Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Investovat do internetových akcií, nebo ne?

aktualizováno 
Investovat nebo neinvestovat do akcií dynamického sektoru akcií působící v rámci „informační superdálnice“ neboli Internetu? Tuto otázku dnes řeší miliony drobných i větších investorů.

Bohatství, peníze, luxus - Bohatství, peníze, luxus | foto: Profimedia.cz

Jason Zweig z časopisu Money uvádí zajímavou historickou paralelu. Jsou jí tzv. mýtní společnosti neboli turnpike companies. Tyto firmy počátkem 19. století stavěly první americké dálnice – zpevněné silnice, které umožnily zrychlit provoz poštovních a osobních dostavníků na dvojnásobek. Díky nim poklesly náklady na přepravu tuny zboží ze 60 centů počátkem 19. století na 22 centů na míli v roce 1822. Nadšení mnohých cestujících z rychlé a levné dopravy občas dokonce vyústilo ve spontánní modlitby díků při příjezdu do místa určení.

Akcie mýtních společností samozřejmě patřily mezi velmi oblíbené. Jejich popularita dokonce předčila oblibu akcií internetových společností konce století dvacátého. Kolem roku 1800 působily dvě ze tří amerických společností (celkem 219) v dopravě. Ve třicátých letech 19. století, když boom vrcholil, jich přibylo dalších zhruba pět set. O jejich počáteční úpisy byl obrovský zájem, poptávka předčila nabídku někdy až v poměru 100 : 1. Navzdory obrovskému přínosu prvních amerických dálnic pro tehdejší hospodářství se jejich akcionáři dočkali těžkého zklamání. V Nové Anglii, kde působilo 230 mýtních společností, jich pouze šest (!) přineslo dlouhodobý kladný výnos (3–5 % p.a.). I ten však zaostával za výnosy tehdejších vládních obligací (5–7 % p.a.).

Důvody? Cenová konkurence a nové technologie (plavební kanály a parníky, později železnice) srazily výši vybíraných mýtních poplatků na minimum. Jak Zweig podotýká, je ironické, že železniční společnosti často využívaly infrastrukturu vybudovanou mýtními společnostmi. Také průmyslová revoluce občas požírá své děti.

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Jak obchodovat s českými akciemi on-line se dozvíte ZDE.

Vraťme se však k našemu dilematu ohledně akcií internetových společností. Paralela s mýtními společnostmi nás nabádá ke skepticismu. Velmi jasně totiž ukazuje, že ani příznivá budoucnost průmyslového odvětví nezaručuje nadprůměrné výnosy akcií podniků, které v tomto odvětví působí. Kupodivu i na tak přesvědčivé argumenty, jaké přednesl proti internetovým akciím Jason Zweig, lze najít protiargumenty.

Paralela „informační superdálnice“ a mýtních společností, které provozovaly první skutečné dálnice, není přesná. Doprava zboží, osob a pošty měla své limity, které byly dány rychlostí dostavníků (nijak závratnou), počtem obyvatel tehdejších USA, počtem amerických měst a objemem fyzické produkce zboží. Tyto limity celkem představovaly poměrně nízký „strop“ pro růst tržeb mýtních společností. Proto lze pochopit, že počáteční optimismus po krátkém období rozletu musel nutně narazit – a že náraz byl tvrdý.

Internet žádné fyzické hranice nemá

Počet jeho uživatelů dynamicky roste a hranice růstu je zatím v nedohlednu. Průměrný růst produktivity amerického průmyslu v letech 1990–97 dosahoval necelých dvou procent ročně. Naproti tomu růst produktivity v odvětví informačních technologií dosáhl hodnoty 24 % ročně. To však je stále ještě málo ve srovnání s některými konkrétními internetovými firmami. Například knihkupectví Amazon.com dosáhlo v letech 1996–98 275% růstu produktivity (což je v ročním průměru 55% růst). Internetové obchodování a podnikání má tedy obrovský potenciál, který teprve začíná být využíván. Z hlediska investora je nesmírně lákavé, že z velké části nejde o přenos fyzického zboží (jako v případě internetového knihkupectví), ale o přenos informací (například v oblasti internetového bankovnictví). Zde je „strop“ růstu nesrovnatelně vyšší než v případě mýtních nebo automobilových společností.

