Nejprve věnujme pozornost investičním strategiím vhodným pro krátké období. Jelikož pod pojmem "krátké období" máme na mysli horizont jednoho roku až pěti let, můžeme si dovolit použít termín "strategie", aniž bychom se dopustili protimluvu. U horizontu kratšího než rok by bylo vhodnější použít termín "investiční taktika".
Pro účely naší strategické studie použijeme klasické třídy majetku: peněžní trh, obligace a akcie. Akcie můžeme rozdělit na konzervativní (kam bychom zařadili relativně stabilní vyspělé trhy) a na agresivní, kam spadají akcie malých společností, internetové akcie, případně též akcie riskantních rozvíjejících se trhů. V praxi lze počet tříd různě zjemňovat, avšak musíme si dávat pozor, abychom neskončili u příliš jemných nebo podle absurdních klíčů definovaných tříd.
Protože v České republice má jistou tradici ukládání části peněžních prostředků do cizích měn, vezmeme v úvahu ještě tuto kategorii. Nebudeme přitom pro jednoduchost rozlišovat, zda půjde o americký dolar, euro či jinou tzv. tvrdou měnu. Rozhodnutí, do které měny investovat, by bylo záležitostí konkrétního investičního manažera. Zde však půjde pouze o ilustrační příklad.
Celkem tedy máme k dispozici pět tříd investic – pět přihrádek, které jsou naplněny velkým množstvím jednotlivých cenných papírů. Nebudeme na tomto místě zkoumat způsob, jak vybírat jednotlivé cenné papíry. Zaměříme se nyní výhradně na širší třídy investic – konkrétními akciemi, obligacemi či měnami se zatím zabývat nebudeme.
Abychom mohli z těchto pěti tříd investic sestavit strategii, potřebujeme si utvořit názor na jejich výnosy a rizika. Tento názor můžeme opřít o historické statistiky, ekonomické analýzy – a konečně též o intuici. Na základě všech těchto faktorů můžeme dojít například k odhadu výnosů a rizik obsaženému v následující tabulce.
Odhad výnosů a rizik z roku 1999 | ||
Typ investice | Výnosy (%) | Riziko (%) |
Peněžní trh - Kč | 4,00 | 1,00 |
Obligace - Kč | 4,50 | 5,00 |
Akcie - konzervativní | 10,00 | 16,00 |
Akcie - agresivní | 12,00 | 22,00 |
Cizí měny | 3,50 | 8,00 |
Velmi důležité upozornění: údaje obsažené v tabulce jsou pouze ilustrativní a mohou se měnit podle podmínek na finančních a kapitálových trzích. |
Údaje obsažené v tabulce nelze brát jako věčnou pravdu. Očekávané výnosy a rizika se mohou měnit podle podmínek na trhu. Výnosy peněžního trhu a obligací budou záviset na aktuálním tvaru výnosové křivky. Někdy mezi nimi může být velký rozdíl, jindy budou téměř stejné. Může se dokonce stát, že očekávané výnosy obligací budou nižší než potenciální výnosy dosažitelné na peněžním trhu.
Poznámka z roku 2008
Tabulka očekávaných výnosů by začátkem května 2008 vypadala poněkud jinak:
Odhad výnosů a rizik z roku 2008 | ||
Typ investice | Výnosy (%) | Riziko (%) |
Peněžní trh - Kč | 3,00 | 0,50 |
Obligace - Kč | 3,50 | 3,00 |
Akcie - vyspělé trhy | 9,50 | 16,50 |
Akcie - střední a východní Evropa | 11,50 | 18,00 |
Akcie - BRIC a podobné | 12,00 | 24,00 |
Nemovitostní fond | 4,30 | 4,20 |
Cizí měny již nemají velký smysl, a proto s nimi nepočítáme jako se samostatnou třídou aktiv. Naopak třídu "agresivní akcie" můžeme rozdělit na střední a východní Evropu (mimo Ruska) a na akcie typu BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a mimoevropské emerging markets (Malajsie, Thajsko, Mexiko, Argentina, Jižní Afrika atd.). Kromě toho se objevila možnost investovat do nemovitostních fondů – míněny jsou skutečné nemovitostní fondy, nikoli fondy nemovitostních akcií ani akcie typu Immofinanz.
Kromě výnosů a rizik hrají roli také vzájemné korelace výnosů a rizik jednotlivých typů cenných papírů (popřípadě souvislost výnosů cenného papíru a tržního indexu, tzv. koeficient beta). Teoretická finanční literatura klade na korelaci výnosů velký důraz. V praxi se však bohužel ukazuje, že výpočty korelací a koeficientů beta bývají obvykle zatíženy takovou statistickou chybou, že jsou nepoužitelné. Proto budeme pro jednoduchost považovat všechny koeficienty beta použité v optimalizačních výpočtech za přímo úměrné riziku (volatilitě). Dopustíme se tím chyby, avšak tato chyba bude menší, než kdybychom spoléhali na korelace výnosů či koeficienty beta vypočtené "učebnicovou" metodou na základě historických časových řad výnosů.
Náš osobní, subjektivní vztah vůči riziku se nesmí projevit v odhadech výnosů a rizik možných investic. Objeví se však v okamžiku, kdy budeme volit požadovaný výnos našeho portfolia – protože čím větší výnos požadujeme, tím větší riziko musíme podstoupit. Teprve v tomto okamžiku je čas, abychom přikročili k jádru investiční strategie: volbě struktury portfolia podle typů investic. Uveďme několik příkladů různě rizikových investičních strategií pro podmínky nízké inflace i vysokého inflačního rizika. Tedy do každého finančního počasí.
Krátkodobé investiční strategie | |||
Investiční cíl | |||
Minimalizace rizika | Kompromis mezi výnosy a riziky | Maximalizace výnosů | |
Nízké riziko inflace | Konzervativní strategie | Vyvážená strategie | Agresivní strategie |
Vysoké riziko inflace | "Kruhová obrana" | "Poklusem klus" | "Sprint" |
Konzervativní strategie
V rámci této strategie nepožadujeme žádný kladný výnos – staráme se pouze a jedině o minimalizaci výkyvů hodnoty našeho portfolia. Proto asi nikoho nepřekvapí, že konzervativní strategie dává absolutní důraz na nástroje peněžního trhu. V podmínkách roku 2008 jakožto optimální konzervativní portfolio na krátký horizont vychází 100 % nástrojů peněžního trhu. Nulový obsah dluhopisů je způsoben nízkými úrokovými sazbami.
Tato strategie, jakkoli nudná a málo výnosná, může být optimální pro značný počet klientů. V případech typu "mám peníze, které budu za půl roku potřebovat na zaplacení daní" dokonce neexistuje jiná přípustná strategie než tento ultrakonzervativní přístup.
Úryvek je z knihy
"Investiční strategie pro třetí tisíciletí"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz