Naposledy dosahovaly výrazných zisků akcie velkých společností jako Gillete a McDonald’s na konci 60. a začátku 70. let. Veliký propad let 1973 – 74 ukončil tyto zlaté časy a tyto akcie dosáhly svých historických hodnot až v roce 1982. Mnoho investorů těmto velkým společnostem ale zůstalo věrných. Ale ti, kdo zaměřili svou pozornost poněkud jinam, včetně takových slavných jmen jako Warren Bufett nebo Peter Lynch, vydělali jmění nákupem malých společností a nepopulárních hodnotových akcií. Roger Ibbotson, šéf společnosti Ibbotson Associates a profesor na Yale School of Management, si myslí, že nyní se tato historická situace může opakovat.
Podle Ibbotson Associates za pět let růstu po krachu v roce 1974 největší společnosti vydělaly svým akcionářům 14% za rok. O něco menší společnosti, pořád ale velké, potěšily své akcionáře v průměru 24% růstem ceny akcie za rok. Skutečnými vítězi se ale staly hodnotové a růstové akcie malých společností, které vydělaly 38% , respektive 33% za rok.
Zatímco mnoho investorů tehdy čekalo na návrat zlatých časů Coca-Coly, Peter Lynch se proslavil díky úplně jiným společnostem. Ve svém dopise podílníkům jeho fondu Fidelity Magellan (největší podílový fond na světě) z roku 1978 napsal: „Portfolio fondu se skládá převážně ze tří kategorií akcií: speciální situace, podhodnocené cyklické akcie a středně velké růstové společnosti.“ Žádné akcie velkých společností.
Velmi málo lidí ovšem předpovídá, že nastanou tak těžké časy jako v první polovině 70. let. To ale neznamená, že akcie některých společností mohou své držitele velmi zklamat. Podívejte se třeba na akcie IBM, které od roku 1987 nevydělaly po dobu deseti let ani cent. Podobně na tom byli akcionáři největšího maloobchodního řetězce Wal-Mart mezi lety 1993 a 1997. Je dnes situace jiná? Moc ne. Většina považuje Dell Computer za „horkou“ akcii, ale ti, kdo investovali v polovině roku 1998, zatím nic nevydělali.
Washingtonská organizace Corporate Executive Board ve své studi došla k již zmíněnému závěru, že po dosažení příjmové hranice ve výši 20 mld dolarů se růst tržeb silně zpomalí. U některých společností se tato hranice může posunout až na 30 mld dolarů. Po dosažení takovýchto tržeb se růst, pokud vůbec nějaký je, pohybuje pod hranicí 10%. To je ale velmi málo pro to, aby se akcie společností typu Cisco vrátily na úroveň z jara roku 2000. Zisky mohou krátkodobě slušně růst i při nízkém růstu tržeb (například díky snižování nákladů), ale dlouhodobý růst zisků závisí právě na růstu tržeb.
Do období stagnace či mírného růstu většina společností vstupuje právě po předchozím výrazném růstu, kdy jsou očekávání investorů velmi vysoká. Podle studie se akcie 69% společností propadly o více než 50% po dosažení období stagnace. Autoři studie zdůrazňují jeden zajímavý fakt, že po delším zpomalení růstu se žádné společnosti nepodařilo obnovit razantní růst tržeb a zisků!
Se závěry této studie se ztotožňují i někteří významní analytici. Např. Steven Mulinovich, technologický stratég investiční banky Merrill Lynch, doporučuje svým klientům již několik měsíců poohlédnout se spíše po menších společnostech., jako jsou Extreme Networks a Juniper Networks, která přebírá některé klienty od Cisco Systems.
Pan Mulinovich vyjmenovává některé velmi známé společnosti, jejichž tržby se nacházejí v rozmezí 20 a 30 mld dolarů a které považuje mnoho investorů za nutnou součást svých portfolií:
Intel – 33,7 mld dolarů,
Dell – 30 mld dolarů,
Ericsson – 29,7 mld dolarů,
Nortel Networks – 28,5 mld dolarů,
Microsoft – 23,8 mld dolarů,
Cisco – 21,5 mld dolarů,
Sun Microsystems – 19,2 mld dolarů.
Existují společnosti, které dosahují mnohem vyšších tržeb, např. IBM – 88,4 mld dolarů, AIG – 46 mld dolarů nebo Hewlett-Packard – 48,8 mld dolarů. Po dosažení hranice 20 mld dolarů se jejich růst ale výrazně zpomalil, v souladu se závěry zmíněné studie.
Za zpomalením růstu je třeba hledat několik příčin. Odborníci se ovšem shodují, že nejčastější příčinou je pokles inovace. Ten nastává většinou kvůli přílišné decentralizaci výzkumných oddělení ve firmách nebo prostě jen kvůli přiškrcení rozpočtů na výzkum a vývoj.
Podle The Wall Street Journal Europe
Souhlasíte se závěry studie? Myslíte si, že velké blue chipy by měly být součástí každého portfolia? Dali byste přednost akciím menších společností, i když by to mohlo znamenat vyšší riziko pro Vaše peníze?
 |
