Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Internetem kolují báječná léta na dávkách. Fantazie v nich přebíjí realitu

  • 233
Díky, státe, díky, vládo, děkuje v populárním příběhu kolujícím po internetu anonymní hrdina. Úřadům a státu je vděčný za to, že nemusí pracovat a s rodinou si luxusně vyžije jen ze sociálních dávek. Dopis jsme zevrubně prozkoumali a zjistili, že si pisatel "realitu" značně přibarvil.

Od doby, kdy se příběh na internetu objevil poprvé (odhadem před čtyřmi lety), se jeho obsah nezměnil a některé údaje v něm uvedené byly již různými zákony aktualizovány. Proto se pokusíme uvést ho na pravou míru a přizpůsobit dnešním podmínkám. Zároveň bychom chtěli tam, kde to bude možné, ukázat, co platilo dříve a dnes již ne, co neplatilo nikdy a co platí dodnes.

Celý příběh si přečtěte zde

Rodičovský příspěvek se zvýšil, daně z příjmu snížily

V prvních třech odstavcích pisatel sděluje, že bydlí s manželkou a malým dítětem ve zděděném domku 120 kilometrů od Prahy. Než dostal výpověď, pracoval v místě bydliště jako systémový analytik a bral čistého 15 tisíc korun, manželka dostávala 3 630 korun "mateřskou" (předpokládejme, že pisatel má na mysli rodičovský příspěvek). Dohromady žili z 18 630 korun.

Vzhledem k tomu, že doma nedostal práci, našel si ji ve svém oboru v Praze za 38 tisíc korun hrubého. Přes týden bydlí v pronajaté garsonce, domů za rodinou jezdí na víkendy a jednou v průběhu týdne.

Přišla první výplata – 26 600 korun čistého. Pisatel si spočítal další nezbytné výdaje a zjistil, že i přestože má dobře placenou práci, životní úroveň jeho rodiny značně poklesla.

V následující tabulce jsme shrnuli údaje z příběhu a převedli je na současnou podobu (některé údaje, které nelze seriózně doložit, jsme ponechali v původní výši).

Položky

Příjmy a výdaje dříve - zhruba před 4 lety 
(v Kč)

Příjmy a výdaje nyní - rok 2009 (v Kč)
Čistý plat v místě bydliště  15 000  15 000
Manželka rodič. příspěvek    3 630  7 600*
Celkem   18 630  22 600
Čistý plat v Praze  26 600  31 200**
Pronájem garsonky  10 000  10 000***
Voda, plyn, internet    2 000    2 000**** 
Benzin    4 800    3 800*****
Poplatky    1 000    1 000
Celkem zůstane z výplaty    8 800  14 400
Manželka RP    3 630    7 600
Celkem společný příjem  12 430  22 000
Poznámky: *předpoklad, že žena bude příspěvek pobírat 3 roky v tzv. základní výměře; **daň z příjmu 15 %, vyživovaná manželka, 1 dítě; *** ponechána stejná výše, předpoklad, že pronájem je nyní nižší; ****ponechána stejná výše, náklady však budou nyní vyšší; ***** při spotřebě 7l/100 km a ceně benzinu 28 Kč/1 l benzinu

Z tabulky je patrné, že v dnešní době by pouze na základě údajů z pisatelova článku nemohlo dojít k poklesu životní úrovně. Příjmy rodiny by zůstaly prakticky na stejné úrovni. Proti době, která je v příběhu popisována, by rodina mohla disponovat 22 tisíci korunami, tedy částkou o 10 tisíc korun vyšší. Důvodem současných vyšších příjmů je především změna v daňové oblasti a navýšení rodičovského příspěvku.

Žijeme na podpoře a ze sociálních dávek

Pisatel se rozhodl práci v Praze opustit, vrátit se domů a přihlásit se na úřad práce. Byla mu vyměřena podpora v nezaměstnanosti 10 800 korun. Ve volném čase si začal přivydělávat sestavováním počítačů pro své známé. Za jeden počítač inkasoval 2 tisíce, měsíčně si tak vydělal 8 tisíc korun. Zatím načerno, proto si naplánoval zřízení živnostenského listu a podnikání v této oblasti.

sociální dávky jen 3 měsíce zpětně

"Dávky státní sociální podpory se od 1. 7. 2003 vyplácejí pouze tři měsíce zpětně, kromě porodného, pohřebného a převzetí dítěte do náhradní péče – pěstounská, poručnická, kdy je výplata těchto dávek možná 1 rok zpětně."

Svatava Baďurová, mluvčí Úřadu práce v Ostravě

Dozvěděl se však, že by musel zaplatit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění zhruba 3 tisíce korun a minimální daň 840 korun. Z výdělku by mu tak zbyla zhruba polovina.

Komentáře k uvedeným údajům v pisatelově příběhu:
1. Před 4 lety, v roce 2005, byla podpora v nezaměstnanosti maximálně 10 750 korun. Odvíjela se od životního minima, činila jeho 2,5násobek. První tři měsíce se vyplácela ve výši 50 % čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu, zbytek podpůrčí doby ve výši 45 %. Lidé do 50 let mohli pobírat podporu po dobu 6 měsíců.

2. Minimální výše zdravotního pojištění v roce 2005 byla 1 071 korun a sociálního 1 192 korun. Pochopitelně výše záloh se každý rok mění. Není možné určit přesně vzhledem k neznalosti přesného období, ze kterého dopis pochází.
(Použito informací od Svatavy Baďurové, mluvčí Úřadu práce v Ostravě, a údajů na portálu MPSV).

