Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

J. Rusnok: posun doby odchodu do penze je nutný

aktualizováno 
Před novou vládou bude stát velký problém: penzijní reforma. Stát bude v budoucnu jen obtížně zajišťovat příjem pro rostoucí počet penzistů. Kdy je třeba začít starat se sám? Kdy by měli lidé do důchodu odcházet? Na vaše dotazy odpovídal Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR a poradce Výkonné rady a ředitel pro penzijní připojištění ING Česká a Slovenská Republika.
Jiří Rusnok - prezident Asociace penzijních fondů ČR

Jiří Rusnok - prezident Asociace penzijních fondů ČR | foto: iDNES.cz

Jiří Rusnok odpovídal na dotazy o možné podobě penzijní reformy i jejích dopadech. Dále se vyjadřoval k otázce na dostatečnost zhodnocení úspor v penzijních fondech. "Problém je v tom, že PF jsou ze zákona nuceny garantovat veškeré vklady a minulé výnosy na roční bázi, čili na konci každého roku. Jsou tedy nuceny investovat velmi opatrně - konzervativně a v zásadě krátkodobě. To pochopitelně vede k relativně nižším výnosům oproti některým jiným formám investic. Změní-li se tato podmínka, pak jistě bude možno dlouhodobě dosahovat vyšších výnosů," uvedl.

Dotazy k výhodnosti penzijního připojištění se týkaly i státního příspěvku - zda bude v budoucnu vyšší. "Jistě to nevím, ale pevně doufám, že ano. Náš systém dobrovolného penzijního připojištění je velmi úspěšný z hlediska počtu účastníků, dnes cca 3 400 000, tj. po odečtení důchodců asi 55 % všech ekonomicky aktivních. O to se jistě významně zasloužil i model státního příspěvku. Ten však v zásadě zůstal zafixován na stejné úrovni jako při svém zavedení v roce 1994. Takže myslím, že je čas na jeho valorizaci, resp. oživení, a dovedu si představit i to, že bude výrazně zvýšen i jako kompenzace za zrušení daňové úlevy pro fyzické osoby v kontextu připravovaného systému rovné daně z příjmu," odpověděl na tuto otázku Jiří Rusnok.

Zájem čtenářů se týkal i bezpečnosti úspor ve fondech - přesněji toho, jaká je pravděpodobnost, že některý z českých penzijních fondů zkrachuje. Toho se Jiří Rusnok neobává: "Finanční spolehlivost se obvykle v civilizovaném světě měří ratingem respektovaných ratingových agentur. Pokud se podíváte, jaké mají z tohoto pohledu hodnocení společnosti na trhu penzijního připojištění v ČR (resp. jejich mateřské společnosti), tak zjistíte, že průměrný rating např. u S&P je stejný nebo vyšší, než má ČR. Takže pravděpodobnost krachu či nesplnění svých závazků je u průměrného PF stejná nebo menší než u ČR jako státu. V ČR obecně panuje iluze o tzv. státních garancích, zejména pokud jde o dlouhodobou finanční spolehlivost státu."

Všechny odpovědi naleznete ZDE

Penzijní reforma: co navrhují jednotlivé strany

Návrh ČSSD počítá se zohledněním výše odvodů do výše důchodu. ODS by zavedla rovný důchod. Podle ministra práce Zdeňka Škromacha sociální demokraté nepodpoří vládu, která by v penzijní reformě chtěla omezit odvody do státní kasy. Takovým odmítnutím by ale ČSSD dala najevo, že o žádnou reformu nestojí, říká místopředseda ODS Petr Nečas.

ODS navrhovala pokles odvodů z nynějších 28 % na 20 %. Peníze, které by lidé ušetřili, by mohli použít na spoření, pořízení bydlení či jiné zajištění na stáří. Podle návrhu ODS by lidé odváděli státu nižší procento ze svého příjmu než dnes, dostávali by pak všichni stejnou částku zhruba ve výši životního minima.

Lidovci navrhovali částečné vyvázání se z odvodů, tyto peníze by si občané mohli spořit v penzijních fondech. Podle lidoveckého modelu by lidé měli mít šanci až 8 % z odvodů převést do soukromých fondů. Do státního systému by platili méně, menší by byl i důchod od státu. Zelení by snížili odvody o 3 %, která by lidé mohli vložit do fondů. Podobnou představu mají i zelení. Komunisté by systém příliš neměnili.

Předseda ČSSD a vlády Jiří Paroubek nevyloučil podporu kabinetu, který s lidovci a zelenými vytváří šéf ODS Mirek Topolánek. Řekl ale, že jeho strana nehodlá "vpustit soukromý kapitál do důchodového zabezpečení".

Kdo odpovídal na vaše dotazy

Jiří Rusnok absolvoval Národohospodářskou fakultu pražské VŠE v roce 1984. Od roku 1992 do roku 1998 byl ekonomickým poradcem Českomoravské konfederace odborových svazů. V dubnu 2001 byl jmenován ministrem financí ČR. Od července 2002 po parlamentních volbách se stal poslancem PSP ČR a byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu ČR. Politiku opustil v březnu 2003 a od května téhož roku pracuje ve společnosti ING jako poradce Výkonné rady a ředitel pro penzijní připojištění - ING Česká a Slovenská Republika, přičemž rovněž zastává pozici prezidenta Asociace penzijních fondů ČR.

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.