Kromě toho dochází k synergickému efektu. Do fungování Internetu je zapojena celá řada firem, které si nijak nekonkurují, nýbrž se navzájem podporují. „Internetový průmysl“ zahrnuje celé spektrum podniků: od výrobců hardware a software přes telekomunikační společnosti, poskytovatele spojení (Internet providers) až po internetová knihkupectví, makléřské firmy a reklamní agentury. Nabízí se opět paralela s automobilovým průmyslem, který v nejširším smyslu tohoto termínu zahrnuje všechno možné: od oceláren a ropných společností přes samotné automobilky až po výrobce autošamponů, aromatických stromečků a mobilních WC.

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše pravidelná rubrika- Vyplatí se?

Který z mnoha článků internetového průmyslu poskytne investorům nejvyšší zisky?

Největší prospěch z rozvoje americké dopravní infrastruktury měly v minulém století průmyslové firmy. Ty získaly možnost levně a ve velkých objemech dopravovat suroviny a zboží. V roce 1884, kdy vydavatelství Dow Jones začalo vydávat svůj první akciový index, obsahoval tento index devět akcií železničních společností a dvě akcie průmyslových podniků (Charles Dow měl geniální intuici, když již v roce 1882 prohlásil: „Trh průmyslových akcií je předurčen stát se obrovským spekulativním trhem Spojených států.“

Dnes zní tato věta banálně, ale tehdy šlo o skvělou identifikaci příležitosti, která nebyla zdaleka tak zřejmá, jak se jeví ze současného pohledu. Odpovídalo to tehdejšímu relativně vysokému významu dopravy a malému významu průmyslu. Akcie železničních společností, které tolik přispěly k rozvoji průmyslu, nyní patří minulosti a v centru zájmu je průmysl. Je možné, že zanedlouho akcie společností, které používají Internet pro účely zprostředkování obchodů, ztratí svoji zajímavost. Dosavadní růst produktivity firmy Amazon.com je sice impozantní, avšak dříve či později dojde v sektoru Internetem podporovaného maloobchodu k podstatnému zostření konkurence a k poklesu obchodních marží. Internet bude stále více využíván přímo výrobci zboží a poskytovateli služeb. Proč má zákazník platit knihkupci, když si může knihu objednat levněji přímo u nakladatele? Totéž platí i pro ostatní zboží a služby.

Podle dosavadních zkušeností z jiných odvětví se rovněž zdá, že vítězství bude patřit silným značkám. Naproti tomu firmy vyrábějící zboží a poskytující služby „komoditního typu“ (tj. snadno zaměnitelné) jsou pod vlivem konkurenčního boje nuceny snižovat obchodní marže na minimum podobně jako kdysi mýtní společnosti.

Ale které značky se v budoucnosti prosadí a které zaniknou?

Zde je namístě varování před dosavadními úspěchy některých „zavedených“ značek. Investoři, kteří se v roce 1920 rozhodovali mezi akciemi automobilek Chrysler nebo PierceArrow, neměli lepší nástroj pro výběr akcií než náhodu. Analýzy finančních výkazů byly v tomto případě bezcenné. V přesně stejné situaci jsou dnes zájemci o investování do „informační superdálnice“.

Dilema, zda investovat do internetových společností anebo se jim vyhnout, proto není jednoduše řešitelné. Optimálním přístupem je investovat část investičního portfolia do dobře diverzifikovaného fondu zaměřeného nejen na sektor Internetu, ale také na telekomunikace a informační technologie. V odvětví, kde neexistuje lepší šance výběru budoucích vítězů než náhoda, je důkladná diverzifikace ještě mnohem potřebnější než v zavedených a stabilizovaných sektorech průmyslu.

Zdroj: www.wilshire.com

Je samozřejmé, že na internetový fond budeme pohlížet jako na agresivně rizikovou součást našeho portfolia. Teprve budoucnost ukáže, které společnosti uspějí a které zaniknou. Ale to už bude možná na světě nové revoluční průmyslové odvětví, které na sebe upoutá zájem investorů a internetové akcie odsune mezi podobně „nudné“ sektory, jakými jsou dnes průmysl stavebních hmot, papír a celulóza nebo těžká chemie.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

6. díl: Vyděláte s emerging markets? 

7. díl: Volatilita ovlivňuje výši vašich budoucích výnosů

8. díl: Kdy se blíží burzovní krach?

9. díl: Jak předpovídat výnosy

10. díl: Kolik vyděláte na akciích?

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru dojdete, když se začtete do finančních...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Ilustrační snímek
Zlato je úplně jiná investice, která dává smysl, říká analytik

Investice do zlata je jednou z možností, jak uložit volné peníze. Analytik Pavel Ryska upozorňuje, že kolem investic do zlata koluje řada mýtů. Reaguje tak na...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.