviny 90. let a právně je ošetřen v Zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Podle vyjádření komise pro cenné papíry (jejíž kompetence v současnosti přebrala Česká národní banka) je „nejdůležitější prevencí proti insider tradingu informační otevřenost subjektů, kterých se citlivé informace týkají. Jiné subjekty mají naopak zakotvenou povinnost mlčenlivosti ohledně všech vnitřních informací“, které mohou mít rozhodný vliv na kurz akcie. To se může týkat například některých politiků, díky jejichž „neobratnosti“ bylo napácháno mnoho škod.

Problémem insider tradingu je jeho někdy problematické dostižení pachatele a ještě těžší dokazování. Objevují se také názory, že obchodování na základě insider informací by vůbec nemělo být trestáno, protože jde o „zločin bez obětí“. Takové argumenty ale nemůžeme brát vážně. 

V zahraničí, zejména v USA, kde jsou zákony v tomto ohledu prakticky nejdokonalejší, a relativně donedávna jako jediné přijaté a platné, je nezákonný insider trading poměrně přísně trestán. Ve světě je známo několik kauz z posledních let, kdy byli vyšetřováni, nebo dokoce odsouzeni více či méně vlivní lidé, kteří využili neveřejné informace ke svému obohacení. Za možné zneužití důvěrných informací byl vyšetřován šéf jedné z největších investičních bank Morgan Stanley, John Mack, který měl velmi důvěrné vztahy s investičním fondem Peguot Capital. Ten si měl nezákonnými insider obchody přijít na několik milionů dolarů.

Další známou osobností ve finančním světě je Georgie Soros, který byl ve Francii odsouzen v kauze z roku 1988 týkající se insider tradingu. Využitím důvěrných informací totiž měl nabýt kontrolu nad bankou Société Générale. Jedna z nejbohatších žen světa, podnikatelka Martha Stewartová, byla dokonce odsouzena k pěti měsícům vězení a v tom samém případě byl odsouzen šéf společnosti ImClone, který poradil svým známým, aby prodali akcie před tím, než vyšlo najevo, že společnost neuvede na trh svůj nový lék Erbitux Dostal sedm let vězení a 4,3 milionů dolarů pokuty.  Obviněn byl také jeden z výkonných ředitelů společnosti EADS, že prodal akcie společnosti EADS těsně předtím, než vyšlo najevo, že uvedení nového letadla Airbus A 380 do provozu bude mít zpoždění.

Jednou z nejzávažnějších kauz poslední doby je případ bývalých analytiků banky Goldman Sachs, kteří si obchodováním na základě neveřejných informací přišli na několik milionů dolarů. Kromě nich dvou byly v případu zainteresováni také jejich příbuzní a známí,  kterým předávali „horké tipy“ a ti jim pak nechávali část ze zisku. V případě odsouzení jim hrozí vězení i na několik desítek let a vysoké finanční pokuty.

Pro příklady ale není potřeba chodit daleko. Před několika měsíci rozčeřil klidné vody domácího kapitálového trhu případ vyšetřováni z insider tradingu u dvou představitelů vedení společnosti ČEZ, Petra Vobořila a Alana Svobody. Obvinění však nebyla potvrzena.

Samotné insider obchody nemusí být vždy v rozporu se zákonem a i malí investoři mohou informace o těchto legálních obchodech „zasvěcených“ využít ve svůj prospěch. Legální insider trading je na rozdíl od toho nezákonného založen na informacích, které jsou veřejně dostupné. Manažeři na vrcholových pozicích společností mají navíc povinnost ohlašovat obchody s akciemi svých společností na svůj účet dozorujícím orgánům, a není nemožné si tyto informace obstarat.

Mnoho zkušených obchodníků se právě informacemi o nákupech a prodejích cenných papírů, které provádějí šéfové společností, nebo lidé pohybující se v daném odvětví, řídí při rozhodování o svých investicích. Podle oficiálních statistik se na základě insider informací jen na amerických akciových trzích denně nakoupí akcie v hodnotě více než 18 mil. USD (kolem 400 mil. USD měsíčně) a prodají za více než 450 mil. USD (měsíčně je to kolem 10 miliard USD).

Každý investor by si měl v souvislosti s insider obchody zapamatovat pár základních pravidel (pořád mluvíme o legálním insider tradingu):
1, Insideři mohou prodávat své podíly z různých důvodů, ale kupují je jen z jediného: myslí si, že cena bude růst.
2, Insideři znají odvětví v němž podnikají, a zvláště společnost, ve které jsou zaměstnáni
3, Insider trading může být výnosný pouze tehdy, když se ceny akcií pohybují. Tudíž insideři obchodující akcie na základě vnitřních informací mohou „rozpohybovat“ akcii tím správným směrem tím, že sníží náklady, vyvinou nový produkt apod. Pokud tedy na základě těchto skutečností vydělá insider, vydělají všichni majitelé akcií jeho společnosti.
4, Nikdo neinvestuje, aby prodělal, ani insideři. Jelikož nemohou obchodovat s akciemi na kratší dobu, než je šest měsíců, nakupují akcie tehdy, když jsou přesvědčeni, že akcie budou vydělávat v dlouhém horizontu.
Zdroj: secform4.com

To znamená, že pokud akcie nakupují „hlavouni“ společností, je to většinou dobrý signál ke koupi akcie, zejména, když se k nákupům odhodlá vícero manažerů téže společnosti a zrealizované objemy nejsou nezanedbatelné. Důležité je také to, kdo dané akcie kupuje. Pokud to jsou lidé z nejvyšších pozic, kteří mají nejlepší informace o společnosti, je signál k prodeji, nebo k nákupu silnější, než v případě, že akcie nakupují řádoví zaměstnanci.

Pro investory je navíc velmi dobrým znamením, pokud insider nákupy převyšují prodeje, což je interpretováno jako optimistické vyhlídky do budoucna. Naopak, pokud jsou prodeje mnohem vyšší, než nákupy, může to znamenat, že akciové trhy na tom nejsou zrovna nejlépe.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.