Lhůta pro podání daňových přiznání je podobně jako v minulých letech stanovena na 31. března. Pouze v případě zpracování daňovým poradcem se lhůta prodlužuje až do 30. června.
Ve svých příkladech se zaměřím na drobné investory, kteří mohou mít s vypořádáním daní největší problémy.
Příklad č. 1: Drobný investor František v říjnu 2007 nakoupil 100 ks akcií firmy ČEZ. V lednu 2008 s ohledem na paniku na trhu tyto akcie prodal. Domnívá se, že nesplnil časový test a vzniklou ztrátu si bude moci vypořádat v ročním zúčtování, o které chce nejpozději do 15. února požádat mzdovou účtárnu svého zaměstnavatele.
Odpověď: V roce 2007 došlo k nákupu akcií s tím, že až do posledního dne roku 2007 tyto akcie drží. Z pohledu daňových povinností za rok 2007 ovšem pouhý nákup nemá vliv na jakékoli daňové povinnosti. Při prodeji v lednu 2008 sice došlo k nedodržení časového testu šesti měsíců, ale tato transakce má vliv na daňové povinnosti až v roce 2008.
Mzdová účtárna na výzvu pana Františka nebude reagovat, neboť jednak jde o daňově relevantní transakci roku 2008 a zároveň tento druh příjmů není možné vypořádat v rámci ročního zúčtování plátcem. V případě, že pan František nemá souběžné příjmy od dalšího zaměstnavatele, jiné příjmy z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu nebo jiné ostatní příjmy, tak daňové přiznání za 2007 podávat nemusí.
Resumé: Samotný nákup jakýchkoli cenných papírů je daňově neutrální. Drobní investoři, kteří v roce 2007 pouze nakupovali a neprodávali, tak nic nezdaňují. Bez ohledu na tržní vývoj těchto investičních instrumentů.
Příklad č. 2: Drobný investor pan Jan uskutečnil v roce 2007 v tabulce uvedené tři prodeje cenných papírů a není si jist svými daňovými povinnostmi za rok 2007.
K titulu A se nedá nic jiného dodat než to, že prodej je z pohledu pana Jana daňově neutrální. Může za to ustanovení § 4, odst. 1, písm. W, které stanovuje lhůtu šesti měsíců mezi nákupem a prodejem jako osvobozující. Tím pádem tato vysoce zisková transakce se vůbec nebude zdaňovat.
Jinak tomu je v případě transakce B a C. Ani jedna z nich nesplnila časový test (šest měsíců mezi nákupem a prodejem), a tím pádem podléhají zdaňování. Pan Jan obě transakce uvede v daňovém přiznání v oddíle Ostatní příjmy s dílčím základem daně 18 000 Kč. Z hodnoty dílčího základu daně je patrné, že zisk z jedné transakce lze započítat proti ztrátě z transakce druhé.
Resumé: Investor by do svého investičního rozhodování měl zahrnout i daňový aspekt. Rozhodne-li se prodat cenný papír před vypršením časového testu, tak by měl vzít v potaz, že takový prodej bude muset zdaňovat, a to v rámci daňového přiznání a dílčího základu 10 – Ostatní příjmy. Pro některé drobné investory může jeden takový obchod znamenat povinnost podat daňové přiznání.
Příklad č. 3. Drobný investor pan Karel uskutečnil v roce 2007 v tabulce uvedené dva obchody. Jeden je ziskový a druhý ztrátový. Celkově ale na těchto obchodech prodělal. Považuje za vtip, aby podával daňové přiznání. Jak by měl postupovat?
Odpověď: Jak bylo patrné z již předcházející odpovědi k příkladu dvě, tak ziskové a ztrátové obchody lze vzájemně kompenzovat. V tomto případě ovšem pan Karel uskutečnil ztrátu v roce 2007.
Konstrukce daňového přiznání v oddíle 10 Ostatní příjmy je taková, že příjmy v rámci jedné skupiny lze vzájemně kompenzovat. To znamená, že je možné kompenzovat ziskové a ztrátové obchody navzájem, ale pouze do limitní hodnoty nula. Jinými slovy nelze vytvořit úhrnnou ztrátu, i když ztrátové obchody v absolutním vyjádření převyšují ty ziskové.
Pan Karel oba tyto obchody uvede do daňového přiznání, ale jako dílčí základ daně v rámci paragrafu 10 Ostatní příjmy bude nula.
Resumé: Investor by měl při svém investičním rozhodování vzít v potaz to, že ztráta z obchodů s cennými papíry je daňově neúčinná. Výsledkem bude daňově neutrální nulový základ daně.
Více čtěte na Investujeme.cz.
