Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Investování v Evropské unii - méně bankovních vkladů, více fondů

  0:05aktualizováno  0:05
Vstup České republiky do Evropské unie se blíží. Jak ovlivní způsoby investování tuzemského obyvatelstva? Mají lidé změnit svou dosavadní investiční strategii, aby ochránili své úspory? Nebo jsou naopak obyvatelé připraveni na vstup více než samotná země?

Při pohledu na strukturu finančních investic české populace je zřejmý stupeň zaostalosti domácího finančního trhu. Zvláště do očí bijící je extrémně vysoký podíl bankovních vkladů na celkovém jmění českých domácností. Vklady představují zhruba osmdesát procent všech finančních úspor. To zhruba odpovídá struktuře finančního majetku Němců nebo Rakušanů v 50. letech minulého století.

V zemích Evropské unie je zvykem investovat mnohem více do životního pojištění, penzijních fondů a hlavně do podílových fondů. Například v Rakousku - které má podobnou finanční a ekonomickou tradici jako Česká republika - investuje průměrný občan do podílových fondů čtyřicetkrát více peněžních prostředků než průměrný Čech. V podílových fondech zaostáváme i za Řeky, kteří investují do podílových fondů desetkrát více než Češi.

Struktura finančního majetku domácnosti

Zdoj: FEFSI, CAIL

Rozdíl lze snadno vysvětlit doposud přetrvávající nedůvěrou ve fondy, která má kořeny v nezvládnuté kuponové privatizaci. Postupně se však tento poměr bude měnit. Lze očekávat, že během tohoto desetiletí podíl bankovních vkladů poklesne pod padesát procent a že dynamicky poroste podíl fondů a životního pojištění. Zejména v oblasti nabídky a kvality podílových fondů jsme již prakticky Evropskou unii dohnali. Je též poměrně málo známým faktem, že úroveň dozoru a regulace podílových fondů se od roku 1998 neuvěřitelně zlepšila. Skandály českých fondů nebo makléřských společností, které dodnes plní novinové stránky, mají vesměs kořeny v dřívějším období. Podílové fondy, které devastující 90. léta přežily, lze označit za bezpečné z „kriminálního“ hlediska. Kdo však chce mít pocit dokonalého bezpečí, může si vybrat z bohaté nabídky zahraničních (evropských) fondů registrovaných v České republice. Během 90. let se v celé západní Evropě stal jenom jeden skandál spojený s podílovými fondy - přičemž správce dotyčného fondu, společnost Deutsche Morgan Grenfell, klienty odškodnil. V Evropě je normální netunelovat.

Optimální strategie

V nabídce a kvalitě fondů tedy již prakticky dosahujeme evropské úrovně. Fondy jsou však složitější než termínové vklady a vyžadují mnohem více přemýšlení při tvorbě investiční strategie. Tato skutečnost klade vyšší nároky nejen na všeobecné finanční povědomí veřejnosti (jehož úroveň je jednoduše otřesná), ale i na odborné znalosti finančních poradců. Zůstává smutným faktem, že jen velmi malé procento těchto pracovníků disponuje takovými znalostmi, aby klientům mohli poskytnout hodnotné poradenské služby. Platí to bohužel i pro pracovníky některých velkých bank. V tomto směru máme ještě ve srovnání s vyspělou Evropou co dohánět.

Jaká je optimální investiční strategie v souvislosti se vstupem do Evropské unie? Kupodivu platí, že samotný vstup České republiky do unie by neměl mít pro investora ekonomický význam. Optimální portfolio je pro každého investora odlišné, podle jeho finanční situace, osobních preferencí a tolerance vůči riziku. Jelikož zatím není jasné, zda Česká národní banka a příští vláda zvolí strategii rychlého či pomalého vstupu do „eurozóny“, nelze ani rozhodnout, zda je optimální investovat do dlouhodobých korunových dluhopisů, anebo zda se jim raději vyhnout. Jeden málo rizikový tip však lze prozradit: vzhledem k poklesu úrokových sazeb a inflace směrem k úrovni obvyklé v Evropské unii lze čekávat růst cen maďarských, polských, bulharských a jiných dluhopisů. České dluhopisy mají již tento proces bohužel za sebou. Dluhopisové fondy zaměřené na východoevropský region na českém trhu nechybí, zajímavá investiční příležitost je tedy otevřena.

EU a ceny nemovitostí

Největší starostí mnoha lidí je, „jestli nepřijdu o peníze, až budeme v Evropské unii“, přičemž mají na mysli hlavně riziko neúměrného nárůstu cen bydlení. Podle střízlivých ekonomických analýz se však zdá, že katastrofický scénář v oblasti cen bydlení po vstupu do unie nehrozí. V zemích, jako je Německo, Rakousko, Nizozemí, Řecko, Irsko či Portugalsko, platí, že cena metru čtverečního průměrného bytu osciluje mezi devíti až třinácti procenty ročního hrubého národního produktu těchto zemí. Čím bohatší země, tím vyšší ceny bydlení.

V tomto srovnání by průměrná rovnovážná cena za metr čtvereční českého bytu (který má vybavení a kvalitu provedení evropského standardu) měla dosahovat zhruba 18 tisíc korun. Ve skutečnosti je ovšem cena obvyklá u českých bytů „evropské“ kvality mnohem vyšší - zejména v Praze se pohybuje i v násobcích rovnovážné hodnoty. To pochopitelně není dlouhodobě udržitelný stav.

Žádné zásadní změny nás po vstupu do EU nejspíš nečekají. Nabídka cenných papírů pro veřejnost je již nyní bohatá. Je jen otázkou času, kdy se veřejnost zbaví nedůvěry, která přetrvává z dob „kuponovky“. Optimální investiční strategie je v zásadě na vstupu do EU nezávislá. A pokud jde o ceny bytů, tam jsme EU již předhonili.

Investujete do podílových fondů, nebo patříte mezi většinovou populaci České republiky ukládající peníze na bankovní vklady? Proč je podle vás tak málo rozšířené investování do fondů?

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Pojistku změnil v pravý čas. Na boj s nemocí bude mít milion korun

Martinovi je 33 let a pracoval jako skladník. Teď je na rodičovské dovolené s malým synem. Zda se do práce vrátí, je nejisté. Jeho život totiž zkomplikovala...  celý článek

Ilustrační snímek
Životní pojistku má více než polovina Čechů. Jaké jsou letošní novinky

Celkem 53 procent Čechů, kteří se dostali do vážné životní situace, přiznává, že to mělo výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny. V...  celý článek

Ilustrační snímek
Léčíte se? Komplikace na dovolené vám pojištění nezaplatí

Dovolená je zaplacená, rodina se těší, ale kromě balení a zařizování provozu opuštěné domácnosti je třeba dodělat spoustu věcí v práci. Dovolenou si člověk...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.