Od začátku roku platíme za všechno víc, vzrostla daň z přidané hodnoty, jsou dražší energie, teplo, voda, benzin, přesto podle průzkumu Češi uspořili víc peněz. Jak je to možné?
Svět spoření
Poznámka: Částky jsou za domácnost za 1.čtvrtletí 2012 Zdroj: ING Bank |
"Ono je to vlastně logické. Konec roku, je ve znamení vyšších výdajů kolem Vánoc a na začátku roku lidé více šetří," vysvětluje rozpor ředitel retailové části ING Bank Libor Vaníček a dodává: "Řada lidí také dostala v lednu vyplacené odměny a bonusy a jejich pravidelné výdaje nebyly tak vysoké." Další pokles úspor čekají zase v létě, to budou lidé utrácet za dovolenou.
Pokud se podíváme na data podle vzdělání, nejdéle by ze svých úspor přežili vysokoškoláci, kterým by naspořené peníze pokryly v průměru čtyři měsíce a šest dní. Oproti tomu spoluobčanům se základním vzděláním by rezervy nevystačily ani na dva měsíce.
Pro lepší názornost přinášíme tři příklady modelové rodiny Novákových s vypočítanou délkou přežití v případě, že o příjmy přijdou oba živitelé, další, že o příjem přijde jeden z manželů a třetí případ, kdy pan Novák na dlouho onemocní.
Jak je vidět z obrázků, rezerva 80 tisíc korun, kterou manželé našetřili, by jejich běžné náklady stačila pokrývat nejdéle v případě ztráty příjmu kvůli dlouhodobé nemoci. Rodina by přežila bez problémů osm měsíců.
Mohli bychom ušetřit až čtvrtinu platu
Průzkum sledoval i další parametry. Pokud by domácnosti chtěly, dokázaly by odkládat a spořit až čtvrtinu svého platu, což je o šest procent více, než na konci roku 2011.
Příjmy nejvíce převyšují pravidelné výdaje u domácností z menších měst, protože zde mají lidé i nižší životní náklady. Nejlépe si finanční rezervy vytvářejí vysokoškoláci, ti jsou schopni odkládat stranou až 31 procent příjmů. Naopak nejméně šetří Češi se základním vzděláním, a to pouze 14 procent.
Evropané šetří, aby měli rezervu na horší časy
Na otázky proč spoříme a na co bychom chtěli naspořené peníze použít, odpovídali respondenti nejenom v České republice, ale i v dalších 12 evropských zemích.
Mezi tři nejčastější důvody spoření patří tvorba finanční rezervy, spoření na dovolenou a na koupi dražšího zboží jako je například auto či nákladnější elektrospotřebiče. Češi také častěji než obyvatelé okolních zemí spoří pro své děti, na jejich vzdělání a budoucnost.
"Pozitivní je pro nás fakt, že se nezanedbatelná část Čechů chystá díl svých úspor použít na splacení dluhů," říká Vaníček.
Největší podíl úspor padne na dovolenou
Více než třetina Čechů letos žádnou dovolenou neplánuje. "Na dovolenou se letos nevypraví téměř 60 procent lidí se základním vzděláním, ale asi 18 procent respondentů z řad vysokoškoláků," uvádí Libor Vaníček a dodává, že vysokoškoláci mají větší příjmy, a tudíž si mohou častěji dovolit vycestovat.
Ti, kdo se na dovolenou chystají, ji budou hradit převážně ze svých úspor, nebo z peněz, které mají aktuálně k dispozici. V rámci finančních rezerv českých domácností tvoří právě dovolená nejvyšší očekávaný výdaj v letošním roce.
"Mám radost z toho, že pouze jedno procento respondentů plánuje si peníze na dovolenou půjčit. To je oproti minulým letům pozitivní posun. Je vidět, že se finanční gramotnost Čechů zvyšuje a čím dál více z nás považuje zadlužení kvůli krátkodobému požitku, jakým je dovolená, za zbytečný luxus," doplňuje Libor Vaníček. Nejvíce si na dovolenou půjčují lidé se základním vzděláním a mladí do 29 let.
Výdaje na dny volna plánuje polovina dotazovaných zhruba ve stejné výši jako v loňském roce, čtvrtina pak očekává, že za dovolenou utratí více, a jen každá desátá domácnost očekává nižší výdaje, než před rokem.
Jestli si chcete spočítat, jak je na tom právě vaše rodina, podívejte se na webové stránky ING Banky Svět spoření. Zde najdete i vylepšenou kalkulačku. Po zadání údajů se dozvíte nejenom svůj index úspor, tedy dobu, po kterou přežijete při ztrátě příjmu, ale i doporučení, co byste měli dělat, aby toto číslo bylo co nejvyšší.