Nový zákon o kolektivním investování, který schválila vláda a nyní jej čeká projednávání v parlamentu, definuje pro fondy investiční limity (např. kolik lze investovat do cenných papírů jednoho emitenta, zda a v jakém rozsahu mohou používat termínové obchody a deriváty,…), nicméně pro fondy, které by měly rozšířit investiční možnosti budou platit ještě limity zajišťující následující: že do těchto většinou vysoce rizikových fondů nebudou investovat nezkušení investoři, případně eventuální ztráta realizovaná ve fondu nebude mít katastrofální vliv na finanční zdraví investora. To by měl zajistit limit pro minimální investici do těchto fondů a požadavky na informační povinnost (obsah statutů, upozornění na vysokou rizikovost při propagaci, apod.).
Nově by podle schválené verze měly být fondy rozdělovány na standardní fondy a specializované fondy. Standardní fondy budou splňovat požadavky evropské regulace subjektů kolektivního investování (fondy UCITS; směrnice č. 85/611/EEC). Tyto fondy budou investovat na standardních regulovaných trzích do tzv. převoditelných cenných papírů (akcie, dluhopisy, pokladniční poukázky, apod.), jsou u nich s větším důrazem definovány investiční limity (zajišťující diverzifikaci portfolia) či informační povinnosti a stejně jako dnešní otevřené podílové fondy musejí pravidelně zveřejňovat kurzy a vykupovat podílové listy či akcie od podílníků či akcionářů.
Naproti tomu budou moci nově vznikat tzv. speciální fondy, které budou investovat do rozdílných tříd aktiv. V zákoně je definováno celkem sedm typů těchto speciálních fondů:
-
speciální fond cenných papírů,
-
speciální fond rizikového kapitálu,
-
speciální fond nemovitostí,
-
speciální fond derivátů,
-
speciální fond fondů,
-
speciální fond zvláštního majetku,
-
speciální fond smíšený.
Pro tyto speciální fondy nebude platit tzv. evropský pas, který jinak umožňuje standardním fondům volně poskytovat služby v rámci Evropské unie s minimálními administrativními nároky.
Speciální fond cenných papírů se od standardních fondů příliš neliší. Investuje do tradičních finančních instrumentů, pouze pro něj neplatí určitá omezení a informační povinnosti.
Zajímavější je speciální fond rizikového kapitálu, který investuje do akcií či dluhopisů nově zakládaných společností, společností vstupujících na trhy (IPO) s cílem vydělat na růstu a rozvoji podniku. Tyto fondy budou hledat (obdobně jako společnosti poskytující venture kapitál) podniky s vysokým potenciálem růstu v budoucnu. Pro to, aby do fondu nevstupovali nezkušení investoři, je minimální investice do fondu stanovena na 500 tis. Kč. Ve statutu a propagačních materiálech musí být zdůrazněna vysoká rizikovost investice a její dlouhodobý charakter. Rovněž je důležité, že k výroční zprávě fondu patří i údaje o finanční situaci subjektů, do nichž fond (prostřednictvím akcií či obligací) investoval. V neposlední řadě musí být uvedeny možné konflikty zájmů mezi představiteli investiční společnosti či fondu a investory do fondu (tím by se mělo předejít situacím, které známe z KTP Quanta).
Hranice 500 000 Kč a upozornění na vysokou rizikovost je vyžadována i u speciálního fondu zvláštního majetku. S fondem zvláštního majetku se otevírá cesta ke kolektivním investicím např. do zlata a drahých kovů, uměleckých předmětů, apod.
Z hlediska rozmanitosti investic jsou zajímavé ještě fondy nemovitostí a fondy derivátů. Oba fondy mají omezenu minimální investici jednoho klienta na 100 000 Kč
|
O obchodování s deriváty si můžete přečíst více v našem seriálu ZDE |
|
Aktuální zpravodajství o komoditách naleznete ve speciální sekci ZDE |
Fond nemovitostí bude investovat do pozemků a budov, které bude spravovat a získávat tak dodatečný příjem v podobě nájmů, plateb za pořádání různých akcií,… Fond může rovněž investovat do společnosti, která bude ve správě budov již podnikat. Obdobně jako u derivátového fondu musí i tento zveřejňovat náklady (poplatky, provize) jaké byly spojeny s investicí do jednotlivých nemovitostí. Rovněž musí zveřejnit údaje o realitních kancelářích, jejichž služeb využívá.
Investiční politika speciálního fondu fondů a smíšeného fondu odpovídá jejich názvu. Pro smíšený fond platí, že může investovat do instrumentů jako ostatní speciální fondy. Jeho investiční politika však musí být plně popsána ve statutu fondu a pro fond platí nejpřísnější podmínky, podle toho, do kterých instrumentů investuje a jim odpovídajícím speciálním fondům.
Fond fondů investuje do akcií a podílových listů jiných fondů. Fond může mít podíl na jiném fondu maximálně 25 %, proti tomu může mít v jednom fondu zainvestováno maximálně 20 % hodnoty svého portfolia. (V případě, že to bude výslovně uvedeno ve statutu, může být tento podíl až 35 % - v tomto případě však lze již velmi těžko mluvit o diverzifikaci a výhodnosti takového fondu.)
Je zřejmé, že možnosti, do jakých aktiv bude možné investovat prostřednictvím fondů budou mnohem širší. V zákoně jsou menší omezení na investiční limity a rozsah diverzifikace, nicméně Komisí pro cenné papíry bude vyžadován přesný popis
|
|
Kdo bude v České republice dohlížet nad finančními trhy? Bude dozor nadále roztříštěn nebo vznikne regulační "superorgán"? |
Přestože bude existovat možnost vytvoření takových fondů (či registrace zahraničních v ČR), otázkou zůstává, na kolik budou pro domácí investiční společnosti a hlavně investory atraktivní. Je jisté, že nemůžeme čekat masivní otevírání takovýchto fondů po uvedení zákona v platnost. Zatím pouze některé společnosti uvažují o fondech nemovitostí, kde je prý v ČR vysoký potenciál růstu. Pro drobné klienty však často zůstanou spaciální fondy zapovězeny z důvodů omezené minimální investice.
Myslíte si, že se vytvoří poptávka po takovýchto fondech? Budeme ochotni investovat do rizikových fondů, přestože nyní investujeme minimálně i do akcií?
