Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak dlouhou dovolenou mohou pracovníci čerpat?

aktualizováno 
Základní výměra dovolené v podnikatelské sféře činí tři týdny a pro letošní rok ještě platí, že zaměstnanec, který dovrší patnáct odpracovaných let nebo náhradních dob po l8. roce věku, má základní dovolenou o týden delší - tedy čtyři týdny. Od ledna příštího roku však bude základní výměra dovolené bez ohledu na odpracovanou dobu a věk zaměstnance prodloužena na čtyři týdny. V rozpočtových a příspěvkových organizacích je dovolená přímo ze zákona prodloužena oproti podnikatelské sféře o jeden týden. Její základní výměra činí čtyři týdny a po patnácti odpracovaných letech se prodlužuje na pět týdnů. Další prodloužení dovolené může stanovit pouze vláda. Od nového roku bude základní výměra pro všechny pracovníky už stanovena na pět týdnů. Učitelé škol včetně ředitelů a jejich zástupců mají dovolenou delší - činí osm týdnů. Pedagogové z mateřských škol, vychovatelé a mistři odborné výchovy mohou čerpat šest týdnů dovolené. Zaměstnavatel má umožnit čerpání dovolené zpravidla vcelku a pokud je dovolená čerpána v několika částech, jak tom u obyčejně bývá, m usí na žádost zaměstnance alespoň jedna část dovolené činit dva týdny. Dovolenou lze drobit maximálně na dny,zásadně se neposkytuje v hodinách. Při plánovaní dovolené by měl také zaměstnavatel zohlednit případy, kdy se v důsledků různých svátků, které přímo nenavazují na dny pracovního klidu, nebude v podniku pracovat. Nejčastěji se to stává na konci roku v rámci vánočních svátků a Nového roku. V takovém případě je třeba, aby zaměstnavatel včas uvědomil pracovníky o svém záměru, aby si mohli na tyto dny naplánovat čerpání dovolené. Kdyby měli zaměstnanci třeba na konci roku již celou dovolenou vyčerpanou a zaměstnavatel bude chtít po určitou dobu provozovnu uzavřít, půjde o překážku na straně zaměstnavatele, za níž přísluší zaměstnancům náhrada mzdy, nebo se s nimi zaměstnavatel m ůže včas dohodnout, aby si dny volna napracovali a čerpali náhradní volno. V žádném případě nesmí zaměstnavatel z těchto důvodů nařizovat zaměstnancům, aby čerpali neplacené pracovní volno. Dovolená, která slouží k načerpání nových sil a odpočinku po celoroční práci, je součástí povinností vyplývající pro zaměstnance z pracovního poměru. Z toho plyne, že pokud pokud pracovník neuposlechne příkaz zaměstnavatele k nastoupení dovolené může to být považováno za porušení pracovní kázně.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Alex Craffonara
Byl u nás Murdoch či princ Albert, říká šéf luxusní horské restaurace

V nadmořské výšce dvou tisíc metrů servírují mořské plody, zvou ty nejznámější DJ a zdejší večírky jsou vyhlášené tak, že sem jezdí celebrity z celého světa....  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.