Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak dědit finanční produkty a investice

aktualizováno 
Dědění dost často bývá problematické nejen z pohledu ztráty blízkého, ale i v souvislosti s legislativními procedurami, které následují hned po smrti. Cesta k získání movitých či nemovitých aktiv může být delší než si myslíme. Jak se dědí finanční produkty, peníze či podílové listy?
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Smyslem tohoto komentáře není podrobně popisovat, jak probíhá vlastní dědické řízení. Navzdory tomu si neodpustím pár obšírných poznámek k vlastnímu procesu. Po smrti člověka vydává obecní úřad (v jehož obvodu zesnulý bydlel) úmrtní list a posílá jej k soudu. Jakmile soud obdrží informaci o úmrtí člověka, tak pověří vyřízením dědictví konkrétního notáře. Notář vstoupí do kontaktu s některým z dědiců a rozběhnou vlastní dědické řízení.

Jeho smyslem je v podstatě zmapovat aktiva i závazky zemřelého, ocenit je, vyrovnat případné dluhy z existujícího majetku a zbytek rozdělit dědicům. Posláním celého řízení je zamezit nějakým vyhroceným sporům mezi dědici, kteří se v mnoha případech nejsou schopni dohodnout a nalézt cestu ke spravedlivému vypořádání. Je vhodné zmínit, že se dědí buď ze zákona nebo ze závěti a za určitých okolností kombinovaně. Pokud závěť existuje a splňuje nutné kvalitativní požadavky, tak má přednost před děděním ze zákona.

Nemá smysl se zabývat všemi formami majetku, které po zemřelém zbudou. Zaměřme se na finanční produkty v portfoliu zemřelého a na způsob, jak se dědicové dostanou k těmto penězům. Začněme pohledem na stavební spoření.  

Stavební spoření má zvláštní úpravu dědění

Základním právním pramenem pro oblast dědictví je Občanský zákoník. V případě stavebního spoření je ovšem nutné vzít v potaz existenci speciálního zákona, Zákona o stavebním spoření, který se kromě jiných věcí v paragrafu 8 věnuje přímo jeho dědění. Zde je vhodné doplnit, že právní úprava uvedená v tomto zákoně má dokonce přednost i před závětí. Pokud by se závěť stavebního spoření dotýkala, tak by v těchto oblastech neměla právní dopad.

Co se týče úpravy v Zákoně o stavebním spoření, tak je nutné vzít v potaz fakt, že dědic nenabývá přímou dispozici se zůstatkem smlouvy o stavebním spoření, ale přejdou na něj veškerá práva a závazky plynoucí ze smlouvy. Nejčastějším závazkem bývá povinnost spořit. Na druhé straně mezi typická práva lze zmínit právo na poskytnutí úvěru, vlastnické právo k vkladu apod. V praxi může nastat několik situací upravujících naložení pozůstalých se smlouvou o stavebním spoření zemřelého.

Má-li zemřelý ke dni úmrtí manžela (manželku), tak smlouva k tomuto dni na základě výše popsaného schématu přechází na něj (ni). Práva a povinnosti ze smlouvy nevstupují do dědického řízení. Není-li manžel, pak se musí dědicové dohodnout a vybraná osoba převezme závazky a práva ze smlouvy. Nedojde-li k této dohodě, tak stavební spoření zaniká ke dni úmrtí a stává se součástí dědického řízení.

Penzijní připojištění – záleží na charakteru vůle účastníka ve smlouvě

Penzijní připojištění funguje prostřednictvím poněkud jiného schématu než zmíněné stavební spoření. Samotná smlouva zaniká ke dni úmrtí účastníka, avšak jsou zde dvě výjimky. V případě sjednání pozůstalostní penze anebo v případě, že účastník ve smlouvě s penzijním fondem anebo v některém dodatku určil osobu, která má nárok na odbytné.

Pakliže je tato osoba ve smlouvě určena, tak penzijní připojištění nevstupuje do dědického řízení. Oprávněnému (určené osobě) vzniká nárok na odbytné ke dni smrti účastníka. Pokud by nebyl ve smlouvě nikdo určen, tak penzijní připojištění vstupuje do dědického řízení.  

Podílové listy, akcie i peníze na účtech? Vše se odemkne až po usnesení

Je logické, že dědicové nemusí vědět o všech aktivech zemřelého. Samozřejmě záleží na poměrech v rodině, avšak dost často se stává, že jsou všichni překvapeni, co zemřelý vůbec vlastnil. Typickým příkladem mohou být kupříkladu cenné papíry – nejčastěji asi akcie nebo podílové listy otevřených podílových fondů.

V případě smrti podílníka jsou samozřejmě jím vlastněné podílové listy předmětem dědického řízení a vstupují do něj. Notář připravující dědické usnesení mapuje majetek zemřelého a vznáší požadavek u investiční společnosti, která mu sdělí, kolik podílových jednotek dotyčný ke dni úmrtí vlastnil. Teprve potom, co vydá usnesení o dědictví, tak dědicové mohou navštívit investiční společnost a dohodnout se, zda podílové jednotky odprodají anebo požádají o jejich převedení na sebe (takzvaný přechod).

V případě akcií je postup obdobný s tím, že notář žádá Středisko cenných papírů o informaci, zda zemřelý v době smrti vlastnil nějaké akcie evidované na jeho majetkovém účtu.

V případě prostředků na běžných, termínovaných či spořících účtech je situace totožná. Dědicové čekají, až nabude usnesení o dědictví právní moci a potom jim banka umožní přístup k penězům.

Slabinou dědických řízení bývá především jejich zdlouhavost. Mapování majetku a zejména informace od některých subjektů mohou trvat týdny. Další problematickou pasáží je oceňování. Zejména nemovitosti je nutné ocenit a celá procedura se může protáhnout na měsíce. Dědicům tedy většinou trvá poměrně dlouho než se dostanou k dědictví.

Komerční prezentace:
KB Penzijní Fond
Uzavřete si ZDE smlouvu o penzijním připojištění
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
.... více na www.pfkb.cz


Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.