Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi spoří více než dřív, na krize však připraveni nejsou

aktualizováno 
České domácnosti se po finanční stránce zocelují. Bez příjmů by vydržely v průměru čtyři měsíce a šest dní, což je za poslední dva a půl roku vůbec nejdelší období. Na překonání „zlého“ období to však nestačí.
V hospodaření s rodinnými financemi české domácnosti právě nevynikají. Lidé utrácejí za zbytečnosti, hradí pozdě své závazky a moc si nešetří na horší časy, přestože by mohli. Ilustrační snímek

V hospodaření s rodinnými financemi české domácnosti právě nevynikají. Lidé utrácejí za zbytečnosti, hradí pozdě své závazky a moc si nešetří na horší časy, přestože by mohli. Ilustrační snímek | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Když přijdou potíže, měly by rodiny mít našetřeno na půl roku až rok, jinak se snadno ocitnou v dluzích. Možnost šetřit přitom mají, špatné výdaje je však o úspory připravují.

Potenciál spoření ING Bank, který ukazuje, o kolik příjmy domácností převyšují jejich výdaje, ve druhém čtvrtletí dosáhl 32 procent, o tři procenta více než v prvním kvartále. Pokud by Češi dokázali tuto sumu ušetřit, byli by na budoucnost zajištěni dostatečně, a to během dvou až čtyř let.

Češi se zajistit mohou, ale nechtějí

Experti totiž radí ukládat si stranou 15 až 30 procent příjmů - desetinu až pětinu dávat na dlouhodobé cíle, jako je studium, bydlení a zabezpečení na stáří, a pět až deset procent investovat do pojištění smrti či úrazu v případě, že je rodina závislá na jednom příjmu. Praxe je však jiná. Pravidelně spořit, a ještě v takové výši, dokáže jen málokdo.

„Pětina českých rodin nemá podle dostupných průzkumů žádnou finanční rezervu. Každý patnáctý Čech ji má na méně než týden, téměř třetina domácností pouze na týden až měsíc a třicet pět procent lidí na dva až tři měsíce,“ říká insolvenční správce firmy Vše pro insolvenci Jan Malý.

Finanční rezervy českých domácností jsou tak podle něj velmi nízké a při výpadku příjmů se do finančních problémů dostane drtivá většina z nich. Konce jsou pak neradostné. 

V osobním bankrotu letos končí každý měsíc v průměru 1 648 lidí, loni to bylo o padesát na měsíc méně. Do problémů se přitom nedostávají jen lidé s nízkým vzděláním, kteří nedokážou zvážit rizika při pořízení půjčky, ale i ti vzdělaní, kteří se mohou do dluhů propadnout bez svého zavinění, například tehdy, když zdědí dluhy, ztratí zaměstnání či onemocní. Člověk v tísni upozorňuje na případy, kdy lidé zapomenou zaplatit závazky v řádu deseti či stovek korun a kvůli exekuci se jim pak dluhy vyšplhají na desetitisíce, což se ročně stane zhruba 2 600 Čechů.

Peníze lidem často unikají zbytečně

Za to, že je peněženka před výplatou prázdná, může řada špatných zvyklostí:

  • před nákupem si lidé nenapíšou seznam potřebných věcí a do košíku dávají vše, co vidí v regálech, 
  • před výletem si neudělají svačinu a platí pak za drahé občerstvení na cestě, 
  • vyhazují účtenky a nemohou reklamovat rozbité zboží, 
  • mají drahé dodavatele energií, 
  • drží si předražené pojistky či jich mají více na jednu věc, protože si nehlídají, co podepisují, 
  • platí složenkou to, co jde hradit trvalým příkazem, 
  • mají více bankovních účtů v rodině. 

Červencový výzkum agentury Ipsos odhalil, že pětina lidí vůbec neví, jaké poplatky své bance platí, a téměř 60 procent neumí správně popsat RPSN a tápe v tom, jak drahý úvěr si vlastně pořizuje. 

