Práce v jedné firmě po většinu aktivního života se dnes už příliš nenosí. Přesto podle aktuálního průzkumu personální společnosti Randstad více než desetina oslovených českých zaměstnanců pracuje u svého aktuálního zaměstnavatele přes dvacet let.
Průzkum, který v půlce roku oslovil přes 400 zaměstnanců, pak také ukazuje, že polovina dotázaných lidí u svého současného zaměstnavatele pracuje méně než pět let. Podle personálních odborníků je takové rozvržení pochopitelné, a navíc před přehnanou a bezhlavou věrností jedné firmě varují.
Delší doba přináší profesní slepotu
"Pokud člověk zůstává beze změny na jedné pozici déle než tři až pět let, hrozí mu takzvaná profesní slepota, tedy stav, kdy už není schopen vnímat věci, které by například nově příchozí zaměstnanec viděl," vysvětluje Lenka Nováčková, personální ředitelka společnosti Randstad.
Podle ní však není smyslem jen posun směrem vzhůru, ale třeba i "do stran". "Někdy stačí jen změna zařazení, nový typ práce, nové úkoly," dodává Nováčková.
Jsou však i činnosti, kde je pochopitelné profesní zestárnutí. Třeba v akademické sféře, ve výzkumu, vývoji, ale také na vysokých manažerských postech. "Ani zde ale není dobré, když manažer setrvává třeba 15 či 20 let na jednom místě. Je pohlcen návyky, v případě ztráty zaměstnání pak mívá velké problémy se získáním nové práce," popisuje zkušenosti Barbora Tomšovská, hledačka manažerů z personální společnosti Touchdown.
Může se hoditHledáte novou nebo lepší práci? Na jobDNES.cz najdete přes 15,5 tisíce pracovních nabídek. |
Nebezpečné jsou také příliš časté změny práce. Takzvaní "job-hoppers", jak personalisté pracovní cestovatele v hantýrce označují, nejsou mezi firmami úplně oblíbení.
"Když má někdo třeba tři pracovní štace za sebou a každou po jednom roce, tak už to nevypadá dobře. Někdy se to může stát, ale je dobré, aby tam byla jedna aspoň třeba tříletá zkušenost, tím ukáže loajalitu," míní Tomšovská.
Každý druhý jde za lepšími podmínkami
Průzkum společnosti Randstad ukázal, že během posledních šesti měsíců změnilo práci 13,7 procenta lidí. Oslovení lidé nejčastěji uvedli, že důvodem byly lepší podmínky, které jim nový zaměstnavatel nabídl.
Druhým nejčastějším důvodem pro změnu práce byly organizační důvody, tedy propouštění. Propouštění častěji ovlivnilo ženy, hned ve 40 procentech případů, u mužů to bylo jen 32 procent.
Dalšími nejčastějšími důvody pro změnu místa byl konflikt se zaměstnavatelem nebo osobní touha po změně.
I přesto, že se letos na trh práce vrací recese, byl přestupní ruch čilejší než v předcházejících letech. Ve stejném období loňského roku Randstad evidoval, že práci změnilo 10,2 procenta lidí, o rok dříve to bylo 10,1 procenta.
I přes letošní zvýšený ruch ale zůstáváme ve změnách práce výrazně za poměry západních zemí. Například v sousedním Německu podle Randstadu letos změnilo zaměstnání přes 20 procent osob, nejčastěji kvůli organizačním změnám. V USA to bylo 15,5 procenta a třeba ve Velké Británii změnilo místo 17,4 procenta lidí.
