Padesátiletý Zdeněk začal úspěšně podnikat tři roky po revoluci. Vlastnil večerku, obchod s potravinami a trafiku. Jelikož se uměl v oboru dobře otáčet, zanedlouho patřil k lidem, kteří rozhodně nemusí počítat každou korunu. Jenže na trh vstoupily velké obchodní řetězce a „kšefty“ začaly slábnout. „Netrvalo dlouho a zavřel jsem potraviny, které do té doby vydělávaly nejvíc.
Nebyl jsem sám, těch, kdo zkrachovali, bylo hodně,“ popisuje průběh podnikání. Zdeněk se však nevzdal a rozhodl se soustředit jen na trafiku. Přestěhoval ji na výhodnější místo, uzpůsobil otevírací dobu potřebám zákazníků, doplnil klasický sortiment o jiné zajímavé zboží a v rohu trafiky udělal malou kavárnu, aby si lidé mohli ráno v klidu přečíst noviny. „Docela slušně mě živí, jsem spokojený,“ tvrdí. „Člověk se nezdarem nesmí nechat odradit. I když jsem tenkrát přišel o hodně investovaných peněz, vždy se dá nalézt nějaké řešení a cesta.“
BEZ VIZITKY ANI KROK:I nezdar může mít smysl
Psycholožka Ludmila Mrkvicová z Ostravy uvádí, že lidé si v zásadě umějí ze špatných zkušeností vzít poučení. Záleží však na typu osobnosti dotyčného. „Čím zralejší osobnost se zdravým sebevědomím, tím pro ni nezdar může mít větší smysl a tím je schopnější si z něj vzít něco do budoucna. Špatné je, když se po takovém neúspěchu začneme cítit ublížení, nejistí nebo svalujeme vinu na okolí a nepřemýšlíme nad tím, že i my jsme mohli udělat nějakou chybu,“ podotýká Mrkvicová.
Mnozí majitelé menších firem doplatili i na to, že se třeba do podnikání pustili bez rozmyslu společně se svým kamarádem nebo více přáteli, ale po čase zjistili, že mají rozdílné názory, nebo že se někdo věnuje práci více než druhý. „I já jsem si ze začátků podnikání odnesl zkušenost, že není dobré se pouštět do projektu s nejlepším kamarádem. V dalších záměrech nastaly mezi námi velké rozpory a nakonec jsme naší stavební firmu prodali. Bohužel jsem s ní ztratil i kamaráda,“ říká Ivan Hlisnikovský. „Už bych to nikdy neudělal. Teď mám malou rodinnou restauraci a vše je v pohodě.“
Někdo ztrátu kariéry neunese
Nejen mnozí podnikatelé zažili nepříjemné situace při provozování živnosti, dokonce s ní museli skončit a začínat od píky či se nechat zaměstnat. Kariéra se občas zhroutí i běžným zaměstnancům a bývá to pro ně stejně bolestné. Někteří totiž svému postupu v práci a touze po úspěchu věnují hodně času, mnohdy na úkor osobního volna a rodiny.
Třiatřicetiletá Iveta se po pěti letech úporné práce, kdy neměla ani čas založit rodinu, konečně stala vedoucí oděvní společnosti. Brala to jako ocenění a metu své kariéry. „Víc jsem nepotřebovala, byla jsem spokojená s tím, čeho jsem dosáhla, s týmem, jaký jsem vybudovala,“ uvádí žena. „Jenže společnost koupil nový majitel, naše pobočka byla po čase zrušena a já se ocitla bez práce. Nikoho ani nezajímaly mé dlouholeté zkušenosti. Zhroutila jsem se, jsem na dlouhodobé nemocenské a léčím se u psychologa.“
POZOR NA TYKÁNÍ:Myslete na náhradní zdroje
Někdy je dobré si v těchto situacích ponechat čas na rozmyšlenou, co bude dál. Zmapovat okolnosti, proč se stalo, že mi to v podnikání nevyšlo, že jsem selhal v práci nebo o ni přišel, a jak se tomu příště vyhnout. Nikdo nemusí ihned znát odpověď. Stačí si říct: Počkám a uvidím. A pak v klidu zvažovat: Tohle se mi nepovedlo, ale proč, a tohle zase umím velmi dobře. „Chybovat je lidské. Lépe takové nezdary snášejí ti, kteří nejsou silně fixováni jen na práci,“ říká psycholožka Ludmila Mrkvicová. „Když máte alespoň tři zdroje energie, například kromě práce rodinu a přátele, v případě dramatické životní situace, kdy se v práci všechno zhroutí, je energii odkud čerpat.“
Starší generace je tak trochu ovlivněna i českým školstvím, které často hledalo u žáků spíše to, co neumějí, než to, co dovedou. Podobně pak přistupují i sami k sobě. „Hodně starších klientů, kteří přišli o vedoucí posty kvůli mladým dravcům, mi v ordinaci tvrdilo, že jsou už v dnešní době k ničemu. Stačily však dvě nebo tři návštěvy, aby si uvědomili, že nejsou neschopní, jen mají jiný styl práce, a znovu se dokázali nastartovat,“ popisuje zkušenosti psycholožka. „Mám takový jednoduchý návod pro podobné nepříjemné situace. Říct si, že každý konec je vlastně začátkem něčeho nového.“
Nenechte se odradit
-
nespoléhejte na to, že nynější práci máte až do důchodu, myslete na zadní vrátka
-
nefixujte se jen na práci, mějte oporu i jinde
-
dejte si čas, než se pustíte do nového budování kariéry
-
nelitujte se, nesvádějte vinu na okolí
-
vezměte si z nezdaru to podstatné, může se vám to v budoucnu hodit