Pisatel se rozhodl dál podnikat načerno, brát podporu v nezaměstnanosti a rodičovský příspěvek manželky. Díky nízkým oficiálním příjmům rodina dostala příspěvek na bydlení a sociální příspěvek z důvodu onemocnění dcery v částce 3 tisíce korun měsíčně. Rodina si tak žije velmi dobře se všemi příjmy 25 430 korun měsíčně. Může si dovolit i dovolenou u moře, v Alpách a pořízení osobního auta na leasing.

Komentáře k uvedeným údajům v pisatelově příběhu:
1. Do 31. 12. 2006 se příspěvek na bydlení počítal: životní minimum x koeficient 1,6 jako hranice příjmů pro nárok na tento příspěvek.

2. V roce 2005 sociální příplatek náležel rodiči, který pečoval alespoň o jedno nezaopatřené dítě, jestliže příjem rodiny v rozhodném období (tj. předchozím kalendářním čtvrtletí) nepřevýšil 1,6násobek částky životního minima rodiny.

(Použito informací od Svatavy Baďurové, mluvčí Úřadu práce v Ostravě, a údajů na portálu MPSV).

V roce 2005 bylo životní minimum rodiny 9 580 korun, jeho 1,6násobek byl tedy 15 328 korun. Rodina s oficiálním příjmem 14 430 korun podmínku pro obě sociální dávky splňovala. V té době by však měla nárok na sociální příplatek ve výši 215 korun a příspěvek na bydlení ve výši 393 korun. Celkem tedy 608 korun, ne zmiňované 3 tisíce korun.

pozor na fluktuaci

Podporu v nezaměstnanosti nedostane uchazeč o práci, který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence úřadu práce bez vážných důvodů opakovaně (nejméně  dvakrát) sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce.

Podíváme-li se, jak by na tom rodina mohla teoreticky být dnes, zjistíme, že by podporu v nezaměstnanosti náš pisatel bral ve výši 13 307 korun, maximálně však 5 měsíců. Manželka by měla rodičovský příspěvek 7 600 korun. Dohromady by rodina dostala 20 907 korun. Životní minimum rodiny je 7 080 korun, dvojnásobek 14 160 korun. Za této situace by rodina neměla nárok na měsíční sociální příplatek. Příspěvek na bydlení je bohužel vzhledem k neznalosti místa a velikosti bydliště rodiny a skutečných nákladů na bydlení nemožné přesněji určit.

Komentáře k údajům v pisatelově příběhu převedeným na současné podmínky:
1. Maximální výše podpory je od ledna roku 2009 13 307 korun. První 2 měsíce se vyplácí ve výši 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku, další 2 měsíce ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 % . Lidé do 50 let mohou pobírat podporu po dobu 5 měsíců.

2. Od 1. 1. 2007 se částka na bydlení vypočítává podle nákladů na bydlení a příjmů v rodině, přihlíží se k normativním nákladům, které jsou stanoveny nařízením vlády (protože nelze specifikovat holé nájemné, vychází se z nájmu obvyklého v daném regionu). Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů je nižších než příslušné náklady stanovené zákonem.

3. Nárok na sociální příplatek je v současnosti vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny.
(Použito informací od Svatavy Baďurové, mluvčí Úřadu práce v Ostravě, a údajů na portálu MPSV).

Občas se nechám zaměstnat

Závěr příběhu se už skutečně vymyká realitě. Nejdříve pisatel uvádí, že sociální příplatky dostanou proplacené zpětně za rok. Toto však nebylo možné dříve ani nyní. "Dávky státní sociální podpory se od 1. 7. 2003 vyplácejí pouze tři měsíce zpětně, kromě porodného, pohřebného a převzetí dítěte do náhradní péče – pěstounská, poručnická, kdy je výplata těchto dávek možná 1 rok zpětně," uvedla pisatelovo tvrzení na pravou míru Svatava Baďurová.

"Jednou za půl roku se nechám na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na úřad práce. No, nějak ten měsíc vždycky přežiju..." snaží se nám pisatel namluvit. Zde se však hrubě mýlí. Podle Svatavy Baďurové toto není podle zákona o zaměstnanosti z roku 2004 možné.

A v letošním roce už tato situace vůbec nepřipadá v úvahu. Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok jen uchazeči, kteří vykonávali v rozhodném období (poslední tři roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ze které platili pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň 12 měsíců.

A pokud by se při kontrole z úřadu práce přišlo na to, že si přivydělává načerno, ztratil by okamžitě nárok na podporu a celých šest měsíců by trvalo, než by se do evidence mohl znovu přihlásit.

Pisatel chce vzbudit závist

Podstata článku tkví v tom, že si pisatel libuje v tvrzení, jak je snadné nepracovat a i s celou rodinou žít z dávek od státu. V podrobném rozboru jsme si však ukázali, že skutečná situace je jiná.

Při hlubším náhledu do problematiky sociální podpory a dávek od státu docházíme k základním nesrovnalostem především u podpory v nezaměstnanosti. Není možné, aby tímto způsobem fungovalo její vyplácení. Pokud se člověk vyhýbá nabídkám práce, o podporu přijde. A jako vysokoškolák má větší šanci na práci, o to náročnější je se jí vyhýbat. Tímto způsobem by mohl brzy skončit na existenčním minimu.

Na závěr názor Svatavy Baďurové: "Tento dopis musí rozesílat lidé, kteří jen chtějí vzbudit závist. O systému a jeho změnách mnoho nevědí."