Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Integrace mentálně postižených žáků stále vyvolává rozpaky

  10:20aktualizováno  10:20
P r a h a - Stojí-li dnes rodiče před rozhodnutím do jaké školy poslat své mentálně handicapované dítě, volí mezi speciální či zvláštní a běžnou základní školou. Většina rodičů pro své dítě vybere speciální školu - přibývá ovšem i těch, kteří usilují o integraci dítěte do základní školy. Veřejnost i odborníci se v otázce integrace mentálně postižených dětí dělí na dva tábory. Jedni integraci podporují, druzí argumentují proti.
Zkušenosti s pomocí při společném vyučování handicapovaných i zdravých dětí má sdružení Rytmus. "Neklademe hranici, které dítě ještě smí do základní školy a které již nikoli podle dosaženého inteligenčního kvocientu. Takový způsob je nebezpečný. Nejkompetentnější v rozhodování o vzdělávací cestě dítěte jsou pouze jeho rodiče. Odborníci jim mají poskytnout maximum informací a nastolit klady i zápory jednotlivých možností. Neměli by ovšem určovat, do jaké školy dítě půjde," míní Milena Jonová ze sdružení Rytmus.

NAJÍT VHODNOU ŠKOLU BÝVÁ ČASTÝM PROBLÉMEM

Pokud rodiče nedají písemný souhlas k zápisu dítěte na speciální nebo zvláštní školu, může nastat neřešitelná situace: ředitelé škol totiž mohou odmítnout žáka do své základní školy zapsat. Situace se pak často řeší odkladem školní docházky. Jenže za rok vypadá problém stejně. Rodiče tak musejí zkoušet množství škol, aby našli místo pro své dítě. "Pomáháme najít rodičům školu a zastupujeme je často v řízení s vedením školy, neboť bohužel ředitelé škol často jednají s rodiči s malým respektem. To si až tak nedovolí, pokud je osloví profesní sdružení," popisuje situaci Milena Jonová.

ZAPLATIT ASISTENTA JE MNOHDY NESNADNÉ

Pomáhat při vyučování učiteli, aby zvládl společně učit jak třídu tak i postiženého žáka, má za úkol asistent. Ten se ovšem stává pro školu finančně značně nepohodlným, neboť ta jej nesmí zaplatit z peněz, které dostává od školského úřadu jako vyšší normativ na žáka s postižením. Možnost je využít sil civilní služby. Jenže - aby to škola mohla udělat, musí mít právní subjektivitu. Tu ovšem většina z nich nemá, a proto musí ředitelé vynaložit čtyřicet tisíc korun ročně na zaplacení asistenta z vlastního rozpočtu.

Tato značně nevýhodná situace samozřejmě integraci jen ztěžuje. Nepřispívá ani ministerstvo školství, které finančně nepodporuje ani nijak jinak nemotivuje školy začleňující postižené žáky do běžného vyučování. Finanční příspěvek základní škole je přesto, že je vzděláván stále tentýž žák, o polovinu nižší než dostane speciální či zvláštní instituce. Peníze na zaplacení asistentů shání od nadací a sponzorů právě sdružení Rytmus. Stále častěji také začínají přispívat městská zastupitelstva ze svých školských zdrojů.

UČITELÉ I DĚTI MAJÍ MNOHEM VÍCE PRÁCE

Postižené děti se v základní škole naučí mnohem více, než ve zvláštní škole. Mnohem vyšší jsou ale také nároky na ně kladené. Aby je žák s různým stupněm postižení zvládl, potřebuje vlastní individuální plán, podle kterého postupuje. "Samozřejmě, že ostatní děti budou mnohem dál a naučí se víc. To ovšem není důvod, abychom slabší vyřazovali," zdůrazňuje Milena Jonová.

Učitelů, kteří dokáží různosti mezi žáky využít a podaří se jim tak připravit takové vyučování, kde se neučí postižený žák vedle zdravého, nýbrž učí se jak spolu, tak i každá sám, podle ní přibývá.

"Není ale pochyb o tom, že takový způsob vyučování je velice náročný a od učitele vyžaduje přípravu i otevřený přístup k učení." Z integrujícího způsobu podle ní vytěží nejen postižení žáci, ale i jejich zdraví spolužáci. Všichni se totiž učí přirozeným vzorcům chování a poznávají se navzájem. Ti "odlišní a jiní" zde nejsou vytěsňováni za hranice školy do speciálních, pouze pro ně určených a připravených ústavů.

PŘÍSNÁ ODBORNOST NENÍ VŽDY TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

Podle Jonové se učitelé obávají především nezvládnutí situace, protože nemají vystudovanou oborovou speciální pedagogiku. Ukazuje se ovšem, že speciální vzdělání není to nejnutnější. "Kvalitní učitel dokáže zvládnout situaci i bez něj. Potřebuje některé věci dostudovat, ale hlavně se musí přeorientovat ve svém dosavadním způsobu myšlení a v přístupu k učení," říká Jonová.

Aby integrace proběhla úspěšně, zajišťuje sdružení Rytmus spolupráci učitele s pedagogem ze speciálního centra, který mu pomůže zvládat náročné situace. Také spolupráce s asistentem mu může pomoci připravit dobré vyučování. Ne všichni učitelé ovšem asistenta chápou jako vítanou pomoc, nýbrž někteří v něm vidí trvalou hospitaci, která jim je více na obtíž než ku pomoci.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.