Jak šetříme

  • Čtyři měsíce a šest dní by Češi přežili při výpadku příjmů.
  • V meziročním srovnání je to o dva týdny a oproti minulému čtvrtletí dokonce o tři týdny déle.
  • Půl roku a déle vydrží úspory domácností vysokoškoláků, jsou na tom nejlépe ze všech.
  • Naopak nejhůře jsou na tom lidé se základním vzděláním, kteří by dokázali chod domácnosti financovat jen asi dva a půl měsíce.
  • Z regionálního pohledu mají nejvíce naspořeno Pražané a Středočeši, a to přibližně na čtyři a půl měsíce.
  • 32 procent svých příjmů by mohly ušetřit české domácnosti, kdyby chtěly. Zatímco v minulém roce i v předchozím čtvrtletí to bylo o tři procenta méně.
  • Vysokoškolsky vzdělaní lidé by uměli ušetřit 41 procent příjmů. Naopak ti se základním vzděláním by mohli odkládat stranou pouze 25 procent příjmů.
  • Z regionálního pohledu mají vyšší spořicí potenciál Čechy než Morava.

Zdroj: ING Bank Index úspor domácností, ING Potenciál spoření

Lidé také mohou platit zbytečné sankce jen za to, že hradí své závazky až v den splatnosti, což je nebezpečné, protože převod peněz může trvat až dva dny a v případě svátků i necelý týden. „Řada lidí si myslí, že den splatnosti je ten, kdy mají zadat příkaz k úhradě. To však není pravda. V ten den už má být částka připsána na účet adresáta,“ upozorňuje Michal Kozub, analytik Home Credit. Podle průzkumu této společnosti nechává platby na poslední chvíli pětina lidí.

Učitelé jdou příkladem

Že jde s penězi dobře vyjít, i když příjmy nejsou nijak závratně vysoké, ukazují například učitelé. Ačkoliv podle ČSÚ vydělávali ve druhém čtvrtletí zhruba o
1 100 korun méně než průměrný Čech, téměř dvě třetiny z nich dokázaly podle průzkumu MindBridge Consulting pro Partners i přesto šetřit. Každý sedmý učitel přitom uměl odložit stranou dost peněz. 

„Pedagogové mají finanční situaci lépe pod kontrolou než zbytek populace. Je to dáno tím, že sami jsou disciplinovanou skupinou lidí, kteří - byť s nižšími příjmy - nevytvářejí sami sobě dluhovou past,“ říká Lada Kičmerová, ředitelka marketingu Partners.

Podle Kičmerové potvrzuje zodpovědný přístup učitelů k vlastním financím i skladba finančních produktů, které buď mají, nebo měli. Jsou to převážně spořicí produkty, jež převažují nad těmi úvěrovými. Zatímco stavební spoření má 66 procent učitelů a na spořicím účtu či termínovaném vkladu šetří polovina z nich, spotřebitelský úvěr splácí jen pětina a hypotéku čtvrtina dotázaných. Rezervu v podobě kreditní karty má polovina pedagogů a kontokorent dvě pětiny z nich.

V portfoliu pedagogů jsou však jen minimálně zastoupeny investiční produkty, například jen každý desátý investuje do podílových fondů. „Je to nejspíš dané tím, že učitelé mají všeobecně nižší příjmy a mají dojem, že se jich investice netýkají. Pravidelně investovat lze přitom řádově už za stovky měsíčně,“ dodává Lada Kičmerová.

Kdy obvykle platíte pravidelné měsíční platby?

celkem hlasů: 689

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 24. října 2014. Anketa je uzavřena.

Okamžitě či krátce po příchodu hlavního příjmu 303
Až těsně před datem splatnosti faktury/složenky 188
Ihned po příchodu faktury/složenky 152
Jinak 46

S hospodařením domácností pomáhá také FINmarket.cz. Přehledně srovná:



Kolik musíte spořit

let %
Vypočítat
Musíte pravidelně ukládat
Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.