Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi spoří více než loni, největší podíl úspor použijí na dovolenou

aktualizováno 
Kdyby průměrná česká domácnost přišla o veškeré příjmy, byla by schopná přežít z naspořených peněz dva měsíce a 18 dnů. To je o devět dnů více, než to bylo loni v prosinci. Vyplynulo to z průzkumu ING Bank.
Češi se naučili si na dovolenou ušetřit, půjčuje si na ní stále méně lidí. Ilustrační snímek

Češi se naučili si na dovolenou ušetřit, půjčuje si na ní stále méně lidí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Od začátku roku platíme za všechno víc, vzrostla daň z přidané hodnoty, jsou dražší energie, teplo, voda, benzin, přesto podle průzkumu Češi uspořili víc peněz. Jak je to možné?

Svět spoření

  • Průměrná výše úspor – 97 851 Kč
  • Průměrné pravidelné výdaje  – 23 127 Kč
  • Index úspor (úspory/výdaje) – 2,6 (2 měsíce a 18 dní)
  • Průměrné měsíční příjmy – 28 990 Kč
  • Průměrné měsíční výdaje – 23 127 Kč
  • Potenciál spoření (příjmy/výdaje) – 25 %

Poznámka: Částky jsou za domácnost za 1.čtvrtletí 2012  Zdroj: ING Bank

"Ono je to vlastně logické. Konec roku, je ve znamení vyšších výdajů kolem Vánoc a na začátku roku lidé více šetří," vysvětluje rozpor ředitel retailové části ING Bank Libor Vaníček a dodává: "Řada lidí také dostala v lednu vyplacené odměny a bonusy a jejich pravidelné výdaje nebyly tak vysoké." Další pokles úspor čekají zase v létě, to budou lidé utrácet za dovolenou.

Pokud se podíváme na data podle vzdělání, nejdéle by ze svých úspor přežili vysokoškoláci, kterým by naspořené peníze pokryly v průměru čtyři měsíce a šest dní. Oproti tomu spoluobčanům se základním vzděláním by rezervy nevystačily ani na dva měsíce.

Pro lepší názornost přinášíme tři příklady modelové rodiny Novákových s vypočítanou délkou přežití v případě, že o příjmy přijdou oba živitelé, další, že o příjem přijde jeden z manželů a třetí případ, kdy pan Novák na dlouho onemocní.

Jak dlouho dokáže žít domácnost při ztrátě příjmů

Jak dlouho dokáže žít domácnost při ztrátě příjmů

Jak dlouho dokáže žít domácnost při ztrátě příjmu

Jak dlouho dokáže žít domácnost při ztrátě příjmu

Jak dlouho dokáže žít domácnost při dlohodobé nemoci

Jak dlouho dokáže žít domácnost při dlohodobé nemoci

Jak je vidět z obrázků, rezerva 80 tisíc korun, kterou manželé našetřili, by jejich běžné náklady stačila pokrývat nejdéle v případě ztráty příjmu kvůli dlouhodobé nemoci. Rodina by přežila bez problémů osm měsíců.

Mohli bychom ušetřit až čtvrtinu platu

Průzkum sledoval i další parametry. Pokud by domácnosti chtěly, dokázaly by odkládat a spořit až čtvrtinu svého platu, což je o šest procent více, než na konci roku 2011.

Příjmy nejvíce převyšují pravidelné výdaje u domácností z menších měst, protože zde mají lidé i nižší životní náklady. Nejlépe si finanční rezervy vytvářejí vysokoškoláci, ti jsou schopni odkládat stranou až 31 procent příjmů. Naopak nejméně šetří Češi se základním vzděláním, a to pouze 14 procent.

Porovnání průměrných příjmů a výdajů rodin

Porovnání průměrných příjmů a výdajů rodin

Potenciál spoření

Potenciál spoření

Evropané šetří, aby měli rezervu na horší časy

Na otázky proč spoříme a na co bychom chtěli naspořené peníze použít, odpovídali respondenti nejenom v České republice, ale i v dalších 12 evropských zemích. 

Mezi tři nejčastější důvody spoření patří tvorba finanční rezervy, spoření na dovolenou a na koupi dražšího zboží jako je například auto či nákladnější elektrospotřebiče.  Češi také častěji než obyvatelé okolních zemí spoří pro své děti, na jejich vzdělání a budoucnost.

Na co lidé spoří ve 13 zemích

Na co lidé spoří ve 13 zemích

Co uděláme s úsporami

Co uděláme s úsporami

"Pozitivní je pro nás fakt, že se nezanedbatelná část Čechů chystá díl svých úspor použít na splacení dluhů," říká Vaníček.

Největší podíl úspor padne na dovolenou

Více než třetina Čechů letos žádnou dovolenou neplánuje. "Na dovolenou se letos nevypraví téměř 60 procent lidí se základním vzděláním, ale asi 18 procent respondentů z řad vysokoškoláků," uvádí Libor Vaníček a dodává, že  vysokoškoláci mají větší příjmy, a tudíž si mohou častěji dovolit vycestovat.

Ti, kdo se na dovolenou chystají, ji budou hradit převážně ze svých úspor, nebo z peněz, které mají aktuálně k dispozici. V rámci finančních rezerv českých domácností tvoří právě dovolená nejvyšší očekávaný výdaj v letošním roce.

"Mám radost z toho, že pouze jedno procento respondentů plánuje si peníze na dovolenou půjčit. To je oproti minulým letům pozitivní posun. Je vidět, že se finanční gramotnost Čechů zvyšuje a čím dál více z nás považuje zadlužení kvůli krátkodobému požitku, jakým je dovolená, za zbytečný luxus," doplňuje Libor Vaníček. Nejvíce si na dovolenou půjčují lidé se základním vzděláním a mladí do 29 let.

Financování dovolené

Financování dovolené

Výdaje na dny volna plánuje polovina dotazovaných zhruba ve stejné výši jako v loňském roce, čtvrtina pak očekává, že za dovolenou utratí více, a jen každá desátá domácnost očekává nižší výdaje, než před rokem.

Jestli si chcete spočítat, jak je na tom právě vaše rodina, podívejte se na webové stránky ING Banky Svět spoření. Zde najdete i vylepšenou kalkulačku. Po zadání údajů se dozvíte nejenom svůj index úspor, tedy dobu, po kterou přežijete při ztrátě příjmu, ale i doporučení, co byste měli dělat, aby toto číslo bylo co nejvyšší.



Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.