Cena zlata konstantně rostla zhruba od roku 2002, až se v září 2011 dostala k hranici 1 900 amerických dolarů za trojskou unci (31,1 g). V březnu letošního roku byla průměrná cena 1 593 dolarů a v polovině dubna přišla první velká korekce ceny na 1 321 dolarů za trojskou unci, což bylo nejméně od února 2011.
Co vědí Češi o drahých kovech
Zdroj: Průzkum společnosti Safina |
Pak přišel ještě další pokles až na 1 192 dolarů, to je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Poslední týden června byla průměrná cena za unci 1 245 dolarů. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je to pokles o 20 procent.
Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Stříbro kleslo na 18,61 dolaru za unci, tedy na nejnižší úroveň od října 2010.
Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto čtvrtletí rekordy a prožívá "zlatou horečku". A to nejvíce v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato i v podobě šperků a dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. "V květnu byla poptávka dokonce tak vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích," dokresluje situaci obchodní manažer pro investiční kovy společnosti Safina Libor Křapka.
A jak se chovali Češi? "Ani ve druhém čtvrtletí jsme nepocítili významný pokles zákazníků, spíše naopak, v porovnání se stejným obdobím loňského roku jsme zaznamenali nárůst o 30 procent. Kromě více než 250 kg investičního zlata jsme prodali také například i několik desítek kilogramů platiny a dalších investičních kovů. Jediná výraznější změna v porovnání s předchozím obdobím byla ta, že většina našich klientů zakoupila slitky s menší gramáží, tedy od jedné trojské unce (31,1 g) až po 100 g. Dříve oblíbené slitky půl a jeden kilogram ustoupily do pozadí," říká generální ředitel společnosti Safina Tomáš Plachý.
I přes aktuální výkyvy v cenách je podle něj zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého hlediska od tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. "V dalším čtvrtletí je třeba pečlivě sledovat cenové výkyvy a v případě poklesu postupně nakupovat," doporučuje Tomáš Plachý.
Doporučení neplatí jen pro zlato, ale i pro další drahé kovy. Z krátkodobého hlediska zůstává nejrizikovější stříbro, pak zlato. Platina patří spíše mezi bezpečnější kovy, neboť tržní ceny jsou na nákladových hodnotách těžby a následného zpracování.
Jste elév, střadatel, nebo matador?
Motivaci investorů ovšem neovlivňuje pouze cena, ale také jiné, mnohdy záhadné a intuitivní faktory. "Co člověk to unikát. Pokud se ale lidé zabývají jednou činností, lze vypozorovat určité vzorce chování. Na trhu jsme dlouho a nakupují u nás jak drobní, tak velcí investoři a tyto vzorce investorského chování se pak nejvíce projevují při silném růstu, nebo poklesu ceny zlata. Jako obchodník a investor toto vše vnímáte," říká Bronislav Beneš, business manager společnosti AuPortal, která rozděluje investory na tři typy:
1 Elév
Je to zpravidla muž od 25 do 30 let, který s investováním do drahých kovů začal koketovat v době hospodářské krize. K investování jej přivedly úvahy o tom, jak diverzifikovat své investiční portfolio a zvyšující se nedůvěra v bankovní sektor a evropské trhy.
Jeho zájem podnítila zejména média, která v posledních letech čím dál častěji informují o zlatě a investicích do drahých kovů, jakými jsou dále stříbro nebo platina.
Investuje spíše nepravidelně, po malých částkách a vybírá si rozmanitý sortiment od slitků až po historické mince. Investorské rozhodování eléva je silně ovlivněno médii. Tím se neliší od většiny laických investorů do zlata. Prudké propady cen řeší často prodejem.
"Když cena zlata v polovině dubna spadla za dva dny nejvíce za posledních 30 let a téma si získalo mediální pozornost, pomalu jsme nestačili vyřizovat objednávky. Když pak v květnu klesla cena ještě níže, ale média o tom už tolik neinformovala, měli jsme v prodejnách a v e-shopu běžný prodejní den," uvádí příklad Bronislav Beneš.
2 Konzervativní střadatel
Do zlata investuje pravidelně a systematicky již několik let a začal v dobách nízkých cen. Většinou se jedná o muže, nebo ženu kolem 40 let , které k investování motivovaly úvahy o tom, jak se v nejisté době alternativně zabezpečit na stáří. O tento druh investic se zajímal ještě před krizí a bedlivě sleduje vývoj cen.
K investování do drahých kovů přistupuje sofistikovaněji a analytičtěji než elév, ale také podléhá tlaku médií.
Nejčastěji nakupuje zlaté a stříbrné slitky a sběratelské edice mincí. Při prudkém propadu ceny nepodléhá panice, jelikož drží zlato nakoupené ještě v dobách kdy se jeho cena pohybovala kolem 500 dolarů za trojskou unci.
Sleduje bedlivě vývoj ceny a případně pohotově reaguje. Investování do drahých kovů je pro něj záliba a zároveň prostředek zabezpečení na horší časy. Se zlatem nespekuluje.
3 Investiční matador
Investiční matador se chová nevyzpytatelně. Je totiž protřelý v různých druzích investic a jeho výsostně analytický přístup se doplňuje investorskou intuicí, díky které jsou některé jeho kroky pro vnějšího pozorovatele neuchopitelné.
Investiční matador spekuluje také s papírovým zlatem a fyzické zlato nakupuje po úspěšných exitech pozic. Nemá také problém s ním spekulovat. Pokud cena roste, prostředky je pak ochotný opět vrhnout do jiných investic. Nakupuje větší slitky, protože není ochotný platit vyšší prémia (rozdíl prodejní ceny a ceny drahého kovu, klesá s hmotností slitku nebo cihly).