Co je investiční pojištění?
Investiční pojištění je obdobou kapitálového životního pojištění. Představuje zpravidla kombinaci pojištění pro případ smrti (riziková složka) a investičního spoření prostřednictvím fondů (spořící složka). Hlavní odlišností tohoto pojištění je jeho flexibilita a možnost rozhodování o způsobu investování vložených prostředků, tj. možnost dosažení vyššího zhodnocení, ale na druhé straně také ztráty. Podrobnější informace o tom, co je investiční pojištění a jak funguje, naleznete zde.
Proč je investiční pojištění daňově zvýhodněno?
Účelem daňové podpory životního pojištění byla podpora nestátního pilíře důchodového systému, tedy podpora získání finančních prostředků pro vlastní zabezpečení stáří. Za tímto účelem byly stanoveny určité zákonné podmínky, na základě kterých je možné uplatnit daňové výhody. Smlouva o životním pojištění musí být uzavřena minimálně na dobu 5 let a současně musí být okamžik dožití se konce pojištění stanoven v roce, kdy se pojištěný dožije 60 let věku, případně později. Dále byly stanoveny typy pojištění, na které lze daňové úlevy uplatnit.
Daňové úlevy se vztahují pouze na životní pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití (KŽP) a na důchodová pojištění. Přestože ve výčtu není přímo uvedeno investiční životní pojištění, je zvýhodněno také. Investiční pojištění může vystupovat jako pojištění pro případ smrti nebo dožití, jako důchodové pojištění nebo i jako pojištění pro případ dožití. Obecně jsou předmětem daňového zvýhodnění ta životní pojištění, ve kterých je vytvářen určitý kapitál, který bude sloužit k doplnění finančních potřeb ve stáří. Tuto podmínku investiční pojištění splňuje, neboť je zde vytvářen kapitál prostřednictvím investování do fondů.
Kdy lze využít daňového zvýhodnění investičního pojištění?
Daňového zvýhodnění investičního pojištění lze využít i v případě, kdy již máte uzavřené jiné daňově zvýhodněné životní pojištění. Zaplacené pojistné za dané období se může sčítat za všechna pojištění, odečíst je však možné maximálně 12 000 Kč ročně. Pro odpočet je tak důležitá výše zaplaceného pojistného, nikoliv výše sjednané pojistné částky. Odpočet musí být uplatněn v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele. Pro účely daňového odpočtu je potřeba získat potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném a předložit pojistnou smlouvu. Většina pojišťoven bude provádět tisk daňových potvrzení v lednu 2002 a vydá je na žádost nebo budou na zaslány jednotně všem, kteří splní podmínky pro daňové zvýhodnění.
Příslušné daňové úlevy může využít i zaměstnavatel, pokud bude zaměstnancům na investiční pojištění přispívat. Zajímavá situace může nastat v případě, kdy zaměstnanec daňové výhody nebude využívat a zaměstnavatel ano. Pak teoreticky může dojít k tomu, že zaměstnanec nebude využívat daňových zvýhodnění a příležitostně formou částečných výběrů si bude naspořené prostředky vybírat, aniž by čekal do věku 60 let. Tímto jednáním by se ovšem zaměstnavatel a potažmo zaměstnanec dostal do problémů s finančním úřadem, protože i na takovéto jednání daňové zákony pamatují.
Částečný odkup je nutné dodanit
Moderní produkty životního pojištění, mezi které patří i investiční pojištění, umožňují částečné odčerpání naspořených prostředků. Tyto odkupy byly původně považovány za porušení podmínek stanovených pro daňové zvýhodnění, tj. nebylo by možné dále uplatňovat daňovou výhodu a uplatněné odpočty by musel klient dodanit. Nově by výběr části prostředků z pojištění neměl být považován za porušení podmínek pro uplatnění daňových výhod. Nicméně klient vybrané finanční prostředky musí dodanit. Některé další informace k daňové podpoře životního pojištění by měly být upřesněny Českou asociací pojišťoven. V této souvislosti se domnívám, že tato povinnost by se nemusela vztahovat na případy, kdy by docházelo k pouze dočasnému výběru prostředků. V případě finanční potřeby pojištěného také může být u moderních produktů klientovi nabídnuta půjčku za zvýhodněnou úrokovou sazbu místo částečného odkupu.
Investiční pojištění v praxi
Jednotlivé produkty investičního pojištění se nejčastěji liší variabilitou z hlediska volby pojistného nebo pojistné částky, v možnostech investování spořící složky, výší poplatků a nabídkou připojištění. Před uzavřením pojistné smlouvy investičního pojištění je třeba zvážit zvolení výše pojistné částky. Jejím stanovením v určité výši se rozhodujete, zda pojištění využijete ke krytí rizika smrti (případně jiných rizik) nebo upřednostníte investici. Stanovením minimální garantované pojistné částky pro případ úmrtí (např. u ING Nationale Nederlanden ve výši 10 000 Kč, u Generali 2 000 Kč,…) se rozhodujete pro využití pojištění jako investice. Nevýhodou zůstává srážení určitých prostředků na krytí rizika.
Z pohledu využití investičního pojištění jako daňově zvýhodněné investice do fondů je ideálním produktem investiční životní pojištění ve formě pojištění na dožití, tj. kapitálové investiční pojištění s pojistnou částkou 0 Kč nebo investiční důchodové pojištění. Sjednat pojistnou částku na 0 Kč žádná pojišťovna neumožňuje, ale je možné zavedení investičního pojištění ve splaceném stavu (např. u Winterthur – účtován jednorázový poplatek 2 500 Kč). V případě smrti klienta tak bude vyplacena pouze aktuální hodnotu podílových jednotek a z vložených prostředků není nic strháváno na krytí rizika úmrtí. Nevýhodou ale je, že nelze do pojištění ve splaceném stavu vkládat další prostředky. Vhodnější je tak investiční důchodové pojištění, které také umožňuje využití investičního pojištění jako téměř čistou investici.
Investiční pojištění nelze srovnávat s nákupem podílových listů
Investování do fondů prostřednictvím investičního pojištění má výhodu v daňové podpoře, na rozdíl od klasického nakupování podílových listů má však některé nevýhody. Investiční pojištění není určeno ke krátkodobým spekulacím, ale jde o dlouhodobější záležitost (např. spoření na stáří). Zatímco při prodeji podílových listů po 6 měsících je výnos daňově osvobozen, výnos z pojištění podléhá srážkové dani ve výši 15%. Je třeba také vzít v úvahu placení nejrůznějších poplatků, které tvoří zisk pojišťovny z tohoto produktu. Ten je tvořen rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek, poplatky za správu fondu, poplatky k pokrytí počátečních a správních nákladů dané smlouvy, poplatky za částečný odkup či přemístění prostředků mezi fondy, atd. Bližší představu o poplatcích, které jsou účtovány, získáte z této tabulky:
|
|
Generali |
ING NN |
Winterthur |
|
Roční poplatek za správu fondů (z objemu investice) |
2% |
1,65% |
1,50% |
|
Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek |
5% |
5% |
5% |
|
Roční poplatek na krytí počátečních nákladů (z počátečních podílových jednotek) – běžné pojistné |
7% |
7% |
5% |
|
Měsíční poplatek ke krytí správních nákladů - běžné pojistné |
30 Kč |
50 Kč |
35 Kč |
|
Poplatek za přemístění podílových jednotek mezi fondy |
2 x ročně zdarma, další za 0,25% (min. 50 Kč, max. 500 Kč) |
1x ročně zdarma, další 50 Kč |
1x ročně zdarma, další 100 Kč |
|
Poplatek za částečný odkup |
0,25% (min. 50 Kč, max. 500 Kč) |
0 Kč |
100 Kč |
Zaplacené pojistné se přeměňuje na podílové jednotky příslušných fondů. Poplatek za správu fondů je odečítán úměrně při každém oceňování fondů (stanovení nákupní a prodejní ceny podílových jednotek) a je tak zakalkulován v ceně podílových jednotek. Každý měsíc je pak obvykle z účtu sráženo rizikové pojistné, správní náklady a zpravidla na konci roku také roční poplatek k pokrytí počátečních nákladů. Veškeré korunové poplatky jsou přeměněny podle nákupního kurzu na podílové jednotky, o které se pak sníží počet aktuálních jednotek klienta.
| Další informace můžete nalézt v sekci zaměstnaneckých výhod na serveru zamestnani.idnes.cz |
